Různě

Co jsem se naučil jako průvodce v sex klubu

Vždycky když nastane chvíle aktualizovat si životopis, „průvodce po swingers klubu“ je prací, kterou raději vynechávám.

by Nick Mitchell
20 únor 2017, 6:55am

Ale tři měsíce svého života na předměstí jsem přesně tohle dělal: přátelský obličej, který seznamoval nové páry s pravidly a vybavením jednoho z nejrušnějších míst pro dospělé široko daleko. Nemůžu vám říct, kde se nachází. Ani kdo tam chodí. Nebo kdo ho provozuje. Nemůžu vám taky říct, jak jsem se k té práci vlastně dostal, protože tím si sám nejsem úplně jistý.

Tak do toho. Zavtipkujte si na můj účet, jak nejlíp dovedete. Všechny vaše skvělý džouky jsem už beztak milionkrát slyšel.
„Prochrápal sis cestu až na vrchol?"
„Pověz, jak se taková práce správně dělá!"
„Vsadím se, že máš hodně dýšek!"
Čas utíkal pokaždý jinak rychle. Neexistoval žádný popis práce („Navštivte exotická zákoutí předměstí! Seznamte se s novými a zajímavými lidmi! A ojeďte je!"). Nejdřív jsem prolamoval ledy a ukazoval lidem co a jak. Pustil jsem jim informační video (jako vážně) a odpovídal na veškeré otázky, které mi byly kladeny. Setkal jsem se se stovkami všelijakých lidí různého věku dělajících první rozvážné krůčky do úplně nového světa. A během toho jsem se hodně naučil – nejen o lidech, ale i o lásce, životě a sexuálním byznysu.
A jen tak mimochodem, plat byl v pohodě, ale výhody, ty jsem měl přímo fantastické. (Sorry, ale je to tak.)

Každý je poprvé nervózní

Nezáleží na tom, jestli jste mladí nebo staří, muž či žena, místní nebo odjinud - když poprvé vkročíte do swingers klubu, jste pekelně nervózní. A dlužno dodat: swingers kluby jsou divné. Ocitnete se na podivném místě za neskrývaným účelem okukování, blbnutí a nakládání partnerů jiných lidí. Neexistuje mnoho společenských situací, které by vás připravily na tři patra cizích naháčů. Nemáte tušení, co očekávat. Nahodilou seznamku? Kníry a tepláky? Zlaté masky a červené hadry jako v Kubrickově Spalující touze? Když jsme tam s mou polovičkou poprvé přišli, byli jsme šíleně vyděšení (naštěstí jsme té noci narazili na pár, který známe z normálního života, což bylo celé docela divné, ale nakonec nám hodně pomohli).
Je jasné, že se s tím každý srovnává po svém. Hodně párů při rozkoukávání drží ruku svého partnera ve smrtícím sevření. Někteří se dost smějí, když jim ukazujete košík na použité ručníky, žalář nebo lubrikační stanici. Jiní zas moc mluví.  Další se ptají na hodně otázek ohledně etikety a protokolu (jen tak mimochodem - během prohlídky s mou polovičkou jsme se oba nacházeli někde mezi „přílišným smíchem" a „smrtícím sevřením"). Úkolem průvodce je, kromě seznámení lidí s pravidly a prostorem, aby to tu na počátku udělal pro návštěvníka méně děsivým místem. Vysvětlil, jak taková noc probíhá. Přehrál již zmiňované ukázkové video (později jsem se potkal s jedním z herců, kteří v tom mají roli - a věřte mi, bylo neuvěřitelně těžké mu to nepřipomenout). Ukázat, kde jsou „místa na hraní" a kde nejsou. Seznámit je s několika páry, které už jsou uvnitř, s barmany a tak dále. Tady je ústní voda. Tady je chlazení. Tady je košík s kondomy a gumovými rukavicemi. Ano, pokud vás to zajímá, máme dentální roztahováky.

Hádám, že to je důvod, proč mi tuhle práci nabídli – nováčci potřebují vidět přátelskou tvář, někoho přívětivého, neškodného a zdvořilého, aby jim přiblížil tenhle divný, neznámý svět. Někoho, s kým si to chtějí případně taky rozdat.

Swingers kluby jsou regulérní byznys

Jen proto, že tam v jakoukoli dobu probíhá minimálně jedna upocená šukačka, nemějte dojem, že jsou swingers kluby volně přístupné. Naopak. Vyžaduje hodně práce vytvořit prostředí, ve kterém se všichni cítí bezpečně a pohodlně. Je to po stránce byznysu velmi náročné: smlouvy, výzdoba, logistika, personál a pravidla. Klub samotný byl (a je) přístupný lidem všech věkových skupin a sklonů, ale jeho klientela byla trošku starší – lidé, co už mají za sebou pár let manželství, kariéry a výchovy dětí. Jsou to ti, kteří už odrostli z klubové scény v centru a hledají něco více uvolněného a na výši. Prostor s pravidly, která vytváří požadovanou náladu.

