S umělci o lidovém umění

V rámci výstavy Současná kresba Košice – Praha – Budapešť, která proběhla ve Vice gallery, se nám podařilo navázat kontakt s několika výtvarníky a těm jsme také položili pár zbytečných otázek. Ale abychom se vyhnuli podezření z toho, že jsme banda totálně neschopných idiotů, připravili jsme i poněkud serióznější rozhovor s organizátorkou výstavy Světlanou Fialovou, který se točí okolo pozice kresby v uměleckých kruzích, autorovi a jeho postavení v současném světě nebo řezání pindíků. Ehm.

SVĚTLANA FIALOVÁ, SK

Vice: Můžeš nám říct něco o proběhnuvší výstavě „Současná kresba – Košice-Praha-Budapešť”? Prozradíš nám, co za tím nápadem stálo?

Světlana Fialová: Byl to mezinárodní projekt, kterého se zúčastnili výtvarníci z České republiky, Slovenska a Maďarska. Prvním impulzem pro uspořádání výstavy bylo pokračovat v iniciativě občanského sdružení Make Up collectivu, které organizovalo přednášky, worskopy atd. týkající se současného umění v okolí Košic. A Současná kresba byl takový větší projekt, který měl rozšířit aktivity sdružení. Co se týká nějakého konceptu – ten lze vysledovat ze suchopádného názvu akce samotné. Cílem bylo přesáhnout tradiční chápání kresby, což je jen jakási črta na papíře. Takže jsme se snažili ukázat její různé podoby: linority, vypalování, sprejová kresba atd. A to nejen z technické stránky, ale taky tématicky a v přístupu k ní.

Myslíš si, že rozdíl mezi kresbou a malbou je pro lidi podstatný? Není jim to vlastně úplně jedno, protože jim jde spíše o samotné vyjádření – o dílo, spíše než o techniku? Není to dělení na kresbu a malbu důležité jen pro určitou uměleckou komunitu, ale pro ostatní vlastně nepodstatné?

Zřejmě ano. Normální člověk asi nešel na výstavu s tím, že by musel zkoumat nějaké hranice současné kresby. Ale nám šlo o to poukázat na určitý protiklad tohoto média ve vztahu k malbě. Vyzvednutí nepodstatného média. Ale rozdíl mezi médii je pro samotné laické diváky asi opravdu nepodstatný. Na druhou stranu mi šlo i o názor odborné veřejnosti.

A jaká tedy byla tvá kritéria výběru?

Strašně subjektivní. Na výstavě jsme neprezentovali nic, co by se mi nelíbilo. Na druhou stranu jsem si snažila představit různé přístupy. Ale stejně je to všechno hrozně osobní. Většinu umělců, jejichž kresby jsme představili, považuju za své kamarády nebo dlouhodobé známé a jsem ráda, že jsem s nima mohla pracovat. I když je pravda, že maďarské výtvarníky jsem skoro vůbec neznala. Každopádně si myslím, že každý kurátor se snaží ukázat to, co se mu líbí a to, že se vlastně všichni dobře známe, v tom nehraje až takovou roli. Ale rozhodně si nechci hrát na nějakou teoretičku umění a beru to jako důležitou zkušenost.

Proč sis vybrala zrovna Českou republiku, Slovensko a Maďarsko?

Protože jsem potřebovala napsat grant.

Takže ta selekce se odvíjela od grantu?

Měla jsem kontakt na galerii v Budapešti a lidi odtamtud mi pomohli, ale klidně tam mohli být místo Maďarů Poláci.

Ok. Tak teď mi řekni, co si myslíš o postavení umělce v současné společnosti. Protože mi připadá, že všude je strašně hodně „tvorby”. Symbolů, fotek atd. K tomu internet… Nepřijde ti vlastně zbytečné něco dělat, když toho je okolo tebe tolik?

Jasně. Tyhle pocity taky občas mám. Ale nevím, jestli je toho až tak moc a i tak lidi na výstavy moc nechodí.

Není to náhodou právě proto, že lidi už o prostě nemají zájem, protože je toho tolik.

Jenže lidi o umění ani nevědí. Například školství lidi vůbec nevede k tomu, aby měli o umění zájem. Neříká jim, že může být zajímavé, reflektuje to, co člověk prožívá trošku tajemnějším a ne úplně banálním způsobem. Ale nevím, to už jsou hodně abstraktní otázky. Samozřejmě přiznávám, že taky některým dílům nerozumím. Jenže tady jsou za největší kulturu považovány muzikály.

A ty jsi na nějakém byla?

Jo byla. Na Drakulovi v Prešově, když jsem byla hodně malá.

Libílo se ti to?

