Kam kráčíš Ukrajino? Jdu západ. A teď zas na východ.

protesty v Kyjevě, foto: Konstantin Chernichkin

Ukrajina představuje jednu z posledních východoevropských zemí, která se ještě jednoznačně nerozhodla, jestli půjde západní cestou k EU nebo zpět na východ. Země není tak jasně orientovaná na západ, jak by se mohlo zdát, a i přes protesty v Kyjevě nebo Lvově je východní industriální část Ukrajiny stále spíše proruská. Rusko v poslední době ukazuje na mezinárodním poli svou sílu a neměli bychom se proto vůbec divit, že Janukovyč nepodepsal smlouvu s EU.

Obchodní deficit Ukrajiny a chatrná ekonomika jsou dlouhodobými problémy. Janukovyč tento týden jedná v Číně o finanční pomoci, co by snížila zadlužení, a díky vysokému schodku státního rozpočtu a dluhu za ruský plyn musí Ukrajina příští rok zaplatit nejméně 17 miliard dolarů. Ekonomická závislost na Ruské federaci je přece jen trochu větší než na celé Evropské unii a tak se Janukovyč v listopadu vydal na tajnou schůzku s Putinem, aby zjistil co má dělat. Nabídka půjčky 800 miliónu dolarů od EU byla jednoduše pro Ukrajinu málo a Rusko využilo slabosti této nabídky, aby ukázalo, kdo je tady pánem. Sleva na plyn a výhodnější podmínky splácení dluhu jsou mnohem lepší nabídkou. Navíc Rusko mnohokrát Ukrajinu varovalo o podpisu smlouvy s EU. Zákaz dovozu různého zboží jako trest za přibližování se na západ už několikrát Rusko uplatnilo. Nejenže by smlouva o volném trhu s EU podle nich vedla prohloubení ukrajinského obchodního deficitu o 15 miliard dolarů, ale Rusko by také zpřísnilo podmínky pro ukrajinský dovoz. Takže se do té doby poměrně západní Janukovyč obrátil Ukrajinu směrem na Sibiř.

Dohoda je jasná, ukrajinská vláda chce levnější plyn a peníze od Ruska, aby se poprala s protesty. Rusko zase chce, aby se Ukrajina připojila k nové Celní unii. EU tak podcenila, jak vážně bere Rusko celou situaci, ale poněvadž celá ruská ekonomika je silně závislá na vývozu energie, Ukrajina je klíčovou zemí.

Vitalij Kličko před ukrajinským parlamentem, foto: Konstantin Chernichkin

Putinova Celní unie, vytvořená z postsovětských republik Kazachstánu a Běloruska, tak soupeří s programem Východního partnerství Evropské unie. Ten už investoval do spojení se zeměmi jako je Ukrajina, Moldávie, Bělorusko, Gruzie, Arménie nebo Ázebrájdžán asi 3 miliardy dolarů. Tady ale přítuhuje. Cílem Ruska je vytvoření ekonomické, politické a potenciálně vojenské Euroasijské unie, ruské verze EU, s potenciálními členy jako je Turecko, Sýrie nebo Indie.

Navíc Rusko si nemůže dovolit ztratit vliv v regionu, který je přímou hranici mezi NATO a Ruskem. Nyní se bojuje společně s Ukrajinou i o Moldávii, kde je proruské Podněstří, samozvaná nezávislá republika uvnitř Moldávie, vesměs pod ruskou vojenskou kontrolou. Je to příklad toho, že Rusko to se zachováním vojenské přítomnosti okolo Černého moře myslí vážně. Nemůžeme ani zapomenout, že ukrajinský Sevastopol je nejdůležitějším ruskou námořní základnou.

Rusku se teď na mezinárodním poli daří. V létě představil Putin jako spasitel mírové řešení v Sýrii a na jaře se Rusko paradoxně ukázalo světu jako ochránce soukromí a lidských práv, když přivítalo Edwarda Snowdena. Moldávii letos pohrozili vypnutím plynu po jednání o asociační smlouvě s EU a Ukrajina je jejich dalším vítězstvím. Ruský vliv a ambice opět stoupají a v mocenském boji o post-Sovětské republiky v Evropě a na Kavkazu teď EU prohrává.

policie v Kyjevě zablokovala cestu k parlamentu, foto: Konstantin Chernichkin

Janukovyč jednoduše nemá sílu se postavit Putinovi. Jedinou šancí Ukrajiny vydat se na západ tak zůstávají volby v roce 2015, do kterých kandiduje jako největší favorit boxerský mistr v těžké váze Vitalij Kličko.

On jediný má reálnou šanci porazit držitele černého pásku v judu Putina. Jak si ale boxer poradí s Putinovým Harai Goshi, to nikdo neví.

Více postřehů od Petra Boháčka sledujte na Twitteru – @petrtheczech

Více zpráv z východní Evropy na VICE:

Bulhaři v plamenech

Ruský umělec si přibil koule k Rudému náměstí

Kličko a buldozery sesazují vládu na Ukrajině