Jak jsem se stala členkou konopného spolku ve Vranči

Toho dne se karta ztracená jednou z členek zdála být znamením. Vždy, když se dějou zajímavý věci, začínám věřit na osud. Od stolu jsem vyhledala, že farma leží ve Vranči, přičemž se směrovka zapíchla někam do středu pole za ležícího za vesnicí, ve které jsme zrovna obědvali, navíc v půli cesty na Bítov. Jakoby si farma také říkala o výlet. Facebook farmy disponuje fotkou spokojenýho člověka v poli "trávy", noční atmosférickými snímky prostoupenými zeleným světlem a obrázky pískové pláže jako na Jamajce. Jak se stane, že v prořídlý chatařsko-kempařský oblasti najednou vyroste uprostřed pole vzorek jamajského státu s konopným labyrintem? K místnímu koloritu to ale sedělo stejně jako třeba největší tuzemská výstava vycpaných psů.

Na jednom konci vesnice se můj kluk zeptal jakési ženy s culíky a dětmi, jestli nám poradí (a líp než Google mapy, prosím), jak se na farmu Vranč dostat. Místní zrozpačitěla a snad se i trochu začervenala, než rozvážně ukázala směr a dodala: „Je to tam dobré." K farmě se dostanete klasickou polně-lesní cestou oficiálně vedoucí k hradu. Už přes lány na vás mává jamajská vlajka. Barevné volátko míhající se ve větru tvoří nejvyšší bod danýho areálu. Na velké bráně stojí uvedeno Jamaica State. Pokud chcete vstoupit, musíte se stát členy Spolku konopné farmy. Dostanete i číslo určující kolikátý návštěvníci jste (já byla #2253). Proč je to třeba? „Kvůli EET a tak," stručně shrnul týpek vedoucí vstupní administrativu, než nás pustil na pláž. Hřála jako ta skutečná přímořská, přestože se jedná o písčitou plochu uměle umístěnou doprostřed pole.

Na jedné straně si člověk přijde fakt jak v přímořským baru šlehaným vlnama, na druhý straně za záchodama pobíhaj kozy, takže výsledný dojem připomíná rozbitý Matrix – v dobrým slova smyslu. Z vedlejší strany se táhne zeď s páskou zadělaným vchodem zamezující přístup do Konopného labyrintu, což je v současnosti hlavní lákadlo pro návštěvníky a středobod turistických selfies. Na baru říkali, že tentokrát jim konopí nevyrostlo podle představ, tak pouští dovnitř jen výjimečně. Majitel Radek nám to pak vysvětlil od začátku do konce.

VICE: Jakej byl prvotní impuls k založení konopné farmy a jak ke všemu došlo?

Radek: Máme otevřeno už třetí sezónu. První sezónu jsme zkoušeli, jak budou lidi reagovat. Chtěli jsme nejen, aby se konopí mezi lidi dostalo nejen jako démonická rostlina, ale taky představit jeho historii včetně toho, na co všechno se dá využít, dále pak, aby si ho mohli ochutnat ve výrobcích, zatímco se dozvídají něco dalšího. Osvědčilo se to. Během dalšího roku se areál zvětšil. Předtím jsme přemýšleli, co budeme dělat mezi setím a sklizní, abychom jen tak neseděli na zadku. Otevřeli jsme hospůdku v jamajským stylu, protože tam mají ke konopí nejblíž. Druhej rok se navezla další tuna písku a navíc jsme postavili plot, aby měli návštěvníci klid a soukromí. Třetí sezónu už jede v plným proudu. Lidi o nás ví. Během víkendu víkendů probíhají pravidelně přednášky pro rodiče s dětma. Rodiče si můžou povykládat ve stínu, děti si pohrají na obřím pískovišti.

Co bylo ústředním záměrem toho počinu?

