Cesta do nejhorších zákoutí temného webu

V únoru byl Matthew Falder, 29letý absolvent cambridgeské univerzity, odsouzen k 32 letům vězení kvůli několika sadistickým trestným činům včetně vydírání, voyeurismu, focení nemravných dětských fotografií a podněcování ke znásilnění dítěte. Několik těchto zločinů se událo na temném webu, kde byl Falder součástí virtuální komunity brutálních násilníků. Jeho zločiny jsou ostrou připomínkou toho, že se pod anonymitou temného webu skrývají mezi překupnictvím drog a svobodou soukromí nevyslovitelné hrůzy.

Právě v téhle šedé zóně plné pověstí o tajných vládních složkách a smrtících gladiátorských zápasech se pohybovala australská novinářka a blogerka Eileen Ormsby. Původní profesí právnička korporátní firmy a nyní spisovatelka, napsala knihu The Darkest Web pojednávající o její cestě od obchodu s drogami a sítí kontaktů na nájemné vrahy po nejpochybnější místa, která internet ukrývá. Ale nejneuvěřitelnější momenty knihy jsou ty, které popisují její osobní setkání s klíčovými postavami temného webu.

S Eileen jsem mluvil o její cestě do duše temného webu a o tom, co o nás tato tajemná oblast opravdu vypovídá.

VICE: Jak moc je pro komunitu temného webu důležité utajení?
Eileen: Anonymita je tu posvátná. Doxxing ( zveřejnění pravého jména nebo adresy, pozn. překl.) je tady považován za jeden z nejohavnějších zločinů. Temný web poskytuje místo, kde si uživatelé mohou dát jméno a identitu takovou, jakou chtějí. Jsou si jistí tím, že v jejich reálném životě nebudou identifikováni, a taky tím, že místo jejich setkávání nebude nikdy uzavřeno. Zdejší komunita opravdu drží při sobě. To znamená, že lidé naladění na stejnou vlnu se můžou spojit za nějakým zločinným účelem, a přitom jsou klidní v tom, že je nikdo nikdy nevystopuje. To může být využito pro dobrou, ale samozřejmě taky pro špatnou věc.

Je zdejší komunita odtržená od reálného světa?
Naše životy jsou v současné době online natolik, že svět na síti je reálný svět. Není mezi nimi žádná hranice. To, čím se temný web tolik vyznačuje, je rouška tajemna, která ho zahaluje, a tím pádem dovoluje lidem dělat různé věci. V některých případech to může být fajn – lidé, kteří za normálních okolností nejsou slyšet, zde mají svůj prostor a svůj hlas. Temný web užívají whistle-bloweři nebo lidé ze zemí s represivním režimem.

Na druhou stranu může takové prostředí lidi přimět udělat něco, co by v reálném životě nikdy neudělali nebo by se k tomu nikdy nepřiznali. Třeba počítačový maniak, který v reálném životě nikoho neuhodil, je tady najednou největší drsňák. Lidé na temném webu nejsou děsiví po fyzické stránce jako ti, kteří se pohybují v podsvětí reálného světa. Ale jestliže si někdo objedná vraždu pouhým kliknutím myši, možná takoví ani být nemusí.

Zabývala ses Matthewem Grahamem, mladým mužem známým jako „Lux“, který provozoval nejhorší pedofilní a „hurtcorové“ stránky na temném webu ze svého pokoje v Melbourne. V roce 2016 jsi byla na jeho soudním slyšení, kde ho soudce popsal jako představitele „čistého zla“. Jaký jsi z něj měla dojem?
Byl to ubožák bez přátel, smutný malý kluk. Byl hodně sociálně neohrabaný, měl dost problémů a tohle byl jeho způsob, jak se cítit důležitě. Člověku to přijde skoro až smutné, ale on byl tak odporný, že jste ho prostě litovat nemohli. Jeho rodiče podle všech důkazů o ničem nevěděli. Viděla jsem jeho otce u soudu a byl to zlomený muž. Musel poslouchat, co jeho syn prováděl pod jeho vlastní střechou. Byla to docela zdrcující podívaná.

Jací lidé jsou součástí „hurtcore“ komunity?
Je nepředstavitelné, čeho jsou zlí lidé schopní. Ale opravdu děsivé je to, jak se zdají být v reálném životě normální. Myslíte si, že musí existovat něco, čím se prozradí, ale oni jsou naprosto racionální, inteligentní a nemusí to vždycky být sociálně neohrabaní jedinci. Je to hrozné.

