Rozhovor s dobrovolnou sex-sestřičkou

Hendikepovaný lidi jsou taky nadržený. Průser je, že i když partnera mají, dostat ptáka dovnitř vagíny a trochu tam s ním zakvedlat, může být dost náročný, když nemůžete hýbat některými částmi těla. Můj kamarád Karl dělal asi osm let osobní sestru těžce postiženýmu párečku. Kromě svých klasických ošetřovatelských povinností se jim ale taky rozhodl pomoct si to spolu pořádně rozdat.
Doug a Jen byli svoji, a oba trpěli těžkou svalovou dystropií. Doug nedávno podlehl zápalu plic, a Karl se zmínil, když vzpomínal na starý dobrý časy – jako když se na něj Doug jednou udělal (byla to nehoda) – že dokonce pomáhal i v době smutku. To, co Karl udělal, je jedna z těch nejhezčích a nejnesobečtějších věcí, která mě vůbec napadá. Karl je anděl. Anděl manuální pomocníček při kuřbě z nebe, který si, doufám, hodně často myje ruce.

Vice: Takže ty seš sexuální ošetřovatel?
Karl: Jsem licencovaná odborná sestra a pracoval jsem pro dva pacienty se svalovou dystropií, kteří byli na respirátorech, a tak potřebovali pečovatelskou pomoc dvacetčtyři hodin denně. Nemohli vůbec hýbat končetinama, nemohli vlastně skoro zhola nic. Takže jsem pro ně v podstatě udělal cokoliv a všechno. Myl jsem je, oblékal, dostával jsem je do vozíčků. Když byli ve vozíčku, dokázali je řídit, ale stejně – byl jsem pořád jejich ruce a paže.

Jak dlouho jsi přímo těmhle dvěma pomáhal?
Osm let.

Jak jsi je našel?
Na jedný party jsem potkal nějakou holku, která taky byla sestra. Měla jednoho pacienta, který sestry sháněl a já hledal práci. U Douga jsem žačal pracovat ve cvíli, kdy už byli s Jen zasnoubený. Tak o šest měsíců později se vzali a nastěhovali se k sobě.

Takže tys tam nebyl jenom od toho, abys jim pomáhal si zašukat? Pomáhal jsi i v nešukacích situacích?
Jasně, všechno to šukání bylo naprosto nadrámcový.

Tušil jsi, že to dopadne tak, že budeš někomu pomáhat při sexuálních praktikách, když jsi do práce nastupoval?
Vlastně to první dělala Jenina ošetřovatelka. Když ale odcházela za jinou prací, zeptala se mě, jestli by mi to nevadilo zvládat za ní. Takže odešla a obušek jsem zdědil já. Je to vlastně docela sranda, Doug a Jen po ni přece museli chtít, aby někoho jako mě vypátrala.

Je mi jasný, že jako ošetřovatel jsi musel vidět tuny vážně odpornejch věcí. Kde je na tvým žebříčku nechuťáren pomáhat dvou lidem při píchání?
Ty záležitosti okolo sexu jsou dost divný. To, co zažiješ na kurzech pro ošetřovatele tě na práci připraví, ale o tom, jak pomáhat postiženejm lidem se sexem se tam vážně nedozvíš.

Jaký to bylo poprvé? Bylo to něco hodně speciálního?
Na poprvý na to spíš na celý tak koukáš a snažíš se přijít na všechnu tu potřebnou mechaniku. Dost dobrou chvíli ti zabere přijít na to, jak si v sobě srovnat a zapomenout na to, co to vlastně provádíš. Ale když na to přijdeš a začnou se dít věci, najednou si říkáš: „Fakt nemůžu uvěřit tomu, co to tady kurva dělám.“ Je to magořina.

