Rocco Siffredi nemohl být knězem, tak se stal pornohvězdou

Možná ho znáte podle jména. Jestli jste ale posledních 30 let sledovali porno, určitě vám bude povědomej jeho penis, kterej měří přes čtvrt metru. Dnes 52letej Rocco Siffredi přezdívaný „Italský hřebec" se objevil ve více než 1 500 filmech pro dospělé a vyspal se se čtyřikrát vyšším počtem žen než Ron Jeremy nebo John Holmes.

Narodil se jako Rocco Tano v italském městě Abruzzo a jeho matka si původně přála, aby se stal knězem. Ale tenhle ministrant měl ďábla v rozkroku, jak svýmu penisu sám říká, a kariéra v pornoprůmyslu se stala více méně nevyhnutelnou, jakmile se o pornu poprvý dozvěděl. Prošoustal se 4 generacema porna, zahrál si v 35milimetrových snímcích se scénáři i zápletkou a dostal se až na VHS, DVD a do internetový produkce XXX. Nyní to ale vypadá, že už má Siffredi takových hrátek dost. Nedávno ohlásil odchod do důchodu, což udělal dřív už několikrát. Ale jako dvojnásobný otec teď možná chce, aby jeho legendární penis uvolnil na nějakej čas místo na výsluní mladším ročníkům.

Přesto tenhle životopis nezajímá francouzský filmmakery Thierryho Demaiziera a Albana Teurlaie. Jejich výjimečný dokument Rocco, který měl premiéru na benátským filmovým festivalu, je portrétem pornohvězdy, která se snaží přijít na to, jaká je. Je to vnitřní pohled na Siffrediho a pornoherec v něm hovoří o úmrtí svého bratra, sexuální reakci na smrt své matky, o svým vztahu k manželce a dvěma dětem a samozřejmě o tom, proč se mu líbí hrát v pornu. Film pracuje s tématem katolického pocitu viny. Představte si Boogie Nights, jen režírovaný Martinem Scorsesem.

Záběrem na Siffrediho penis prostě film začít musel. Pak divák sleduje, jak Siffredi vybírá herečky do filmu, kterej režíruje, ujišťuje se, jestli jsou připravený na extrémy, který chce natočit, ať už jde o anál, nebo tvrdý hrátky a dušení. Dokumentaristi pak jedou s Roccem do Budapešti, kde žije jeho žena Rozsa, a pak s ním jezděj po Itálii a Los Angeles. Režiséři poskytnou hlubší vhled do pornoprůmyslu, ukazují například, do jakých extrémů jsou někteří ochotni zajít, aby v něm uspěli.

Jedna z takových scén zobrazuje ženu, která si nechá od Siffrediho strkat prsty do krku tak hluboko, až z toho brečí. Siffredi je ve filmu fascinující, nóbl a zvrhlej zároveň. Popovídali jsme si s ním po filmové premiéře v Benátkách.

VICE: Proč vyšel dokument zrovna teď?

Rocco Siffredi: Párkrát jsem dokument už skoro udělal, první s jedním polským režisérem, když mi bylo 40. Tenkrát jsem si ale moc nemyslel, že mám co říct, přestože jsem byl v byznysu už dvacet let. Pak se ozvali nějací Italové, ale já si myslel, že Italové nebudou rozumět sexualitě bez předsudků. A pak přišli Francouzi (Thierry Demaiziere a Alban Teurlai). Dalo by se říct, že jsem se narodil ve Francii, přinejmenším umělecky, tam jsem se stal pornostar.

Když jsem se s režiséry setkal, řekli mi, že chtěj udělat film o pornu, ale potřebovali vedení, a mysleli si, že bych je moh vést já. Po pár hodinách rozhovoru si to ale rozmysleli a řekli, že se chtěj ve filmu zaměřit jenom na mě. Bylo to zrovna v době, kdy se v mým životě začalo všecko komplikovat. Takže jsem chtěl tenhle film udělat proto, abych ze sebe dostal všecko, co ve mně bylo.

Mluvíš v dokumentu o smrti své matky a bratra. Bylo těžký o tom mluvit?

Hele, ve svým životě jsem prožil dost trápení. Když je vám šest a ztratíte bráchu a sledujete matku, která se kvůli tomu zblázní, nemůžete zůstat normální. Takovou bolest nemůžete zapomenout. Najednou chcete dělat něco, co by život postupně zlehčovalo. Tohle neštěstí mě mělo k tomu, že jsem byl připravenej dělat cokoliv.

A proč zrovna porno?

Byl jsem zkušenej už v jedenácti, kluci kolem mě vůbec, věděl jsem, že jsem výjimečnej. Ale to nebylo to hlavní. Hlavní bylo pomáhat matce, pomoct jí ulehčit od bolesti, kterou prožívala po bráchově smrti.

Taky si pamatuju, jak jsem ve třinácti našel jeden časopis, a v něm byly fotky chlápka, co si přezdíval Supersex, byl slavnej v sedmdesátkách. Na těch fotkách si to rozdává jednou s brunetou, otočili jste stránku a tam s blondýnou, na další stránce se zrzkou a na další se všema třema najednou. Řek jsem si, že tohle je to, co chci dělat. Zavolal jsem staršímu bráchovi do Paříže, řek jsem mu to a on na to: „Jsi blázen." V 16 jsem mu to zavolal znova a on: „Tak tebe to nepustilo? Jsi totální blázen!" Zavolal jsem mu to znova ve dvaceti a on mi řek, že když zajdu do swingers klubu, tak tam najdu lidi, který mi poraděj. Udělal jsem to a ono to vyšlo. Lidi se na mě koukali, jak si to přede všema rozdávám, a tenkrát se mi úplně změnil život. Byl to ráj.

