Prolézání těch částí měst, které jsou obyčejným lidem normálně nepřístupné, se v posledních letech stává koníčkem stále více a více lidí a fotky z facebookových stránek Opuštěná místa apod. už čas od času přebírají i seriózní zpravodajské servery, aby na jednom tomto trendu dohnaly svou kolísající návštěvnost. Nebudu vám tady proto tento fenomén, jemuž se podle Wikipedie říká urban exploration nebo zkráceně urbex, dlouhodobě představovat a rovnou vás vezmu na pár míst, které jsem navštívila minulý pátek.
Reklama
Možná už jste pár takových míst viděli, ale nás vzali na projížďku kluci z Urbex.cz. Jeli jsme s nimi exkluzivně jenom my a ještě jedna fotografka z expats.cz. Ta ale celou cestu nevydržela.BARRANDOVSKÉ TERASYSraz jsme si dali na tom nejtradičnějším možném místě - na Barrandovské terasách.Uznávám, že toto místo patří k těm vůbec nejrušnějším pražským ruinám a na rande už tam byla snad většina vysokoškolských párečků s humanitním vzděláním a alespoň malým zaujetím pro umění. Budovy, které kdysi sloužily k rekreačním účelům vyšších vrstev, teď mají stálého rezidenta už jen v rusky mluvícím hlídačovi. Ale vůbec bych se nedivila, kdyby se Terasy ve slunnou sobotu odpoledne objevovaly na Foursquare v sekci Trending, tak moc jsou na sociálních sítích známé. Vlastně je to takový alternativní Pražský hrad, což kromě aury stokrát viděného znamená také místo, co byste měli někdy v životě vidět. A tak jsem se tam také zašla podívat.
Pár věcí mě dokonce překvapilo. V suterénu jsem našla Komunistické listy s výbornou rubrikou Módně celý den.
Objevila jsem jednu důležitou radu do života:
… a pak jsem vyrazila zas o dům dál.OPUŠTĚNÁ TOVÁRNA NA RADLICKÉTakže Terasy bychom měli a já si je konečně můžou odškrtnout ze svého seznamu pražských must-see památek. Další zastávkou byla opuštěná továrna na Radlické.No, vlastně jsme v ní nebyli úplně sami, budova je totiž v průběhu postupné demolice. Znamená to sice, že se lidi, co ji bourají, se tváří, že byste dovnitř neměli chodit, ale určitě se kvůli tomu nenechte odradit. Stačí říct, že jste studenti architektury nebo dokumentaristi a najednou máte dveře otevřené. Náš fiktivní studentský projekt se jmenoval: "Dokumentace demolovaných struktur v Praze" a osvědčil se velmi dobře.
Reklama
Jinak je to taková opuštěná klasika. Pár grafitti:
Místo, kde si kapely můžou udělat promo fotky, aniž by musely platit za ateliér:
Místo na felení na střeše:
A nakonec taky možnost udělat si pár krásných fotografií prouzkoumávající krásu geometrických obrazců. Tato konkrétní budova je vhodná obzvlášť pro fanoušky čtverců a obdélníků, viz:
… ale od továrny se posuňme k dalšímu archetypu oblíbených opuštěných budov, a to k ubytovacím zařízením.HOTEL VANÍČEKPokud továrně na Radlické chyběl jakýkoliv příběh a vlastně šlo jen o obyčejnou opuštěnou fabriku, tak to samé nemůžu říct o následující budově. Hotel Vaníček je totiž jedním z nejnovějších míst na mapě pražského rozkladu a je dokonce tak čerstvým přírůstkem, že ho pořád najdete v databázích zahraničních bookingových agentur. Za sebe bych však rezervaci úplně nedoporučovala.Už před vchodem vám asi dojde, že tohle je na Booking.com omylem.
Hotel byl uzavřen teprve před rokem a teď se o něm mluví jako o squattu. Postupně mizí nábytek, ubývají nerozbité tabulky u oken, patra domu se plní hromadami odpadu všeho druhu, směsného i biologického; a místní atmosféra rozkladu postupuje tak rychle, že stropy a stěny některých pokojů se už začínají zelenat plísní a z fasády se samy od sebe odlupují bloky omítky.Při naší návštěvě byla recepce zrovna zavřená:
Čisté bílé stěny se mění v zelené, samovolně se vyvíjející abstraktní obrazy:
Reklama
A místní vůbec mění dekor hotelu podle svého. Myslíme, že jsme dokonce našli návštěvní knihu s fotkami hostů.
