Dalajláma v Praze vyzval k využívání obnovitelných zdrojů energie

Jeho Svatost dalajláma, duchovní vůdce Tibetu a jedna z největších osobností této planety navštívil Českou republiku. Jeho návštěva proměnila české stojaté vody v rozbouřený oceán, toho si musel všimnout každý. Málokdo však zaznamenal, že kromě tradičního poselství soucitu, lásky, míru a porozumění dalajláma promluvil na téma ochrany životního prostředí a zejména budoucnosti obnovitelných zdrojů energie.

Dalajlámův zájem o stav naší planety je dlouhodobý. Kdykoli jsem měl možnost s ním hovořit, diskutovali jsme vedle situace na poli lidských práv v Tibetu i o stavu životního prostředí a také o tom, co s tím dělat. Tibetská náhorní plošina je – vedle Arktidy a Antarktidy – největší zásobárnou ledu na Zemi. Také proto se jí přezdívá „Třetí pól". Plató leží v průměrné výšce 4 500 m. n. m., a proto jsou zde projevy klimatické změny podstatně silnější než jinde. Teplota roste třikrát rychleji než globální průměr. Tikající ekologickou bombou je nejen tání ledovců, které zásobují více než jednu miliardu lidí pitnou vodou, ale také tání permafrostu, věčně zmrzlé půdy, která v sobě zadržuje uhlík v podobě metanu. Jakmile dojde k podstatnějšímu tání permafrostu a metan se začne uvolňovat, nic – kromě nové doby ledové – tento proces nezastaví. Přitom metan je čtrnáctkrát agresivnějším skleníkovým plynem než nám dobře známý oxid uhličitý. Tání permafrostu navíc urychluje přeměna dosavadních travnatých stepí v pouště. K tomu dochází proto, že více než dva miliony nomádů byly násilně přesídleny do „socialistických" vesnic a není jim nadále umožněno putovat se svými stády tibetskou krajinou.

Na veřejné přednášce na téma „Sekulární etika" 19. října v pražské Lucerně řekl dalajláma na adresu životního prostředí, klimatu a obnovitelných zdrojů energie následující: „Zažíváme klimatickou změnu, krizi životního prostředí, nedostatek přírodních zdrojů a na druhé straně růst globální populace. Když jsem poprvé jako utečenec přišel do Indie, bylo na světě 6 miliard lidí. Nyní, po padesáti letech, je to 7 miliard. A někteří experti říkají, že do konce století dosáhne lidská populace 10 miliard lidí. Rozdíly mezi bohatými a chudými, velmi chudými, se prohlubují. Musíme pozvednout úroveň chudých."

A dalajláma v úvaze o naší odpovědnosti za záchranu planety Země pokračoval: „Musíme se zejména soustředit na otázku životního prostředí, na otázku přírodních zdrojů. Jeden můj německý přítel mi nedávno říkal, že situace ozonové vrstvy se za poslední leta skutečně zlepšila, protože lidé se začali více tímto problémem zabývat. Tím, že se zvýšilo celosvětové povědomí o tom, že ozonovou díru způsobují chlorované uhlovodíky, a přijala se opatření, došlo ke zlepšení situace. Když jsem tohle slyšel, měl jsem z toho ohromnou radost a řekl jsem si: lidstvo může skutečně něco pro přírodu udělat, ještě ji dokáže ochránit. Když se dohodneme a budeme pracovat společně, je stále ještě možné životní prostředí zachránit. Je velmi důležité si toto uvědomit."

V závěru jeho úvahy o životním prostředí se zaměřil na budoucnost obnovitelných zdrojů energie: „Například práce, které nyní probíhají na rozvoji větrné a solární energetiky, jsou velmi důležité. Nedávno jsem měl diskusi s jedním německým vědcem o solární energii. Solární energie je téměř nekonečným zdrojem energie, ale my lidé ji stále ještě nedokážeme správným způsobem a dostatečně využívat. Je ale zcela jisté, že když spojíme síly, přijdeme na to, jak se na tyto nevyčerpatelné zdroje soustředit. V některých oblastech na Zemi se sluneční energie využívá více než jinde, a právě takové oblasti se mohou stát vzory pro jiné oblasti, kde ještě nejsou obnovitelné zdroje využívány. Musíme pracovat společně, abychom dokázali životní prostředí zachránit, než bude pozdě. Přeji si, aby Evropská unie začala využívat technologie obnovitelných zdrojů v členských státech, a tím ukázala příklad zbytku světa. To všechno jsou a budou příznivé signály. Chtěl bych tady před svědky požádat Jakuba Klepala, jako zástupce Fora 2000, aby kromě jiných doporučení, která jsem mu již dával, Forum 2000 uvažovalo o tom zorganizovat na příští konferenci seriózní diskusi s vědci o solární energii."

O tom, že obnovitelné zdroje energie jsou zatím jedinou známou realistickou cestou z globální klimatické a ekologické krize, panuje mezi drtivou většinou expertů shoda. Je zajímavé a současně povzbuzující, že shodně s vědeckou obcí vnímá budoucí roli obnovitelných zdrojů i Jeho Svatost dalajláma, pro kterého je spojení sil v ochraně naší planety, soucit, láska, mír a porozumění životním krédem a posláním.

Martin Bursík je ekolog a bývalý ministr životního prostředí. Vystudoval ochranu životního prostředí na Přírodovědecké fakultě University Karlovy v Praze (1984). Během českého předsednictví Evropské rady v první polovině roku 2009 zastupoval EU při mezinárodním vyjednávání o klimatické dohodě se zástupci hlavních světových ekonomik USA, Číny, Indie, Kanady, Japonska, Ruska, Austrálie a dalších států. V roce 2012 obdržel ekologickou cenu Josefa Vavrouška (Nadace Charty77 a Nadace Partnerství) za formulování a obhajování moderní politiky ochrany životního prostředí, prosazování energetických úspor a rozvoj obnovitelných zdrojů energie v České republice. Je autorem dotačního programu Zelená úsporám pro zateplení domů a instalaci ekologického vytápění obnovitelnými zdroji tepla.