Vzhledem ke svému věku jsem asi ještě úplně nevnímala, co se tam děje. Na druhou stranu nechci působit jako nějaká velká intelektuálka, která má patent na hodnocení.

Takže se díváš na SuperStar?

Jasně.

Komu fandíš?

Chodúrovi a Bendíkovi, ale ten už vypadl. Chodúr by mohl být nový Karel Gott, ale samozřejmě vypadá jinak a ta jeho hudba by taky mohla být o něčem jiném. A ty se na SuperStar díváš?

Pár vystoupení jsem viděl. Ale nepřijde ti, že SuperStar krásně ukazuje, jak funguje současné umění nebo společnost jako taková? Ti lidi, co tam jsou, mají dejme tomu opravdu nějaký talent, pár týdnů nebo měsíců jsou nahoře, soutěž skončí a za pár let o nich stejně nikdo nic neví. Ne, že bychom snad objevovali Ameriku…

Asi máš pravdu. Výtvarné umění se od toho zas až tak neliší. Jsou umělci, kteří mají 2-3 dobré díla a pak už od nich nic dobrého nepřijde. Postavení výtvarníků v různých zemích se od sebe ale dost liší. Například v Británii jsou výtvarníci také považováni za hvězdy – chodí na udílení cen MTV, píše se o nich v bulváru i důležitých denících a mají status důležitých osob, které dělají něco lákavého. Nevím, jestli je to kulturou a vzděláním tamních lidí nebo jen tím, že je tam umění lépe medializované. Možná jsme u nás ještě pořád poznamenaní socialismem.

A co úloha prostoru? Myslím to tak, že by si lidé třeba výtvarné umění raději prohlédli doma, kde na to mají jakž takž čas. Protože na výstavě prostě moderní roztěkaný člověk neudrží pozornost a je nucen poměrně rychle přecházet od jednoho díla k druhému, jelikož je zvyklý fungovat jinak.

Tak to by ale potom nemuselo fungovat například ani divadlo… Obrazy jsou vlastně ještě dost lehce vnímatelné, když si je vezmeš třeba v porovnání s videoartem. Nebo si vem nějaké složité konceptuální umění. Přiznávám, že mě to taky často nebaví, ale to je asi prostě tím, že jsem orientovaná jiným směrem. A tobě se třeba ta naše výstava líbila?

Jo, líbila. Ale možná to bylo právě tím, že jsem měl doma brožurku s vystavovanými kresbami a mohl si jednotlivé věci sám v klidu pohlídnout.

Jenže to dílo vypadá jinak na výstavě a jinak v katalogu.

Jasně. Jenže něco ti dojde, až když se na věci díváš delší dobu. Dotknou se tě, až když je prostuduješ.

Možná ale stačí, že se o tebe jen jemně otřou.

Asi jo. Nevím. (smích)

Já si třeba myslím, že je hrozně těžké udělat něco, co je pěkné – technicky, z hlediska námětu i nějak vnitřně.

To docela chápu. Ještě bych se trochu vrátil k té mnohosti. Dá se ta situace ve výtvarném umění srovnávat např. s hudebním průmyslem, kde vychází stovky nebo tisíce věcí denně a ty máš pocit, že se v tom vůbec nedá orientovat.

Svým způsobem ano, ale asi v mnohem menší míře. Třeba vidíš nějaký povedený obraz a pak na internetu objevíš 30 jeho špatných napodobenin. A je hrozně těžké udělat něco nového nebo zajímavého. Ale když se na to trošku zaměříš, tak zjistíš, že jsou určitá jména, která se vyskytují na každé druhé výstavě. I když třeba v případě Česko-Slovenské scény je to spíš dáno tím, že je hrozně malá a lidi se tady dobře znají. Zajímavé bylo, že po revoluci v roce 1989 se zahraniční kurátoři hodně soustředili na Střední Evropu a mysleli si, že tady budou vznikat úplně jiné a originální věci. Jenže zjistili, že to tak není, a že zdejší mladí výtvarníci se hodně podobají těm ze západu. Takže teď jezdí po Balkánu, Ázerbájdžánu a tam hledají….

Autenticitu.

Ano. Nedávno jsem byla na výstavě, kde byly právě díla ze Středního a Blízkého východu, které byly opravdu výborné, ale už prostě byly dělané hrozně západně.

To je ale vlastně hrozně smutné, protože i když někdo udělá obraz 2000 kilometrů odtud, tak ve výsledku vypadá stejně nebo podobně jako věci odtud.

Stejně vypadat nebude, ale principy a sdělení jsou západem nepochybně ovlivněné. U některých věci bylo prostě zřetelně vidět, že by je autor nemohl udělat bez toho, aniž by znal západní kulturu a její kontext. Ale ty díly byla fakt dobré a hrozně se mi líbily.

