Obuvní fetišismus jménem 'sneakerheads'

Nosíte jedny boty, dokud se nerozpadnou? Tak to by vás mělo zajímat, co se honí hlavou člověku, pro kterýho jsou boty absolutní vášní a nějakým způsobem se nikdy nezašpiní...

|
19 srpen 2016, 8:27am

Jsem přesně ten typ, co si koupí jedny tenisky a pak je nosí, dokud se nerozpadaj, než si pořídí nový. Taky si boty dost rychle ušpiním, takže mě vyloženě fascinuje momentální trend bílý obuvi. To nad tim všim bordelem levitujou? A pro to všechno mě hrozně zajímalo, co se honí hlavou člověku, pro kterýho jsou jeho boty absolutní vášní a jak to dělá, že je má pořád jako nový. Díky Robovi ze Snapbacks jsem se seznámila s Domem, kterej je dokonalou definicí toho, čemu se dneska říká sneakerhead.

VICE: Koukáš vůbec ještě lidem do obličeje? Nekoukáš se spíš na boty?

Dom: No nerad to přiznávám, ale koukám se lidem první na boty. Není to ale tak, že bych je kvůli tomu nějak odsuzoval, spíš si je zkouším někam zařadit, i když ne vždycky to pak odpovídá realitě.

Takže hlavně snažit se nedělat si předsudky.

Přesně tak. Ale málokdy se stane, že má člověk boty, který jsou prakticky k nesehnání a stojej třeba i 1000 Euro a dotyčnej neví, že jsou vzácný. Takže podle toho odhadnu, že máme stejný zájem. Některý to doopravdy zajímá, některý si to kupujou jen proto, že neví co s penězma.

Hele, a nezazdil si třeba někdy rande kvůli tomu, co měla holka na nohách?

To zas ne, ale spíš, když jsem s holkou dýl, tak se jí snažim k těm teniskám přivést. Protože za tou botou je vždycky nějaká story, díky který jsou zajímavý, a když to víš, tak je to podle mě super. Ale holku, co nosí fejky, tu bych fakt nepřekous.

Ty máš fakt fetiš na boty, co?

Jako jo, trošku fakt jo, nebudu lhát.

Koukáš i na nějaký sneakers porno fotky s holkama?

Jo jo, mám svůj tumblr blog. Američani tomu spojení řikaj „chicks&kicks", jakože holky a tenisky, u nás to fotí třeba JA KO, kterýho jsem na to tak trochu přived. Baví mě to, mám rád holky a mám rád tenisky, takže jsou to dvě super věci dohromady.

Tak v tom jsme za jedno! A vzpomeneš si i na svoje úplně první tenisky?

Jo, máme je furt doma na poličce. Jsou v takovym tom klasickym dětským stylu a mám je odněkud z Reichu z Německa, to si pamatuju, že mi máma řikala.

A nutila tě máme nosit nějaký fakt hnusný boty, který tě vyloženě štvaly?

Když jsem chodil na základku, tak jsem měl do pátý třídy samý jedničky, takže mě máma oblíkala jako děsnýho slušňáka. Táta mi kupoval tenisky už tenkrát, i ty drahý a nevadilo mu to, protože si je sám kupoval. Já doteď dávám tátovi boty, který nenosim.

Kdy tě nechala vybrat si boty úplně samotnýho?

Z vlastního zájmu jsem si je vybíral v nějakejch 12ti letech. To jsem hrál basket, takže mě dost braly Jordan boty, byl jsem šílenej hoper, nosil jsem 4XL věci, fakt jsem to dost řešil. Hrotit sběratelství jsem teda začal v roce 2007, kdy jsem si právě koupil svý první Jordany za vlastní peníze.

Takže to teniskový sběratelství tě oslovilo díky basketu?

Přes basket taky, ale hlavně přes hudbu – rap. V tý době jel třeba hodně Fat Joe, kterej dělal kolekce s Nike a Jordan. Takže jsem si o tom začal číst, začal jsem ty boty chtít a přišel jsem na to, že existujou různý edice, který se třeba daj špatně sehnat. V jednom klipu měl Fat Joe takový růžový Air Force, hrozně jsem je chtěl, takže jsem je všude sháněl, ale po dvou letech jsem zjistil, že to byly jedny z pěti párů, který se kdy vyrobily, a to přímo pro něj.

Co říkáš napodobeniny známejch tenisek v konfekci? Dneska příjdeš do obchodu a můžeš si tam koupit boty, co vypadaj jak Nike Air Max nebo Adidas Tubular, za pár kaček.

