Nahradí transylvánské hory obří kráter?

Foto: VICE Romania

Minulou neděli se na Václaváku sešla místní komunita Rumunů, aby upozornila na situaci v oblasti Rosia Montana. Vesnice v Transylvánii, o které jste pravděpodobně nikdy neslyšeli, je středobodem jednoho z nejkontroverznějších projektů v zemi. Kanadský těžařský moloch si totiž kupuje výhradní práva na to, přivlastnit si čtyři hory nominované do UNESCA a vytvořit místo nich osm kilometrů velký kráter. Jako bonus k tomu plánuje vystěhovat několik vesnic a ačkoliv projekt vláda dodneška neposvětila, začala společnost od místních odkupovat hroby, aby se kromě živých obyvatel stěhovali i jejich zesnulí příbuzní. 

Spor se táhne už 13 let. Parlamentní komise měla rozhodnout minulý týden, ale jednání opět odložila na listopad tohoto roku. „Tohle prodloužení bylo záměrné. Doufají, že lidi protesty přestanou bavit. Také se snaží zákeřně upravit zákon tak, aby byl přijat,“ vysvětluje spoluorganizátorka pražského protestu Ana – Maria Calin.

Foto: Kateřina Motýlová

Těžba zlata a stříbra v takovém měřítku, jaký má zákon umožnit, nemá v Evropě obdoby. Kanadská společnost Roșia Montană Gold Corporation (RMGC) má získat výhradní právo na těžbu, Rumunsku přitom připadne 6% ze zisku z vytěženého zlata a stříbra. Ve smlouvě ovšem není ani zmínka o tom, že se v oblasti nachází další cenné kovy. Některé jsou podle vědců a ekonomu cennější než všechno tamní zlato a stříbro dohromady. Jde třeba gallium, prvek běžně používaný v počítačové a kopírovací technice. Pokud se společnost začne věnovat jeho těžbě, Rumunsko z něj nic neuvidí.  

Vláda navíc chce firmě přiřknout výhradní práva na celou oblast. To znamená, že žádný jiný projekt tam nedostane zelenou. Pokud zákon projde, všechno shrábne jedna kanadská firma a pár investorů.  

Čtyři hory v Transylvánii, které dokonce získaly nominaci na zařazení do památek UNESCO, mají doslova zmizet ze zemského povrchu. Nahradí je osmikilometrový kráter (takový je viditelný až z vesmíru) a odpadní jezero plné kyanovodíku. Nejlevnější způsob těžby zlata a stříbra je právě pomocí kyanovodíku. Ano, to je ta smrtelná sloučenina, kterou dávají tajným agentům do zubu pro případ, že by je zajali nepřátelé. 

A tohle všechno by mělo jít hajzlu…

O tom, že kyanovodík není dvakrát příjemná látka svědčí třeba incident z roku 2000, kdy unikl v rumunském Baia Mare a postupně otrávil Tisu i Dunaj. Tisk to tehdy nazval „Vodní verze Chernobylu“. Z nádrže uniklo 100 000 tun toxické vody.

Plánované odpadní nádrže v Rosia Montana ale mají mít ještě víc než dvojnásobnou kapacitu. To může ovlivnit nejen Dunaj, ale i Černé moře a okolní státy, konkrétně Maďarsko, Srbsko, Bulharsko. Právě kvůli tomu několik států (včetně České republiky) těžbu kyanovodíkem právně zakázaly. 

Ačkoliv projekt ještě ani nezačal, společnost RMGC už začala s plánem na vyklizení oblasti. Dokonce už odkoupila několik mrtvol rodin pozůstalých. Nabízí jim 2000 euro za přesun těla plus hrob jako bonus. Z legálního i náboženského hlediska je takový počin nepřípustný, podle zákona musíte počkat nejméně 7 let po úmrtí, než je možné s tělem znovu zacházet. 

Za kolik byste prodali hrob vlastní matky?

Společnost se tak snaží uplatit obyvatele a ve třech vesnicích a chce po nich, aby se přestěhovali jinam. Místní z Rosia Montany se ale nikam nechystají, naopak, demonstrují. A přidala se k nim většina veřejnosti. Desítky tisíc lidí kvůli tomu protestovaly v ulicích Bukurešti, hlavně proti korupci a mediální manipulaci.

„Asi před měsícem, přesně v den, kdy na ulicích Bukurešti skandovalo přes 20 000 lidí, měly tamní noviny na titulce článek: ‚Premiér vlády se stal dědečkem’. O demonstracích, které se rozsahem dají přirovnat k těm z roku 89 ani zmínka. Místní média a PR kampaň RMGC úspěšně mlží a převrací informace o celém projektu ve svůj prospěch,“ vypráví Horatiu, Rumun, který momentálně žije v Praze.

Foto: VICE Romania

„Rosia znamená v rumunštině rajče nebo červená. Na protestech v Bukurešti lidé házeli rajčata na vládní budovu a přitom skandovali ‚Nedělejte z Rosia Montana kečup!’ V supermarketu vedle vládní budovy dokonce museli přestat prodávat rajčata,“ pousmál se Horatiu. 

Foto: Kateřina Motýlová

„Together we save Rosia Montana!“ a podobná hesla zněla i během protestů v Praze. Připojila se k nim i skupinka studentů ze Srbska. „Historie jejich země není moc veselá. Tato generace má konečně možnost vystoupit ze stínu ukrutné války. A to je nejspíš i důvod, proč se tak otevřeně vyjadřují o svobodě. Myslím, že to je rozhodně pozitivní znak toho, že mladí lidé všude na světě začínají chápat důležitost ekologických problémů a dokáží vyjádřit solidarit,“ popsala Ana-Maria Calin.

Na otázku, jak by se dala popsat dnešní situace v Rumunsku, Ana-Maria odvětila: „Dalo by se označit jako ‚probuzení‘ mladých, kteří až doposud byli pasivní a znechucení domácí politickou scénou, což následně ovlivnilo volební účast – pouhých 30 % obyvatel se účastnilo minulých voleb. Připravovaný zákon o těžbě podnítil zájem všech lidí v zemi, bez ohledu na věk či náboženství.“

Slogan na webu těžařské společnosti RMGC říká: „Roşia Montană Project – víc než jen běžný byznys.” To rozhodně je.

Více aktivismu na VICE:

Vzpomínky na Pohořelec – Squatting není zločin

Turecký víkend pouličních bojů

Minulý rok v Rusku byl z hlediska lidských práv nejhorší