Představuje křížení prasete a člověka reálnou hrozbu?

V posledním vydání vědeckého magazínu CELL jsme se mohli dočíst o skutečném průlomu současného bioinženýrství – o úspěšném vytvoření embrya z kombinace prasečí a lidské DNA. „Tyto fascinující výsledky mohou do budoucna vyřešit velký problém nedostatku lidských orgánů a tkání pro transplantace," uvádí zpráva. Úspěšný několikadenní vývoj však vyvolává nepříjemnou otázku. Nemohou se z křížení zvířat a lidí vyvinout jednoho dne děsivé příšery?

Krátce poté, co v roce 2015 Národní zdravotní institut (NIH) pozastavil své experimenty kombinující lidské a zvířecí buňky, svolala federální vláda nad tímto velmi důležitým tématem neodkladnou diskuzi. Přesněji řečeno se jednalo o obavy NIH. „Někde v laboratoři volá o pomoc inteligentní myš," sdělil magazínu Technology Review jeden z pracovníků David Resnik.

Tato kauza mohla vycházet pouze z neopatrnosti NIH, nicméně i přesto se zde vyskytují dilemata velkého potenciálu. Stále například není jisté, zda se budou buněčné svazky lidského plodu ukládat uvnitř, či vně prasete. Některé oblasti lidských buněk – například žaludku – nejsou ještě natolik děsivé. Co by se ovšem stalo, kdyby zde takto došlo k vývoji lidského mozku? Dle lékařského etika Arthura Caplana z Newyorské univerzity v Langone Medical Center jsou tyto hororové představy lehce nadnesené. Ačkoli schvaluje ostřejší dohled nad vědeckými výzkumy genetického křížení, není to z pohnutek, ze kterých jsem čekal. Dále také v rozhovoru uvedl, že dle jeho názoru jsme i my lehkými hybridy mezi zvířetem a člověkem.

VICE: Jak veřejnost reagovala, když se o prasečích embryích dozvěděla?

Arthur Caplan: Lidé se ptají především po dostatečné regulaci výzkumu a zda byl nad tímto experimentem prováděn dostatečný dohled.

A byl?

Dle mého názoru ano, nicméně stoprocentní transparence výzkumů takového charakteru je jistě zajímavým diskuzním bodem.

Co by se tím změnilo?

Myslím, že by pak podobné objevy veřejnost méně šokovaly. Kusé informace bez transparence a větší hloubky dokáží lidi vyděsit. To můžeme například sledovat u případu klonování ovce Dolly. Když se tato zpráva objevila v novinách, lidé reagovali stylem: „Co to sakra je? Kdo to udělal? Proč se takové věci dějí?" To je přesně mediální šok. Lidé nic nevědí a najednou je jim naservírována zpráva: „Vytváříme mutanty člověka a zvířete."

Dobře. Takže předpokládáte, že by tací mutanti opravdu vznikali?

Ne. Samozřejmě nejsou vyloučeny odchylky. Buňky se mohou zbláznit a začít růst tam, kde to neočekáváme, jako například i v mozku či na jiných místech. Toto riziko je relativně nízké, ovšem stále reálně existuje. To by vývoj zvířete s největší pravděpodobností zastavilo.

Mozkové buňky by však fyzicky stále uvnitř prasete zůstávaly, takže…

Ano, a to v rámci prasečí nervové soustavy, takže to opravdu nedokáži odhadnout! Je zatraceně těžké předpovědět, co by se z toho vyvinulo, nicméně zcela jistě by to byl částečně člověk. Neznamenalo by to ovšem, že se uvnitř prasete vyvinul homunkulus – v prasečí soustavě by se jistě nedokázal vytvořit plně rozvinutý mozek.

A to podle vás není důvod k obavám?

Předpokládám, že nikdo z nás nechce křížit lidi. Na tom jsme se všichni shodli. Nikdo nechce vyrábět mínotaury, griffiny nebo jiné typy živočišných kříženců.  Jedná se jen o produkci potřebných transplantačních orgánů a tkání. Podle mne je tedy motivace více než dobrá a vědečtí pracovníci vykonávající tyto výzkumy naprosto kompetentní.

No, někdo by možná rád ale griffina vyrobil…

Na to zde není dostatek financí. Pokud se něčím dá vydělat na další výzkum, je to transplantací. Pokud toužíte po palcovém titulku do novin, můžete napsat, že se vědci chystají na vytvoření lidsko-zvířecích mutantů.

A co dilemata ohledně již hotových orgánů… Není možné, že orgány z prasete zmutují naše DNA a vytvoří hybridy ze samotných pacientů?

Ano, tato otázka je mnohem zajímavější a dramatičtější než současné diskuze a může představovat pro celý experiment značné komplikace. Existuje mnoho námitek proti umístění zvířecích buněk do lidského těla, nicméně většina z nás s nimi automaticky přichází do styku každý den při konzumaci živočišné stravy – zvířecí buňky pronikají do organismu a stávají se naší součástí.

Chcete tím říct, že konzumace zvířecího masa z nás už jakési pseudohybridy udělala?

Všechna živočišná i rostlinná strava (ať už maso, nebo květák) se do nás transformuje. Když si koupíte slaninu v obchodě, je to něco jiného. Pokud ji ovšem budete z prasete na zabijačce krájet, vařit a jíst, získáte s ním podivnou sounáležitost.

Foto via Flickr urser Chris Skitch