To mě dost štve. Nejvíc se napodobujou právě ty nejpopulárnější modely, takže v Deichmannu třeba pořídíš jasný fejky Air Maxů. Přitom za tou technologií Air Max je spoustu let práce, lidi v Nike na tom fakt tvrdě makali a pak přijdou jiný výrobci, okopírujou to, daj pryč branding a prodávaj to pod cenou. Nejvíc mě ale štve, že si to lidi fakt kupujou.

Jsou nějaký boty, který by sis nikdy neobul, třeba Prestige?

No, je hodně bot, který se mi nelíbí anebo se mi naopak libí, ale když si je obuju, tak zjistím, že to není to pravý. Na Prestige aspoň cením, že jsou český. Rozhodně nikdy bych si nikdy nevzal Crocsy, ty jsou fakt odporný.

A jaký boty by sis vybral, kdybys mohl mít všehovšudy jen jeden pár?

Jakože bych je i nosil? Tak to by byly nejspíš Vans Old Skool. Momentálně mám asi čtyři páry, jsou to fakt pohodlný boty a hoděj se ke všemu. Kdybych si vybral nějaký bílý, akorát bych se stresoval, že zežloutnou nebo se ušpiněj. Zato když jsou zrasený skejtový boty, tak to k nim patří, takže keep it simple.

Tak tos mě překvapil! A kolik máš teď doma párů?

Teď jsem něco kolem 36, ale měl jsem něco málo přes 60. Jenže dřív jsem se oblíkal hodně v basketovym stylu, takže podle toho jsem měl různě barevný i boty. Časem jsem ale přicházel na kooperace slavnejch návrhářů, který pracujou pro známý značky, a tak mě to víc vtáhlo i do tý módy a začal jsem i jinak oblíkat. I když mám párů momentálně míň, tak jsou spíš takový, který tu nikdo nemá, protože mě fakt vytačí, když příjdu na party a někdo má stejný boty.

Jak se vůbec o svý boty staráš, abys je neměl zprasený?

Většinou je hlavně točím, abych nechodil furt v jednich. Když mám světlý tenisky, tak je většinou po příchodu domu umeju a uložím do krabice. Ale někdy na to nemám čas a doma se mi pak kupěj špinavý tenisky. To potom dělám takový hromadný lázně a naložim je všechny do vany. Jsou na to ale i různý přípravky, díky kterejm ta špína jen steče dolu, ale bílý kožený boty maj potom občas tendenci žloutnout. Takže já jedu klasiku – kartáček a mejdlo.

A co děláš s botama, který totálně zničíš? Stane se ti to vůbec?

U bot, kterých si vážím ani ne, ale protože všechny boty, který mám, taky nosím, takže se stane, že to někde popraská nebo se ohnou, ale to je toho součástí. Jsou sneakerheadi, kteří to jen sbíraj a doma to stockujou, mě ale baví ty boty i nosit, aby se mě lidi ptali, co to mám za hnusný boty. Když je ta bota trochu zrasená, tak jí to vlastně dává takový příběh.

Když jedeš na dovolenou, tak si bereš určitě víc párů. To máš pak kufr zvlášť na boty a zvlášť na hadry?

To zas ne, ale většinou vezu tak tři, čtyři páry. Hodně cestuju autem, takže to vozim v krabicích, ale kdyby bylo nejhůř, tak to nějak nacpu do kufru a vycpu boty zevnitř, aby se moc nezničily.

Jezdíš i na nějaký speciální eventy, jako třeba teniskový veletrhy? Nebo jezdíš do zahraničí jen na nějaký release?

Na releasy ani ne, ale jezdím na evropský sneakesnessy. Na ty jezdí hodně obchodů i resellerů, takže se tam člověk dostane i k ne moc přístupnejm modelům a hlavně si pokecá s lidma se stejným zájmem, vymění si nějaký ty názory a zkušenosti a hlavně na tebe nekoukaj, jak na dementa. Ale už se to začíná rozjíždět dost i u nás, to je super.

Boty pro tebe nejsou jen ujetej koníček, ne?

Jo, je to pro mě i práce, dělám v Senovážné 6 pro Streetsportline a pořád mě to hodně baví. Často si rád pročítám různý weby a zjišťuju nový informace, stejně tak se vždycky rád pobavím i s jinejma sneakerheadama.

Za fotografie děkuji Dominikovi Kučerovi a za poskytnutí prostorů k fotografování GlassBaru v Tančícím domě a Florentinu.