Naše pravidla byla cekem jednoduchá: žádní single chlapi, zakázání úplné nahoty na spodním patře, žádné fotky ani telefony, páni museli být v „hracích prostorách" doprovázeni ženou. Nejprve bylo potřeba žádat o svolení a dřív, než někdo vůbec vkročil do klubu, byl nucen vyplnit čtyřstránkový formulář shrnující, za co nese zodpovědnost: standard chování, dress code, žádné pohlavní choroby – ani v minulosti. Aby bylo možné organizovat tento zážitek, musí nové páry poslat fotky – i když jsem nikdy neslyšel o někom, komu na základě snímku odepřeli členství (pokud vás tohle vytáčí, tak byste měli vědět, že minimálně jeden klub ve Spojených státech vyžaduje, aby páry posílaly i své hodnoty BMI).
Na samotné party musely být vždy předány peníze a podepsány smlouvy. Frontu před klubem bylo potřeba nějak usměrňovat. Hudební mixy se pečlivě připravovaly už s předstihem, aby vyvrcholily hodinu nebo dvě před zavíračkou. Musel se postavit fotokoutek a obsadit personálem. Rozestavovaly se tematické dekorace (v podstatě všechny akce jsou nějak tematicky zaměřeny). A pochopitelně, ochranka musela být vždy po ruce, aby bylo bezpečně jisté, že si všichni pěkně hrají. Nikdy jsem neviděl, že by někoho vyhodili, ale říkali mi o pár vyhazovech z minulosti - prý kvůli drogám. Obecně vzato, během toho, co jsem tam pracoval, se lidi chovali velmi spořádaně.
Tedy až na to hlavní.

Někteří si tam brali prostitutky

Jo. I po všem tom prověřování, smlouvách a předběžných opatřeních jsem jednou prováděl pár, u kterého jsem si byl tak na 98 procent jistý, že dámský doprovod pochází z nevěstince. Můžu se mýlit, ale když se setkáte s nakynutým chlápkem s prořídlými vlasy a pochybnou dentální hygienou, který po celou dobu prohlídky zírá na podlahu a žena, jež ho doprovází, je vysportovaná, nádherná, přehnaně cukruje a otevřeně vykládá o svých začátcích v prostituci, vzbuzuje to určité otázky. A i na místech určených k expresi sexuální svobody je přítomnost prodejných děvčat velmi nevítaná.

Neberte to špatně: neodsuzuji lidi, kteří se živí prostitucí. Bez pochyb tam byla, aby pomohla tomu zavalitému malému plešatému chlápkovi splnit jeho vlhké sny a to se té ženské musí nechat, i když jí za zaplatil. Ale swingers kluby obecně – a zvláště ten, ve kterém jsem pracoval – nejsou zrovna nejlepším místem pro takové aktivity. Jsou určeny výhradně párům nebo samotným ženám. Přijít do tohoto prostředí s falešnou záminkou i přes bezpečnostní a informační souhlas zkrátka nebudí dobrý dojem. Co se stane, když si to začnou rozdávat a někdo další se bude chtít připojit, aniž by věděl, o koho jde? Vzhledem k tomu, že ve formulářích jsou detailní otázky k povaze vztahu páru, jak moc můžeme tedy těmhle formulářům věřit?

Každopádně zmíněná žena byla milá a znervózňoval mě spíš ten malý upocený chlapík. Ale hlavní pracovní náplní průvodce je, aby se lidi cítili pohodlně, a nic nepřipomíná „nepohodlí" víc než vyhazov jednoho týpka před očima sedmi dalších párů. Má detektivní práce ale nakonec skončila u nevinného dotazu: „Jak dlouho už spolu vy dva jste?" (On zíral na zem a zamumlal: „Moc dlouho ne," a to bylo všechno.)

Pak jsem to už nechal být. Později jsem ale přemýšlel, jestli jsem udělal správně.

Tohle není sex klub, ale aspoň máte představu. Foto via unsplash

Sexuální party není tak sexy pro zaměstnance

Swingers party je asi nepochybně šíleně sexy pro všechny zúčastněné. Pro zaměstnance může ale být tohle vzrušující prostředí jen dalším dnem v práci. Uklízíte po hostech nádobí. Uklízíte skvrny a zvratky. Hudbu jste slyšeli milionkrát (pokud už nebudu muset znova přetrpět Take It Off od Ke$hy, umřu jako šťastný muž).
Každý klub s sebou přináší slušný štos logistických problémů. Když k tomu přidáte dvě patra upocených naháčů, tyhle problémy se ještě znásobí. V jednu chvíli běžím pro další láhev vodky na bar u striptérské tyče. O chvíli později zas doplňuju ručníky a lubrikanty nahoře, nebo utírám plastové polštáře na nejvyšším patře. Někdo hledá žalář! Dveře od sex-houpačky jsou zamčené! Fronta venku je neukázněná! Jednou jsem pozoroval páreček na nebezpečně vysokých podpatcích, jak letí ze schodů a další dvě nebo tři minuty jsem vyděšeně zjišťoval, jestli budou potřebovat sanitku. Taky můžou vznikat konflikty mezi personálem, které, u nesprávných lidí, ústí v série pokleslých nadávek (Jednou jsem viděl někoho z cateringu zahazovat štos talířů s křikem nadávek mířících na svého šéfa: „Může si prcat, jak jen chce, ale to neznamená, že tady tomu velí!")
Po všem zmíněném je vám asi jasné, že se z toho všeho vzrůša může stát jen pěkně nepřitažlivý večer v práci. Navíc všichni zaměstnanci jsou smluvně zavázáni k zákazu sexu během pracovní doby (slzička) a majitelé klubu na tom velmi lpí – z dobrého důvodu. Zapojení do soulože, zatímco jste placeni za práci, smazává hranici mezi pracovním výdělkem a sexem za peníze a celému podnikání může způsobit problémy se zákonem. Nikdy jsem se o to nepokusil, ale vy, kdo sami toužíte po průvodcování ve swingers klubu za tímhle jediným účelem, nebojte: není nic ilegálního na provázení párů, získání jejich telefonních čísel a následném pozvání na podrobnou prohlídku vašich genitálií během nadcházejícího víkendu.

Jméno autora bylo změněno.