Konopí. Ať otevřete jakýkoliv stránky, všude je braný jako víceméně záporná rostlina. Šlo nám o vytvoření místa, kde by ho lidi ochutnali v určitých potravinách, od našeho piva, čajů, lízátek, klobás až po kořalky. I to, že se zastavili na konopný farmě, může část jejich okolí vnímat negativně. Představují si, že se tady jenom hulí, což se opravdu neděje. Devadesát procent návštěvníků jsou maminy s dětma, což nasvědčuje tomu, že farma splnila svůj účel, kvůli kterýmu vznikla.

Jak jste se vy sami dopracovali k tomu, že je konopí tak skvělá rostlina použitelná k lepším věcem, než je hulení?

Ne, že bych byl sám spotřebitel, že bych ho kouřil. To ne. Věděl jsem o něm už dlouho, i o jeho léčebných efektech. Pěstujeme tady technický konopí obsahující látky schválený Evropskou unií, jako pro lidské tělo potřebná a léčivá látka CBD. Tenhle záměr farma plní, i když jenom sezónně. Lidi sem chodí pro informace, vzdělávají se. Já sám o téhle rostlině vím hodně, dlouho se věnuju jejímu studiu. Stačilo udělat farmu, kde se to samé dozví i ostatní.

Co za lidi k vám chodí?

První rok šlo víceméně lidi z okolí, z penzionu a kempu, protože na reklamu moc nehrajem. Z Novy i Primy tu chtěli natáčet určitý pořady, který jsme odmítli. Nechceme, aby se to nějak extra komerčně propralo. Kdo o farmě má vědět, tak o ní ví. Nechceme, aby tu bylo denně 500 lidí, co si nebudou mít kde sednout a nedostane se jim soukromí, kvůli kterýmu sem chodí. Druhej rok sem díky unikátnímu na evropské poměry výjimečnýmu labyrintu, začali cíleně jezdit lidi z Rakouska, Slovenska a z Austrálie. Fankluby sem jezdí na koncerty svých oblíbených kapel. Přijedou sem, postaví si stan, stráví tady víkend. Teď už jezdí hlavně lidi z celý republiky. Zdaleka už to není jen o místních.

Kdy znovu otevřete labyrint?

Tenhle rok moc nepršelo. Otevření jsme radši posunuli, aby lidi nechodili mezi kytkama, co mají sotva metr a navzájem na sebe viděli. Jinak se v labyrintu můžou volně procházet. Teď už čtrnáct dní funguje, rostlinky jsou dostatečně vysoký na to, aby splnily efekt bludiště. Je v něm zhruba kilometr a půl správných cest, dohromady i s těmi špatnými asi tři kilometry. Kdokoliv přijde, má na výběr ze dvou vchodů, přičemž jen jeden je správnej. A má jen jeden východ. Přes den to většina lidí ani neprojde a vrátí se s tím, že se nenajdou. Jsou i noční prohlídky od deseti do půlnoci s baterkama. Bloudí tam, dokud nenajdou východ ven.

Na co se návštěvníci nejčastěji ptají?

Lidi se hodně ptaj, jestli po konopným pivě můžou řídit. To je paradox. Mají obavy, jestli si i po konopný limonádě můžou sednout za volant, ale všechno je přeci vyrobený z technickýho konopí. Spousta lidí chce navzdory našemu provozu platit kreditníma kartama… jenže tady je všechno udělaný v jamajským stylu, nejsme žádná pětihvězdičková restaurace. I když mají návštěvníci někdy zkreslený informace, nikdy k žádnýmu incidentu nedošlo. Každej sem přijde s čistým srdcem a odchází s pozitivní energií, se kterou se pak i vrací.

Na otázku co chystá na další sezónu, odpověděl pan Radek tajemným: „Nechte se překvapit." Dali jsme si teda v klidu místní konopnou limonádu ozdobenou hustým konopným roštím a konopný pivo, pohráli si na písečku, nafotili si lamu. Na Bítov jsme každopádně nedošli, protože: náhodná dovolená na Jamajce (uprostřed Moravy).