Očekávání vs. realita: Roller derby

FYI.

This story is over 5 years old.

Různě

Očekávání vs. realita: Roller derby

Roller derby je v Česku svěžím závanem z Prahy a Brna, v Americe ale existuje už od 30. let minulého století...

Ten pocit zažily asi všechny holky, co někdy viděly film Vyfič (v originále Whip It!). Náhlý příval odvahy nejít za universálním (americkým) snem být tou nejkrásnější slečnou v řadě dalších slepě čekajících na korunku Miss a podobných pakáren, ale naopak být tou nejošlehanější holkou prodírající se vlastní cestou a davem ostrými lokty a vlastním osobitým stylem. Ženská emancipace a rovnoprávnost, to jsou slova znějící včera, dnes i zítra napříč světem. Speciálně teď. V Česku jsou ženské týmy fotbalové, baseballové a další, ale zrovna roller derby se zdá být ještě něčím víc, než sportem. Působí jako statement, jako celý životní styl, rebelie "bez příčiny". Některá média označují bruslařky dokonce za "bestie na kolečkách" nebo "punkové superhrdinky". Jeden z těch drsnějších sportů, kde si však muže nedokáží mnozí představit, i když se to ve skutečnosti děje. Počet čistě ženských a kombinovaných týmů ale stále převažuje. Guardian označuje kolečkovou derby dokonce za možný hlásič rovnoprávnosti pohlaví ve sportu. Roller derby je v Česku svěžím závanem v Praze a Brně, v Americe ale existuje už od 30. let minulého století.

Reklama

Všechny fotky: Tereza Kunderová; Produkce: Monika Králová aka Necromonique

Z roller derby dýchá síla v rukou žen, přirozeně tedy láká zástupkyně ženského pohlaví svou svobodomyslností. Místo, kde si zvolí vlastní méně či více cool drsňácké jméno, vlastní číslo a nemusí slepě následovat obraz, který společnost pro ženu vytvořila. Může být potetovaná třeba od hlavy až k patě, rychlá, svižná, drsná, třeba i sprostá a zápasit. Mají to tak i členky jednoho z českých roller derby týmů, Hard Breaking Dolls? Jak se k lokálně netradiční zálibě dostaly a jak vnímají provozování sportu ve skutečnosti?

Lidia - Princess Chaos

Moje přezdívka vznikla velmi rychle. Rozčilovala jsem si při běhání v parku a jméno se objevilo.

Roller derby jsem poprvé viděla při cestování po USA. Byla jsem se podívat na zápas, aniž bych tušila na co se to vlastně jdu koukat a byla z toho okamžitě láska. Řekla jsem si - tohle je sport, který musím dělat. A tak ho dělám.

Neměla jsem v podstatě žádnou představu o tom, jak se jezdí na dvouřadých bruslích a co takový sport obnáší, ani jak můžou vypadat tréninky, ale tím jsem se ani moc nezabývala. Už jsem byla rozhodnutá.

X

Jako u každého sportu, je i na derby skvělé, že pokud pravidelně trénujete a trošku nad věcmi přemýšlíte, pokrok jde sledovat velmi rychle. V roller debry nejde, jak by se mohlo zdát nezasvěceným divákům, jenom o strkání se a popojíždění po trati. Je zde velmi důležitá technika jízdy a footwork, držení stability, ale také umění správně padat. Je to taktický, teamový sport a je zásadní naučit se ve hře se svými spoluhráčkami umět komunikovat a rychle reagovat na situace.

Reklama

Což dělá derby ještě lepší a zajímavější.

Navíc mi tento sport dal nové přátele, sebevědomí a odvahu se sama za sebe postavit, což jsou bonusy, které jsem vůbec nečekala a jsem za ně vděčná.

Zuzana aka Little Meh-maid

Přezdívku jsem si vybírala, když jsem o svém bruslení a způsobu hry vlastně ještě nic nevěděla. Je to tedy spojení toho, že jsem se nejlíp cítím ve vodě a málokdy vypadám nadšeně. O roller derby jsem se dověděla asi jako většina lidí díky filmu Whip It. Tehdy jsem studovala v Olomouci, tak jsem v zápalu nadšení plánovala, jak založím tým tam, což se samozřejmě neuskutečnilo. Když jsem se o pár let později přestěhovala do Prahy, začala jsem chodit koukat na zápasy a pak jsem se přidala k Hard Breaking Dolls. Jsem hodně soutěživá, výzvy mě baví a zkoušela jsem různé sporty, ale v ničem jsem extra nevynikala. Taky jsem u ničeho nevydržela. Roller derby mi připadalo atraktivní, protože spojuje kontaktní sport, rychlost, týmovou práci, ale vlastně je to pořád bruslení, kterému se člověk může věnovat i sám na cyklostezce.

X Bruslit jsem se naučila celkem rychle, ale záhy jsem zjistila, že to není jen o bruslení. Pravidla jsou dost komplikovaná a nejtěžší je asi stíhat sledovat všechno co se během hry děje na trati. Jestli hra
vypadá z diváckého pohledu složitě, tak to není nic proti tomu, když se člověk ocitne na trati. Trénuju s holkama něco přes rok a teprve teď mi připadá, že trochu vím, co dělám. Co mě taky dost překvapilo je, kolik času a peněz člověk do derby investuje. Všechny týmy fungují na DIY principu - co si neuděláme, nemáme. Každá holka je tedy součástí menší pracovní skupiny a řeší věci jako marketing, eventy, merch nebo legální stránku věci. Vybavení, pronájmy hal, cesty a vše ostatní si hradíme samy, ač bychom moc rády sehnaly nějaké sponzory, kteří by nám s tím pomohli. Myslím si totiž, že roller deby má v tomto velký potenciál. Kdo by nechtěl, aby ho reprezentovaly drsné holky na bruslích? Ať už značky sportovního vybavení, přepravní společnosti nebo třeba výrobci lepicích pásek, protože těch spotřebujeme při zápasech opravdu hodně. Roller derby je spíš způsob života, než záliba.

