Proč se vyplatí dělat impulzivní rozhodnutí

Ač se člověk snaží, jak chce, jsou věci, který prostě neovlivní. Tím mám na mysli například počasí, dopravní situaci a mimo jiný taky rozhodnutí jiných lidí. Možná právě proto má spousta z nás tendenci nad těma svejma pořádně zapřemýšlet, než se odhodlá k činu. Jak se ale často ukáže v praxi, některá rozhodnutí jsou promyšlená tak moc, až přestávají fungovat. V tu chvíli přichází čas začít jednat trochu impulzivněji.

Mnoho životních mouder z nejrůznějších zdrojů nás učí, že bychom neměli dát na první dojem. Takový přístup je přece povrchní. Spousta těchhle rčení ovšem opomíná to, že co se nám nelíbí na první dobrou, to nás s velkou pravděpodobností nenadchne ani na tu druhou. To samý platí o rozhodování. Naše mozky většinou moc dobře vědí, co se jim v danou chvíli zamlouvá. Řešit, že se náš vkus či požadavky od momentu rozhodnutí můžou o sto osmdesát stupňů otočit, je tudíž docela kontraproduktivní. Nenasytíme totiž svý momentální potřeby a s velkou pravděpodobností ani ty budoucí.

Videos by VICE

Všechny fotky: Hannah Saleh

Co ale dělat, když jsou nám impulzivní rozhodnutí proti srsti? Jednou z možností je zkouknout Yes Mana a skočit do toho jako on – rovnou po hlavě. Rozhodování se na základě momentálního pocitu je totiž z velký části založený právě na tom říkat věcem ano. I když jsou to věci, který bychom „normálně nikdy neudělali”. A proč? Protože život v našem debilním safe spacu racionálních rozhodnutí je někdy fakt hrozná nuda. A i občasná lítost, trapnost a hrůza, která může na základě impulzivních rozhodnutí nastat, je rozhodně mnohem lepší než se nudou kopat do zadku.

Možností je spousta a dá se začít pozvolna. Není potřeba okamžitě vyrazit na zběsilou jízdu na skútru nočním městem s cizí holkou. Pravdou ale je, že čím víc se člověk odváže, tím záživnější story. Dobrým startem je napřiklad zajít do kina na něco, na co by vás nedonutila jít ani vaše máma o Vánocích. Za prvý díky tomu můžete otevřeně nesnášet něco, co jste měli možnost pocítit na vlastní kůži, na rozdíl od ostatních hejtrů, který si svůj zasvěcený názor utvořili podle recenzí na internetu. Za druhý je taky velká pravděpodobnost, že se z šoku po promítání budete před kinem vzpamatovávat s novým známým, kterej se v inkriminovaným kinosálu ocitnul taky tak trochu náhodou a sdílí vaše pocity. V úplně opačném případě pak můžete zjistit, že jste se zamilovali do něčeho, co byste normálně odsoudili už podle plakátu. A co je nejdůležitější – po pár takových experimentech vás jízda na impulzivních rozhodnutích začne fakt bavit.

Odzkoušeno a potvrzeno v praxi – pokud potřebujete dostat do svýho života závan čerstvýho vzduchu, není nic lepšího než jednat v mrknutí oka. Rande s cizincem? A vlastně proč ne? Zběsilý úprk z bytu ve tři hodiny ráno, protože rande s cizincem nevyšlo úplně podle vašich představ? Ještě lepší. Last minute letenky na víkend v Temešváru, účast a improvizace na pohovoru k práci úplně mimo váš obor, večeře v zapadlý jídelně páchnoucí mokrým psem, nákup sezónních kostýmů ve slevě, drogy, který jste mysleli, že nikdy nevyzkoušíte. V podstatě úplně nejdůležitější je jednat podle toho, co vás napadne jako první.

Je pravda, že občas tahle rozhodnutí nevypálí úplně nejlíp. Bejvaj nákladná i nebezpečná, ale i nesmírně dobrodružná, obohacující a obzory rozšiřující. Někdy vás lidi na jejich základě budou považovat za blázny a maniaky a vaši nejbližší se budou bát o vaše zdraví. V těch nejbizarnějších momentech si dokonce i vy sami budete říkat: „Co to vlastně, do prdele, dělám?” Z toho se ale oklepete. Kromě skvělejch příběhů do života si totiž z těchhle eskapád odnesete ještě pár velmi důležitých poznatků. Pochopíte, kde jsou vaše hranice, a naučíte se doopravdy rozeznávat, co chcete a co ne. Díky tomu už pro vás nikdy nebude problém hbitě reagovat v důležitých situacích, kdy dopad vašeho rozhodnutí může být opravdu fatální. A pokud se vám ty minulý někdy vrátí jako bumerang? Stačí to pohotově zahrát do outu, jako když se Kimmel zeptal Goslinga na to, proč koupil od skautek stovky krabic se sušenkama: „It seemed like a good idea at the time.”