Když se ocitnete na Pohodě a máte možnost (a patřičnou barvu pásku na ruce) pobavit se s velkým množstvím kapel a muzikantů, ke kterým byste se jinak jen těžko dostali, nastane to, čemu říkám “syndrom cukrárny”. Buď můžete absolvovat a ochutnat od všeho a riskujete, že se utopíte v cukru nebo jste na sebe přísný a vyberete si jednu zvlášť dobře vypadající roládu a donutíte se zapomenout na ostatní. Šel jsem touhle cestou a na festivalu jsem se intuitivně rozhodnul pro kapelu, o který jsem tušil, že zazáří. Díkybohu jsem se neseknul. FM Belfast totiž odehráli koncert, který byl pro hodně návštěvníků jeden z nejlepších- o čemž svědčí ovace na konci:
Órvar: My jsme samý klišé, postavili jsme si na tom islandskou identitu (smích).To jsem rád, že tu mojí teorii podporujete. Jde o to, že mám pocit, že jste takovej malej Hobitín, že na Islandu všichni bydlíte v jedný ulici s Bjork a Sigur Ros a všechny ty nový kapely jsou nějaká taková skleníková, dobře pěstěná záležitost…Lóa: To neni pravda! Já na stejný ulici jako Bjork nebydlím. Ale je pravda, že bydlím ob dům od Jonsiho ze Sigur Ros.
Árni č. 1: Já musím říct, že bydlim kousek od Bjork. Pravda je, že Bjork bydlí hned naproti mě!
Lóa: Jo, ale to je třeba od nás dost daleko. Minimálně 15 minut pěšky. Bydlíš prakticky v jiný části města, proto za tebou nikdy nechodíme na návštěvu!
Órvar: Jako patnáct minut od někoho už je na Island moc. Proto nenavštěvuju ani tu Bjork.No, tuhle teorii mi potvrdila režisérka Rebeka, se kterou jsem se bavil nedávno v Praze, taky mi řekla, že to neni klišé a naše divoký představy. Že bydlí taky pár domů od Bjork.Lóa: Rebeka? Že bych jí neznala. Jak se jmenuje dál?No, Rebeka Sigordottir nebo Gorandottir. No, já si nepamatuju to šílený islanský příjmení, Rebeka, tmavý vlasy, tak 35 let. Árni by to mohl vědět, když s ní pravděpodobně bydlí v ulici…Árni č. 1: Jo, já už vím, ta bydlí kousek ode mě. Znam jí. Dělá site specific, hodně, ne?
Lóa: Jak to, že já jí neznam?
Árni č. 1: Ale znáš. Já ti pak řeknu…to víš, že jí znáš!
Lóa: No dobře, pak to probereme.Bože, takže všechno, co se řiká o Islandu je pravda?Árni č. 1: Jasně. A nejenom to. Navíc jsme všichni vlastně příbuzný. Třeba tady Lóa je něco jako moje vzdálená sestřenice…To je šílený!
Órvar: To je Island. Všem nám z toho občas hrabe!Tak jsem rád, že jste mi to potvrdili!Lóa, Órvar: Není vůbec zač (smích)Jak na Vás působí atmosféra festivalu?Órvar: Já jsem tu už podruhý. Minulej rok jsem tu byl s Múm (pozn. Ôrvar je multitalent, založil projekt Múm, a kromě FM Belfast hraje ještě v dalších cca 4 kapelách).
Pohoda je taková velká utopie, cítim tu sladkou dekadenci, takhle nějak by mohl vypadat i konec světa…a cejtim tu sodomii (smích)…je tu krásně…a ty atrakce všude kolem! V Praze bylo taky dobře?Árni č. 2: Ale jo, jen poprvé ten klub byl trochu malej (NoD), cítil jsem hodně potu v ovzduší
Órvar: Bylo to slušně propocený…Na to jsou festivaly lepší, nejste tak blízko k lidem, takže i když je to s hygienou špatný, tak to tak intenzivně nevnímáte.
Órvar: Jo jo, proto mám radši festivaly…
Árni č. 2: Mě klubový hraní ale baví!
Órvar: Ale festivaly jsou přece o něco lepší. Bývá na nich víc lidí. To znamená, že tě vidí víc lidí, můžeš se víc předvádět.
Lóa: Já to tolik nedělám, jedna kolegyně v práci mi kdysi řekla, že jsem moc citlivá…asi jsem na předvádění moc citlivá (smích)
Órvar: Ale kdepak, předávíš se dost!No, panstvo, za chvíli jdete na to, tak hodně štěstí!Lóa: Díky. Budeme se snažit.
Árni č. 1: To víš, Island, všichni od nás teď hodně očekávají
Órvar: Musíme makat, abysme nezklamali (smích všech)
Árni č. 1: Bjork nám nasadila laťku.