Proč říkáš svýmu penisu „ďábel v rozkroku"?

Protože ďábel si odnáší tvý tělo. Dlouho jsem souložil jen pro zábavu. Ale když tě sex začne ovládat, jsi závislej, v tom spočívá ten ďábel. To samý je to s drogama a alkoholem, to všechno je podle mě ďábel. Když tě má v moci, pak uděláš, cokoliv chce. Děláš věci, který si ani nemusíš zrovna užívat, ale stejně je děláš.

Tohle není poprvý, cos mluvil o odchodu do důchodu. Co tě ve čtyřiceti mělo k tomu prohlášení, že už budeš pracovat jen jako režisér?

Chtěl jsem odejít kvůli svejm dětem. Chtěl jsem přestat s hraním v době, kdy dospívaly a samy mohly mít sex. Tak jsem se posadil za kameru, abych jim neubližoval. Na druhou stranu jsem to posral jinde. Zaprvý jsem ublížil sobě, že jsem přestal hrát. Zadruhý jsem tak dvakrát třikrát denně spal s prostitutkama. Třikrát denně děvka, děvka, děvka… Byl jsem zvyklej mít tolik sexu.

Ovlivnilo to tvý manželství?
Samozřejmě, ale jsem s dost chápavou ženou, která rozuměla mý situaci. Řekla mi, že se musím vrátit před kameru. Že jestli je to to, co mi chybí, a sex s prostitutkama jen nahrazuje hraní, tak jakej smysl pak má důchod?

Nebylo divný platit si za sex, když dřív platili tobě?
Jo, bylo, navíc se mi stávala taková vtipná věc. Když viděly mýho ptáka, říkaly: Ten je obrovskej, proč nejdeš dělat porno ? Ty vole, tohle se mi s nima stalo několikrát. A já jen odpovídal, že o tom teda popřemejšlím.

Jaký to je neustále se bavit o velikosti svýho penisu?

Kolik měří můj pinďour, je častá otázka, takže jsem si zvykl. Vím, že můj pinďour je moje práce. Ve skutečnosti pracujem dva: já a můj pinďour. Jsme slavný oba. Měl jsem v tomhle vždycky jasno. Nejsem zklamanej. Necítím se jako maso. Pracuju pinďourem a nikdy jsem s tim neměl problém. Nikdy.

Jak se během tvé kariéry porno změnilo?

Prošel jsem čtyřma generacema a mezi tím, kdy jsem začal, a dneškem je obrovskej rozdíl. Tenkrát se točily tak dvě scény tejdně, dost se v nich mluvilo, natáčeli jsme na 35milimetrový filmy. Mnohem dýl trvalo, než se přemístila kamera, světla, všecko, takže sex byl pak dost krátkej. Vtipkovalo se, dělala se spousta věcí kolem. Dneska už je to jen sex, strašně moc sexu a žádnej dialog. Už v tom není žádná romantika. Všechno jsou jen různý záběry ženskýho těla: záběry bradavek, nohou, jen penetrace. V současnosti některý holky dělaj trojitej anál, a přitom se jí ani nedotkneš; prostě se zaberou tři pinďoury v díře. Totálně se to dneska liší od toho, co kdysi bejvalo pornem.

Je to lepší, nebo horší?

Je to mnohem horší. Já šoustám ženskou s láskou, vyžaduju kontakt, používám ruce, potřebuju vnímat tělesný pachy, používám sílu. Chci zapojit prostě všecko. Dneska už na tohle není čas. Nikoho to nezajímá. Potřebujou jen těla. Těla, těla, těla. Nový lidi. Nový pinďoury. Nemám rád sex bez kontaktu. Na kecání už nejsou peníze. Byznys se změnil, protože ho posral internet. Nikdo nemá prachy na to natočit dlouhej film se zápletkou.

Internet mám rád, dává možnost lidem, který nemaj peníze a žijou v zemi, kde jsou holky neviditelný, stále snít při tom, když viděj krásnou holku, jak dělá neuvěřitelný věci online. Na druhou stranu tohle pornobyznys úplně zruinovalo. Všude je volnej sex, tak proč bys měl platit?

Přesvědčils Kelly Stafford, aby se kvůli tvýmu poslednímu filmu vrátila? Proč to bylo důležitý?
Kelly je podle mě největší pornostar. Nějakým způsobem je mnou v ženským těle.

Je silnější než ty, protože je žena?
Stoprocentně. O tom není pochyb. Je hodně silná. Přitahujou mě neobyčejný lidi. A vždycky přitahovali. Když se řekne „ta holka je blázen", tak ona je potom totální šílenec, je neuvěřitelná. Nemám rád průměrný lidi. Nuděj mě.

Myslíš, že odejdeš nadobro do důchodu, anebo se vrátíš?

Řek jsem to po filmu, už na to nebudu odpovídat. Už nebudu říkat, jestli odcházím, nebo jestli se zas vrátím. V současnosti nejsem aktivní, ale neříkám, že se nevrátím.