No a jak to teda bylo? Tos je nastavoval do všemožnejch poloh? Nebos to tam přímo strkal? Cos přesně dělal?
No, nad postelí maj takovou kolej a k ní je přidělaný zvedák, který po tý koleji jezdí. K tomu zvedáku jsou potom přidělaný hákama takový všelijaký popruhy. Ty popruhy jsem prostě dostal buď pod Douga nebo Jen a tím zvedákem je dostal nahoru. Je to vymyšlený pro sestry, který nemaj dost síly na to, aby je dostaly do vozíčku. Ale Doug a Jen přišli na způsob, jak tuhle věcičku upravit, aby fungovala spíš jako taková sexuální houpačka.
Doug dokázal pohybovat prsty, takže jsem dával na zvedák Jen, a pak jsem ji spustil dolů na jeho ruku, aby mohl hýbat prstem. Pak jsem přinesl takovej vibrátor a v podstatě bych mu ho dal do ruky tak, aby to bylo na tom správném místě i pro Jen. Dělal jsem prostě takový věci, abych pak mohl vypadnout z pokoje a nechat je tam, ať už si dělaj, to co dělali. Ale když mu to třeba Jen jen dělala rukou, musel jsem doslova obtočit Jeniny prsty kolem jeho ptáka, a pak s její rukou pohybovat nahoru a dolů. Vlastně jsem jenom používal její ruku k tomu, abych mu vyhonil.

Promiň, že se směju, ale tohle je fakt šílenost.
Měl jsem celou dobu natažený rukavice.

Nedostal jsi někdy během toho všeho pomáhání taky chuť?
No, tak to fakt ne. Snažil jsem se vždycky co nejvíc distancovat od toho, co jsem prováděl.

Cítil jsi se hodně pod tlakem, abys mu poskytl opradu dobrou honitbu?
Hele, takhle… Chtěl jsem mu ho vyhonit fakt dobře, protže jsem chtěl, aby to skončilo, jak jen nejdřív to půjde. Měl jsem štěstí, že se Dougovi, jakožto postiženému muži, nikdy nedostávalo moc sexuální stimulace. Nepromasturboval prostě celej život a tak, takže se vždycky udělal předčasně, za čož jsem mu opravdu srdečně vděčnej.

Jaký ještě víc nechutňejší věci jsi ještě zažil?
Vždycky jsem nosil rukavice, ale jednou se mi stalo, že jsem nedával dvakrát pozor, kam sem mířil jeho pérem, a on se mi udělal přímo na ruku. I když jsem něl nasazenou rukavici, pořád jsem prostě cítil, když mi začal stříkat do ruky. Byla to asi ta nejnechutňejší věc, kterou jsem za celej ten čas s nima zažil.
Taky, když jsem jm pomáhal s celým tím orálním procesem, musel jsem, ehm, musel jsem prostě vzít Jen za hlavu a nasadit ji Dougovi na ptáka, což je jedoduše fakt divný. Je to jako se snažit silou donutit nějakou holku k orálnímu sexu s chlapem. Je to fakt divný a násilnický a měl jsem z toho hodně zlý pocity. A protože měla svalovou dystropii, nemohla ani pořádně pohybovat pusou. Takže když se Doug udělal, prostě to vyteklo z její pusy, teklo jí to po bradě, a pak do vlasů. A snažit se dostat mrdku z jejích vlasů byla pokaždý fakt těžká prácička.

Ty musíš bejt snad svatej! Svatej patron kuřby!
Najímával si prostitutky. Holky na inzerát z Craigslistu a podobně, takže nějakou tu sexuální zkušenost měl. Ale s tímhle se prostě oženil. Víš co, jaho žena ho milovala. Měli fakt velký štěstí, že se našli. Byl to hodně dojemnej zážitek a něco, o čem jim hodně lidí říkalo, že nikdy nezažijou.

Nabourala se ti tahle tvoje práce někdy do osobního života?
Ani ti nevím. Jako, neříkám, že by se to tu a tam nevyškrábalo na povrch. U mých přítelkyň, holek se kterejma jsem jenom randil, to prostě najednou vyplulo. Nikdy mi to ale moc nepřekáželo.

Slyšel jsem, že Doug a Jen jednou taky pózovali pro nějaký webový stránky?
Jo. Bylo to pro gimpsgonewild.com. Prodávali fotky a kalendáře, což jim vydělávalo nějaký ty drobáky bokem. Časem na to ale změnili názor, protože lidi na ty stránky chodili a kontaktovali je, aby jim říkali, jaký jsou zrůdy. Zprva k tomu přistupovali dost laxně a v pohodě, ale pak se jim to dostalo pod kůži.

Dostávals nějaký bonusy za to šoustání?
Patří to do mý hodinový sazby. Vždycky jsem měl pocit, že bych si na tom měl založit takový svý malý podnikání. Něco jako: „Hej, vy tam! Jste postižení? Já vám pomůžu si zasouložit!“

Ještě nějaký dobrý historky?
Jednou je měl navštívít nějakej kontrolór stavu jejich obydlí, protže dostávali příspěvky od vlády. Akorát ten týpek měl přijít v jedom z jejich sexy dnů. Vždycky, když ten úředník přišel, kontroloval jenom detektor kouře a troubu. Nikdy do zadního pokoje nechodil. Takže Doug a Jen si to tam v klidu rozdávali, jako by se nechumelilo. Samozřejmě, co se nestane, vyměnili úředníky a tenhle nováček si to tam nakráčel, když tam jeden na druhým viseli. Jen jenom tak prohodila: „Nazdárek!“, a ten týpek kolem nás prošel, aby překontroloval okno. Fakt nevím, co si myslel, že vidí. Protože Jen jsem měl zavěšenou na popruzích nad Dougovým nádobíčkem. Byl jsem z toho šoku totálně mimo.

Takže oni spolu mohli doopravdy obcovat?
Jasně. Ale při tom jsem já nemohl ven z pokoje. Musel jsem s ní na těch popruzích celou dobu pohybovat nahoru a dolů na Dougově ptákovi.

Říkals, že to nikdy netrvalo moc dlouho. Zkoušels někdy pořádně zapojit kreativitu, co se poloh týkalo?
Ne, skoro vždycky to bylo tak, že ona byla nahoře. On ani moc nedokázal tolerovat jiný polohy než když ležel na zádech. Z nějakýho důvodu – pravděpodobně kvůli její nemoci – je Jenina kunda fakt uzoučká. Jakože opravdu titěrná. Vlastně jí to pokaždý bolelo. A Doug neměl zrovna nějakou obdivuhodnou klobásu. Spíš podprůměr. Ale z nějakýho důvodu jí to v análu klouzalo jak po másle. Když to zkoušela s hračkama, pokoušela si je strkat do kundy, ale nikdy je tam nedostala, nechávala je jenom zvenčí vybrovat. Ale do zadku to vždycky zaplulo jako nic. Všechno bylo obráceně.

Takže Doug se udělat uměl, ale co Jen?
Jasně. Pochop, že byli oba šíleně citliví. Někdy stačilo, aby se o tom přisprostle bavili a ona by se z toho udělala. Jednou jsem je uložil do postele, ukazoval jsem zrovna nový ošetřovatelce, jak se o ně starat. Měli v ložnici takovou vysílačku, aby mohli ošetřovatele zavolat, kdyby potřebovali v noci rozvítit nebo tak něco. No, a Doug a Jen najednou začali svůj verbální šukec, protože nevěděli, že je vysílačka zapnutá. A protože ta svalová dystropie způsobuje, že mají v podstatě pořád otevřená ústa a nemůžou ani pořádně hýbat jazykem, bylo to celý hodně zahuhlaný. Ta nová sestřička mi tam mezitím vypráví nějaký věci o ošetřování, ale jediný co slyším já, je jak Doug říká věci typu: „Jo, kočko, jo, takhle, jo, to je ono,“ a Jen sténat, jak smyslů zbavenou.