Reklama

Anežka neboli Deathwheel

Derby name jsem si vymyslela asi tejden před mym prvnim zápasem. Jedinej záměr bylo aspoň trochu vyvážit ten náš roztomilej první dojem.

K roller derby jsem se dostala přes mou milou sestřičku. Byla jsem na pár zápasech a tehdy pro mě bylo naprosto nepředstavitelný, že bych byla schopná něčeho takovýho, protože o nějakej fyzickej pohyb jsem zavadila jen při tělocviku na škole. Pár měsíců jsem vzdorovala no nakonec se naskytla příležitost, tak jsem si teda ty brusle šla vyzkoušet.

X

Realita je taková, že tímhle sportem žiju. Miluju ten pohyb a to že nestačí jen svaly, ale potřebuješ mít i něco v hlavě. Zbožňuju spletitost hry a dynamiku celýho sportu, kterej se pořád vyvíjí. A taky že je k tomu potřeba kolektiv, který při hře myslí jako jeden a nenechá se ve štychu.

Jediný co jsem nečekala a na co je asi dobrý se připravit je to, kolik v tom necháš peněz - hlavně za výbavu a panáky po zápase.

Jaroslava, jinak Bloody Blondie

Blondie - podle kapely a původně jsem chtěla být mlátička nebo drtička, ale to v AJ nebylo moc libozvučné. Takže Bloody.

O Roller derby jsem se dozvěděla od kamarádky, která v té době začala hrát. Do té doby jsem neměla vůbec tušení, že takový sport existuje. Dříve mě žádný kolektivní sport nezaujal, až informace, že existuje něco jako "punkový" sport na trekových bruslích. A tak jsme se šly podívat na zápas, kde jsem teprve trochu pochopila, o co v tomhle sportu jde.

Reklama

Po zápase jsem jako překvapení dostala k narozeninám výlet do Berlína a poukázku na první trekové brusle. Moje první trekové brusle a skvělá atmosféra v berlínském obchůdku vše zpečetily. Poté jsem se na koncertě seznámila s kapitánkou Hard Breaking Dolls, před kterou jsem z nervozity udělala pukrle. A tak to všechno začalo.

X

Moje prvotní představa o sportu byla, že se na trekových bruslích se jen tak ležérně prohání pokérované holky. Až poté jsem zjistila, že se jedná o opravdu náročný kontaktní sport. Taky moje představa o tom, že umím bruslit, dostala za své, neboť na trekových bruslích je pohyb odlišný než na in-linech. Začínala jsem se tak učit bruslit od začátku.

Zjistila jsem taky, že je to sport velmi náročný na fyzičku. Každý je však individualita a začátky jsou pro každého trošku jiné. Já byla však nepolíbená jakýmkoliv sportem a proto byl začátek trochu těžší. Překvapením bylo i když jsem viděla, jak náročné je tým vést a kolik je potřeba dělat věcí kolem.

Co byl pro mě šok? První scrimmage. Hráli jsme pouze v pěti lidech a kdo sport zná, ví jak je to náročné. Po tomto zápase jsem chtěla skončit, ale naštěstí jsem to neudělala a dodnes jsem za to ráda. Roller derby mi totiž přineslo ohromnou spoustu skvělých přátel. Sport mě nadchl také tím, že v něm neexistuje diskriminace, barvy pleti, vyznání, ničeho. Ať jsi tenká, silná, dlouhá, malá, jakákoliv, tak můžeš hrát. Líbí se mi také to, že ač na hřišti je rivalita, tak po zápase se všichni objímají a  panuje sounáležitost.

Reklama

Blanka čili Kamikaze

Věnuju se japonštině, takže jsem chtěla něco v japonském duchu. Sebevražedný zabiják - Kamikaze se docela hodí. Číslo 4 se japonsky čte stejně jako "smrt", takže to bylo také jasné rozhodnutí.

O sportu jsem se dozvěděla od přátel, se kterými jsem zkoušela nejdříve tzv. rollerdance. Ti mě vzali poprvé na zápas a moc se mi to zalíbilo. Sport vypadá dost drsně, ale mám ráda kontaktní sporty, líbily se mi přezdívky hráček a válečné pomalování obličejů. Chvíli mi trvalo,  než jsem se odhodlala zajít na první trénink, ale říkala jsem si, že všichni nosí chrániče od hlavy až k patě, tak se nemůže skoro nic stát. Impulzem bylo to, že dvě kamarádky se kterými jsem bruslila venku se rozhodly jít se přihlásit, tak jsem se taky odvážila. Ty dvě kamarádky ale byly jen párkrát, rychle toho nechaly.

X

Jak jsem předpokládala, ve sportu se hodně padá, ale pády většinou nebolí, protože se nosí chrániče na lokty, kolena, zápěstí i helma na hlavě, včetně mouthguardu. Netušila jsem ale, že sport je celkem fyzicky náročný, nejde jen o to bruslit, ale také umět na bruslích "chodit", skákat, brzdit, otáčet se… Já osobně moc dobrou fyzičku nemám, krátce po mém začátku jsem otěhotněla, takže jsem měla úplnou více než roční pauzu, teď znovu od června bruslím, ale určitě bych potřebovala získat sílu nějakým dalším cvičením, na které bohužel nemám s malým dítětem čas. Snažím se ale chodit na tréninky co nejvíc to jde, protože bez nich to nejde. Člověk by se jinak nikam neposunul a nelepšil.

Reklama