Podle ruchu v druhé části domu jsme poznali, že hotel slouží jako ubytovací zařízení i nadále.Nejdřív jsme potkali kluka bez oblečení, tancujícího na nějaký rave. Svoje věci měl rozvěšené všude kolem. Pak přišla i paní domu, která naší infiltraci komentovala hlasitým "Franto, kde mám to koště?". Ani jsme si ji nestihli vyfotit, ale pochopili jsme, že přišel čas jít zas o kus dál.
… konkrétně jsme teď stáli o nějaký větší underground.KANÁL NA SMÍCHOVĚKanálů je v Praze spousta, my jsme si vybrali jeden kousek za Smíchovem, který měl končit malým vodopádem. Chůze jen pár set metrů dlouhé cesty nám s ohnutými zády a ve tmě začala připadat hodiny dlouhá.
Čekání na pomalejší členy výpravy jsme si krátili focením selfies. Když máte nějaký hezký světýlko, tak se pak budete moct chlubit kámošům takovýhlema fotkama:
Při téhle cestě se nám taky potvrdilo tvrzení o důležitosti čistých rukou z nápisu z Barrandovských teras. Kluzkost podlahy si vybrala svou daň po polovině cesty. Jádro výpravy pokračovalo směrem k vodopádu a druhá část směrem do nemocnice Na Homolce s krvácející paží jednoho z nás. Tetanová injekce byla bonus. Malá lékárnička s dezinfekcí s sebou by nám pro příště neuškodila.
TOVÁRNA, JEJÍŽ LOKACI VÁM NEPROZRADÍMNakonec jsme se podívali do ještě jedné teplárny. Takovým nepsaným pravidlem urbexerů je, aby neprozrazovali místo, kde fotky pořídili, protože pak by se tam začali valit davy turistů a atmosféru místa by to úplně zničilo. A protože tady jsme pořídili asi ty nejlepší fotky, tak vám přesnou lokaci nepovím, abychom měli auru něčeho unikátního.
Reklama
Už před vchodem jsme narazili na nádrž, pod níž byla tekutina velmi nezdravé barvy:
A pak už jsme konečně zamířili dovnitř:
V areálu je hned několik atrakcí k infiltrování.Hlavní hala ale byla po nedávném vyhnání místních squatterů preventivně zapečetěna. Její konstrukce ale zůstala natolik otevřená, že jsme se při troše snahy dovnitř dostali docela snadně. V prostoru haly zůstaly dva stroje, na ostatních místech jsou jen obrovské díry s několikametrovými propastmi mezi patry.
Taky je tu nějaké umění:
A ještě bych si dovolila jedno doporučení, ke kterému mě navedli mí neohleduplní kolegové. Zní takhle: i když budete v pokušení, nezkoušejte házet věci do děr a kamkoliv směrem dolů, abyste zkusili jejich hloubku. Nikdy totiž nevíte, s kolika lidmi budovu sdílíte.
Pokud uděláte podobnou fotku, budete mít na Instagramu velký úspěch. Alespoň já jsem měla:
Když si celý výlet shrneme, vyplyne z toho následující - opuštěných míst je (nejen) v Praze spoustu a ať už potřebujete lehce naboostřit své fotografické ego nebo se jenom rádi procházíte na místech, kde nejsou lidi, tak je to docela dobrý způsob, jak strávit víkendové odpoledne. Za nás doporučejem vybírat ta místa, kam se dá těžko dostat, a to z následujících dvou důvodů:1) nebudou tam lidi2) budou vám všichni vaši internetoví kámoši závidět, že jste novodobí městští Majorové ZemanovéA jestli tipů na výlet ještě nemáte dost, tak se ve středu stavte do pop-up klubu Blink Excelent, který se nachází ve 130 let staré hale bývalých jatek v Holešovické tržnici. Kluci z Urbex.cz, co nás vzali na projížďku, tam budou ve čtvrtek 10. dubna mít přednášku a kromě nich se tam vůbec poprvé představí celá komunita českých urbexerů s jejich fotkami a filmy z Česka a ze zahraničních výjezdů.Prakticky to znamená odhalení další spousty míst k objevování a prozkoumávání…Pop-up klub Blink Excelent se otevírá už v úterý 8. dubna a to na pouhých pět dní. Veškeré informace o programu najdete na jeho oficiálním webu.