Existuje nějaké pojítko mezi lidmi aktivními na temném webu?
Musíte být aspoň trošku technický typ. Většinou se jedná o zástupce střední třídy, převážně muže ze západních anglicky mluvících zemí – USA, Evropy a Velké Británie. Na temném webu se používá hlavně angličtina, i když se tu objevuje čím dál víc ruských diskuzních fór.

Jako součást svého vyšetřování jsi vyzkoušela jednu z proslulých stránek o nájemných vraždách. Musela jsi jim poskytnout svůj cíl?
Předstírala jsem, že chci nechat zabít svého exmanžela, abych jednu z těchto stránek mohla vyzkoušet. V té době už byl po smrti, takže jsem klidně mohla poslat jeho fotku a další detaily. Chtěla jsem jen vědět, jak celý proces probíhá. Ale nakonec jsem nebyla přesvědčená, že by to bylo reálné.

Dostala ses na kobylku organizaci Besa Mafia – největší stránce o nájemných vraždách na temném internetu. Jak se ti to podařilo?
Lidi z Besa Mafia byli hodně mazaní a dost uživatelů na temném webu věřilo, že je to skutečné. Můj britský kamarád Chris Monteiro použil hacknuté složky, a díky tomu jsme získali přístup do jejich databáze a inboxu. Trošku mě znepokojilo, když mi majitel té stránky začal vyhrožovat násilím. Vypadal dost rozrušeně.

V databázi byl seznam skutečných lidí, kteří byli ochotni zaplatit za vraždu jiného člověka. Co jste udělali?
Asi pětadvacet lidí zaplatilo Besa Mafii tisíce dolarů v bitcoinech za to, že někoho zabijí. Většinou šlo o zhrzené milence nebo vyřizování účtů mezi manželi, jednalo se o muže i ženy z celého světa. S Chrisem jsme kontaktovali policii a poslali jsme jim odkaz do databáze.

Policie reagovala hodně zpomaleně, opakovali nám, že „je to jedno, stejně je to podvod“. Ale ve skutečnosti šlo přeci o to, že všichni tihle lidé byli ochotni reálně zaplatit horentní sumy výměnou za násilí a vraždy. Úžasné na tom bylo to, že britská policie se Chrisovi za spolupráci odvděčila tak, že mu vyrazili dveře a on strávil 48 hodin ve vazbě, než si uvědomili, co provedli.

V knížce se podrobně věnuješ „Hedvábné stezce“. Co říkáš na to, že Ross Ulbricht si objednával vraždy jiných lidí?
Pár let jsem mu to věřila. Opravdu jsem věřila jeho vizi a tomu, co s Hedvábnou stezkou zamýšlel. Takže když ho zatkli a policie tvrdila, že si objednával vraždy – i když jsme tehdy věděli, že ty vraždy nakonec spáchány nebyly – nevěřila jsem tomu. Myslela jsem si, že to jen úřady chtěly proti Ulbrichtovi poštvat veřejnost, protože jeho příznivci působili skoro jako nějaký kult. Zjištění, že to celé byla pravda, pro mě bylo zdrcující. Můžete se ho snažit omlouvat, jak chcete, ale je nesporným faktem, že tenhle libertarián toužící po míru (jak sám o sobě tvrdil) a někdo, kdo se snažil poskytnout nenásilné prostředí pro obchod s drogami, byl prostě a jednoduše ochotný použít násilí, aby ochránil svoji říši. Byla jsem zklamaná.

Jakou radu máš pro ty, kdo se poprvé chystají prozkoumávat temný web?
Skoro všechny stránky, kromě těch opravdu zavedených (ale někdy to platí i u nich), které chtějí tvoji kryptoměnu, si ji prostě vezmou a na oplátku ti nedají nic. Kupující na temném webu si musí neustále dávat pozor, aby se nepřihlásili na jednu z tisíců stránek, která jim vybílí jejich bitcoinový účet.

Úplně první věcí, kterou musíte udělat, když se chcete spustit do hlubin temného webu, je průzkum. Přečtěte si o tom všechno, co najdete. Podívejte se na Reddit, udělejte si obrázek o tom, co je a není skutečné a jaké podvody tu můžete očekávat. Když se vydáte na temný web a kliknete na první odkaz, který najdete, bude to phishing. Neklikejte jen tak na odkazy, aniž byste věděli, kam vedou, protože byste mohli narazit na něco, co už pak z hlavy nevymažete.

Jaká je pravděpodobnost, že mě přistihnou při nákupu drog přes internet?
Když si budeš kupovat množství pro osobní spotřebu, je pravděpodobnost hodně nízká, především pokud nakupuješ v rámci své země. Zásilka přijde v jednoduchém obchodním balíčku, který je k nerozeznání od milionů jiných balíků, které jsou v oběhu. Zásilka bude zapečetěná tak, aby drogy nemohli ucítit psi. Pokud ti balíček přijde ze země jako je třeba Holandsko, pak je ta pravděpodobnost vyšší.

Je pravda, že prodej drog na temném webu je v posledních letech chaotičtější?
Myslím, že zlatá éra Hedvábné stezky je u konce. Prodej přes temný web je mnohem zmatečnější a tržiště, která přišla po Hedvábné stezce, byla mnohem větší. Bylo jim ale naprosto jedno, co prodávají. Polovina majitelů se prostě sbalila a odešla hned, jak si vydělala dost peněz, a hodně stránek se zrušilo kvůli trestnímu stíhání.

Dneska existují hlavně menší, decentralizovaná tržiště. Nikdo už nechce svěřit bitcoiny na vázaný účet, jako to bylo dřív. Tenhle systém, který dokonale fungoval v éře Hedvábné stezky, dnes už tak dokonale nefunguje. Čestnost a stabilita už neexistuje tak jako dřív. Ať už Ross Ulbricht provedl cokoli, je jisté, že svůj projekt se snažil vést co nejpoctivěji a o svoje prodejce a zákazníky se staral.

Hedvábná stezka se samozřejmě zasadila o vzestup bitcoinu. V jejích počátcích byla jeho hodnota menší než dolar, takže dokázala užitečnost stabilní decentralizované kryptoměny. Bitcoin už se dávno nespoléhá na svoje využití v rámci temného webu, dokonce už zde ztrácí svoje výsadní postavení, ale je jisté, že bez Hedvábné stezky by nebyl tam, kde je nyní.

Myslíš, že internetový obchod s drogami se bude postupně zmenšovat?
Když budou zákazníci často okrádáni nebo pro ně ten systém bude příliš složitý, určitě se vrátí ke starým způsobům nákupu drog, takže online nakupování bude míň populární. Ale podle mě bude pořád existovat malé jádro prodejců, hlavně těch, kteří budou prodávat lehčí drogy jako trávu, MDMA nebo LSD, kterým se bude dobře dařit vždycky.

Podporovatelé temného webu tvrdí, že je to místo nezbytně důležité pro internetovou svobodu a soukromí. Je to opravdu tak nebo jsou to jen výmluvy?
Myslím si, že stále nejsme dost paranoidní. Vždycky, když na něco kliknete, tak se ten algoritmus někam posílá a je o vás známo zase o něco víc informací, které se pak různě přeprodávají. Vzdali jsme se tolika věcí, aniž bychom si to vůbec uvědomovali a teď už to nejde vzít zpátky. Děti dneska vyrůstají bez jakéhokoliv soukromí – všechno dávají na internet a je to pro ně úplně normální. Nemáme tušení, kolik informací je o nás seskupeno a jak budou tyhle informace v budoucnu využity.

Jak vidíš budoucnost temného webu?
Myslím, že se teď nacházíme v post-soukromém světě a ani si to neuvědomujeme. Hodně lidí by bylo ochotných se vzdát svého soukromí, jen aby se jim žilo pohodlněji. Podle mě se ale brzy objeví silné hnutí, které bude chtít znovu převzít kontrolu nad svými informacemi, protože někdo prostě nechce, aby se staly majetkem marketingu. Nástroje k ochraně soukromí, které jsou třeba poskytovány na temném webu, se začnou víc objevovat i v technice, takže se jednoduše budeme moci rozhodnout, kolik toho chceme o sobě dát vědět.

Jaká stránka na temném webu je nejlepší?
Nemůžu ti říct jméno, ale říkám tomu duhový růžek plný štěstí na temném webu. Je to místo, kde se setkávají psychonauti – je to pro nadšence do psychadelik. Plné skvělých lidí, co si povídají o skvělých věcech.

Knihu The Darkest Web vydalo 14. března nakladatelství Allen & Unwin.