Lóa: Mluv za sebe. Bydlíš hned naproti Bjork, možná ten tlak srovnání cítíš víc intenzivně..
Árni č. 1 (ke mě): Hádá se protože jsem jí porazil v jedný stolní hře…nesnese porážku!A jedna festivalová zdravice:
Reklama
Navíc jsem měl pocit, že s nima bude legrace…ani v tomhle bodu jsem neminul.Takže s FM Belfast, Órvarem, Lóou, Árnim č. 1 a Árnim č. 2 - nikoliv o hudbě, ale o islanským klišé a vyjímečnosti slovenskýho festivalu.Já s váma nebudu probírat hudbu, spíš mě zajímá to islanský klišé
Órvar: My jsme samý klišé, postavili jsme si na tom islandskou identitu (smích).To jsem rád, že tu mojí teorii podporujete. Jde o to, že mám pocit, že jste takovej malej Hobitín, že na Islandu všichni bydlíte v jedný ulici s Bjork a Sigur Ros a všechny ty nový kapely jsou nějaká taková skleníková, dobře pěstěná záležitost…Lóa: To neni pravda! Já na stejný ulici jako Bjork nebydlím. Ale je pravda, že bydlím ob dům od Jonsiho ze Sigur Ros.
Árni č. 1: Já musím říct, že bydlim kousek od Bjork. Pravda je, že Bjork bydlí hned naproti mě!
Lóa: Jo, ale to je třeba od nás dost daleko. Minimálně 15 minut pěšky. Bydlíš prakticky v jiný části města, proto za tebou nikdy nechodíme na návštěvu!
Órvar: Jako patnáct minut od někoho už je na Island moc. Proto nenavštěvuju ani tu Bjork.No, tuhle teorii mi potvrdila režisérka Rebeka, se kterou jsem se bavil nedávno v Praze, taky mi řekla, že to neni klišé a naše divoký představy. Že bydlí taky pár domů od Bjork.Lóa: Rebeka? Že bych jí neznala. Jak se jmenuje dál?No, Rebeka Sigordottir nebo Gorandottir. No, já si nepamatuju to šílený islanský příjmení, Rebeka, tmavý vlasy, tak 35 let. Árni by to mohl vědět, když s ní pravděpodobně bydlí v ulici…
Reklama
Lóa: Jak to, že já jí neznam?
Árni č. 1: Ale znáš. Já ti pak řeknu…to víš, že jí znáš!
Lóa: No dobře, pak to probereme.Bože, takže všechno, co se řiká o Islandu je pravda?Árni č. 1: Jasně. A nejenom to. Navíc jsme všichni vlastně příbuzný. Třeba tady Lóa je něco jako moje vzdálená sestřenice…To je šílený!
Órvar: To je Island. Všem nám z toho občas hrabe!Tak jsem rád, že jste mi to potvrdili!Lóa, Órvar: Není vůbec zač (smích)Jak na Vás působí atmosféra festivalu?Órvar: Já jsem tu už podruhý. Minulej rok jsem tu byl s Múm (pozn. Ôrvar je multitalent, založil projekt Múm, a kromě FM Belfast hraje ještě v dalších cca 4 kapelách).
Pohoda je taková velká utopie, cítim tu sladkou dekadenci, takhle nějak by mohl vypadat i konec světa…a cejtim tu sodomii (smích)…je tu krásně…a ty atrakce všude kolem! V Praze bylo taky dobře?Árni č. 2: Ale jo, jen poprvé ten klub byl trochu malej (NoD), cítil jsem hodně potu v ovzduší
Órvar: Bylo to slušně propocený…Na to jsou festivaly lepší, nejste tak blízko k lidem, takže i když je to s hygienou špatný, tak to tak intenzivně nevnímáte.
Órvar: Jo jo, proto mám radši festivaly…
Árni č. 2: Mě klubový hraní ale baví!
Órvar: Ale festivaly jsou přece o něco lepší. Bývá na nich víc lidí. To znamená, že tě vidí víc lidí, můžeš se víc předvádět.
Lóa: Já to tolik nedělám, jedna kolegyně v práci mi kdysi řekla, že jsem moc citlivá…asi jsem na předvádění moc citlivá (smích)
Órvar: Ale kdepak, předávíš se dost!No, panstvo, za chvíli jdete na to, tak hodně štěstí!Lóa: Díky. Budeme se snažit.
Árni č. 1: To víš, Island, všichni od nás teď hodně očekávají
Órvar: Musíme makat, abysme nezklamali (smích všech)
Árni č. 1: Bjork nám nasadila laťku.
Lóa: Mluv za sebe. Bydlíš hned naproti Bjork, možná ten tlak srovnání cítíš víc intenzivně..
Árni č. 1 (ke mě): Hádá se protože jsem jí porazil v jedný stolní hře…nesnese porážku!A jedna festivalová zdravice: