Takže pravděpodobnost, že se nikdy nedozvíte úplnou pravdu, je dost vysoká.

„Uměním lhát” se zabývali profesoři z Curtin University v Austrálii. Skupina vědců v čele s prof. Archem Woodsidem se snažila najít způsob, jak odlišit upřímné osoby od těch mazanějších.

Výsledky své studie vědci zveřejnili v časopise Journal of Business Research. Jako tzv. „velké lháře” definují ty, kteří řeknou 12 či více zásadních lží během jednoho roku. Dále zjistili, že nositelem

58 % všech vyřčených lží je13 % lidí. Tím pádem má na svém kontě víc jak polovinu všech lží jenom 10 % populace.

Lidé lžou především sami sobě

Během analýzy vědci získali data od 3 349 testovaných osob žijících ve Spojených státech. Data zahrnovala hlavní etnické skupiny, různé příjmové kategorie obyvatel a rozdílné americké regiony. Podle výsledků se definovali dvě hlavní skupiny „velkých” lhářů. První skupinu tvořili nezadaní, nevzdělaní, nespolečenští a bezdětní muži s pronajatými nemovitostmi. Druhá skupina byly vdané, mladé, bohaté a nespolečenské ženy vlastnící nemovitost.

Podle studie lhaly nejméně nezadané ženy staršího věku (70+). Woodside se domnívá, že důvodem může být „touha být užitečná, přestože pravda může bolet”.

Samozřejmě že z vás zaškrtávání políček v testu neudělá lháře. Woodside také připouští, že „pohlaví samo o sobě není při identifikaci lhářů určující, nicméně ve specifických situacích při velkých lžích svoji roli hraje. Některé z těchto situací jsou typické spíše pro ženy a jiné zase pro muže”.

K odhalení lhářů Woodside radí: „Srovnávejte to, co dělají, s tím, co tvrdí, že dělají,” vysvětluje. „Protože lidé lžou především sami sobě.”

„Chcete-li pravdu, pak se bavte s těmi, kterým je 70 let a více,” dodává Woodside a přidává další výsledek testu: pět ze šesti starších lidí vám pravdu řekne.

A možná se dá výsledek testu shrnout do jedné věty: Sami sebe tolik neznáme, byť si většina z nás myslí, že ano. A to je asi ta největší lež ze všech.