10 otázek, na které jste se vždy chtěli zeptat člověka s HIV

Pár let poté, co se Alex dozvěděl, že je HIV pozitivní, opustil zaměstnání v pojišťovnictví a začal pracovat pro organizaci Terrence Higgins Trust. „Je hezké pomáhat něco změnit, a ne jen platit složenky," řekl mi do telefonu. Zavolal jsem mu, abych se ho zeptal na pár otázek.

VICE: Jaké to je žít v dnešní době s HIV?
Alex Sparrowhawk: Zní to možná trochu divně, ale teď je ta nejlepší doba. Léky se neustále zlepšují. Nepřestal jsem pracovat a měl jsem velké štěstí, že mě lidé kolem tolik podporují.

Co je stále problémem, je stigma, které kolem toho neustále je. Komentáře pod online články o HIV jsou otřesné. Nebo někdy před rokem, když se psalo o Charliem Sheenovi, jsem o tom slýchával lidi mluvit v hospodách a myslel jsem si: „Nemáte tušení, co to v dnešní době znamená."

Jaká byla tvoje první reakce, když jsi to zjistil?
Když mi přišla zpráva, že mám přijít na kliniku několik dní po druhém testu, bylo mi jasné, že je něco špatně. Nechtěli by po vás, abyste přišli, kdyby vám nic nenašli. Tak jsem zavolal svému ex, který měl HIV, a on tam šel se mnou. Když mi to řekli, měl jsem hrozně moc otázek typu: „Bude mi špatně? Budu muset přestat pracovat? Budu se moct někdy s někým znovu seznámit?" Doktor a můj přítel se mě snažili uklidnit, ale moc to nefungovalo. I když jsem tam šel připravený, stejně jsem byl trochu v šoku.

Máš teď někoho?
Tři měsíce potom, co mi to našli, jsem někoho potkal, a byli jsme spolu šest a půl roku. Rozešli jsme se teď v létě – kvůli viru to ale nebylo. Ale je to šílený, po diagnóze jsem si myslel, že už nikdy nebudu moct s nikým nic mít. Pak jsem se dost rychle dal dohromady se svým ex.

Jak sděluješ lidem, se kterými randíš, že jsi nakažený?
Protože jsem randil se svým ex, nemuseli jsme o mém stavu debatovat. Teď si ale říkám, jak na to zavést řeč, aby to nepůsobilo divně? Nejde o to, že bych o tom nerad mluvil, spíš si o tom nemůžete jen tak, na potkání s někým pokecat. Od rozchodu jsem se vyhýbal seznamovacím aplikacím, protože jsem z nich otrávenej. Možná bych přitahoval jen ignoranty. Mí kamarádi, kteří jsou taky HIV pozitivní, mi ukazovali na Grindru ty děsný komenty: „Nemáš tu co dělat, jen to rozšiřuješ!" Nevím, jestli mi to stojí za to.

Máš strach, že bys mohl někoho nakazit?
Jsem s tím v pohodě – myslím, že dost věřím vědě a výzkumu, nejsem infekční. Nemám pocit, že bych někoho vystavoval riziku. Jakmile je virus na téměř zanedbatelné hranici a jeho stav je stejný šest a více měsíců, riziko je opravdu nízké. Je úžasné, že jsme dosáhli bodu, kdy můžete zastavit šíření viru jen tím, že začnete lidi léčit.

Bereš hodně léků? Pokud jo, jaké to je?
Beru jen jednu pilulku denně. Musím ji brát každý den, ale už se z toho stala každodenní rutina jako čištění zubů. Někteří mi říkali, že je to pro ně těžké. Během dne můžou zapomenout na to, že jsou pozitivní, ale tahle chvíle je pro ně každodenní připomínkou, že HIV mají. Myslím, že je správné nedělat z toho vědu, takže jen tu svou každý večer spolknu společně s večeří a zapiju sklenicí vody.

Byl jsi někdy v práci diskriminován za to, že máš HIV?
Nejspíš jsem měl celkem štěstí. Nikdy jsem takové problémy v předchozí práci neměl a teď, vzhledem k tomu, že pracuju pro dobročinnou organizaci se zaměřením na HIV, je taky nemám. Sdělil jsem to všem na sociální síti a ve své práci v roce 2012, chtěl jsem se angažovat a od lidí se mi nedostalo ničeho než podpory. Vysvětlil jsem, že jsem měl už tři roky HIV a za tu dobu jsem se pochopitelně jako člověk nezměnil. Myslím, že kdyby se nějaký problém vyskytl, věděl bych, jak se s ním vypořádat a kde se poradit, aby se to nikomu jinému v budoucnosti nestalo.

Ovlivnil nějak tvůj stav tvé vyhlídky do budoucna?
Zkrátka se člověk musí nějak vypořádat s tím, co v životě přijde, a tak to mám s HIV. Myslím, že jsem sebevědomější a silnější a dnes už dělám věci, ke kterým bych se nejspíš nikdy nedotlačil, pokud bych nebyl HIV pozitivní. Nejspíš mě to motivovalo vyždímat ze života maximum, protože jím nechci plýtvat. I když jsem věděl, že neumřu a že budu zdravý, chtěl jsem si to za každou cenu užít.

Jak moc věříš v to, že vědci objeví 100% účinný lék?
Nemyslím si, že bych potřeboval vyléčit. Beru jednu pilulku denně a to stačí na to, abych to nepřenášel dál, to je podle mě všechno léčení, které potřebuju. Každý to má samozřejmě jinak a možná že až budu starší, budu cítit všechny možné příznaky a uvažovat o tom jinak. Ale myslím, že je potřeba se na to dívat realisticky. Stoprocentního léku se můžeme dočkat za desítky let.

Co si přeješ, aby se na představách lidí o HIV změnilo?
Měli by vědět, že lidé, kteří berou své léky, nemohou virus přenášet na někoho jiného. Můžeme žít normální, zdravé životy a dělat všechno to, co dělají ostatní. A myslím, že se toho dá docílit tak, že budeme vidět a mluvit o tom – byť by to bylo třeba jen v kruhu přátel.