Ještě bych se tě asi měl zeptat na nějaké prasácké otázky, aby byl ten rozhovor aspoň trošku VICE, že? Máš nějaké speciální úchylky, které bys nám chtěla prozradit? Závislost na prášcích nebo tak…

No mám jich docela dost a některé jsou hrozné.

Hrozné?

Hmm. Asi mám nějak posunutý práh vnímání, protože se dokážu dívat na takové věci, které většina lidí považuje za odporné. Jsem například schopná dívat se na to jak si týpek uřeže „pipíka” nožíkem nebo pozorovat nahrávku ruských narkomanů, kterým hnijou různé části těla. Asi jsem divná, ale nějakým způsobem mě ty kožní nemoci, nádory, anomálie atd. baví. Prostě všechny lidské bizarnosti – nejen fyzického rázu – a tím je vlastně ovlivněna i moje tvorba. Sleduju případy na okraji.

No jo. Tím, jak se klade důraz na individualitu se taky zvyšuje potřeba odlišovat se a občas si říkám, že se s některýma lidma ani nemůžeš bavit. Protože když má někdo zálibu ve sledování videí, kde si lidi řežou pindíky, tak to jen těžko trumfneš. (smích)

Hmm. Asi máš pravdu. Ale každý umělec je asi svým způsobem nějak přecitlivělý a nebo má „nestandardní” pohled na realitu.

Souhlas a dík za rozhovor.

BORIS SIRKA, 28, SK

Máš nějaký specifický úchylky, který bys nám chtěl prozradit, ať si
naženeš pár nových fanoušků?

Chcem natočiť porno-horror.

Komu fandíš v Česko-Slovenské SuperStar?

Fanynkám superstaristov.

Plánuješ se na Silvestra pořádně zmastit?

Tak ako vždy.

Jaký je tvůj tip na dosažení té nejkrutější opice…

Uvediem príklad s Tequilou. Najskôr šňupnúť soľ, vypiť panáka a nakoniec vytlačiť citrón do oka.

Jak ses dostal k výtvarnému umění?

Učiteľky v škôlke si všimli a upozornili mojich rodičov na to, že mám talent. A tak ma ako prváka na základnej škole prihlásili na základnú umeleckú školu. Už vtedy som tvrdil, že budem umelcom.

Kdo je tvůj oblíbený  umělec?

Moji obľúbenci sa stále obmieňajú, nemám stálu hviezdu.

Co děláš, když zrovna “netvoříš umění”?

Praktizujem tajné rituály a sexuálne orgie.

VLASTA ŽÁKOVÁ, 29, SK

Máš nějaký specifický úchylky, který bys nám chtěla prozradit, ať si
naženeš pár nových fanoušků?

Úchylky nemám, myslím, že som celkom super.  Niekedy tancujem na Dirty Dancing. Zlepší mi to náladu.

Komu fandíš v Česko-Slovenské SuperStar?

Bendig_Chodúr_Leona_Šmajda –  bol skvelý ako Axl z Guns´n´ Roses, a moji rodičia majú jeho plagát na chladničke.

Plánuješ se na Silvestra pořádně zmastit?

Nie, toto ma už fakt nebaví.

Jaký je tvůj tip na dosažení té nejkrutější opice…

Tip neexistuje, všetky cesty sú rovnaké. Fľaša-pohár-ústa-obehová sústava. Keď sa to párkrát zopakuje, otvárajte brány Zoo a možno aj Kasínoo.

Jak ses dostala k výtvarnému umění?

Tak nejak normálne, ľudia si vyberajú zameranie podľa toho, čo ich baví.

Kdo je tvůj oblíbený umělec?

Clarina Bezzola

Co děláš, když zrovna “netvoříš umění”?

Čítam,  spím, mlsám, chodím na huby a tvorím dalsie umenie…

JOSEF BOLF, 38, CZ

Máš nějaký specifický úchylky, který bys nám chtěl prozradit, ať si
naženeš pár nových fanoušků?

Dexter Morgan.
Komu fandíš v Česko-Slovenské SuperStar?

Nevím.
Plánuješ se na Silvestra pořádně zmastit?

Ne.
Jaký je tvůj tip na dosažení té nejkrutější opice…

Vodka + redbull.

Jak ses dostal k výtvarnému umění?

Maloval a kreslil jsem uz jako ditě, tak bylo přirozené, že jsem se k umění dostal.

Kdo je tvůj oblíbený  umělec?

Leonardo da Vinci.
Co děláš, když zrovna “netvoříš umění”?

Všechno ostatní.

KATARÍNA HLÁDEKOVÁ, 25, SK

Máš nějaký specifický úchylky, který bys nám chtěla prozradit, ať si

naženeš pár nových fanoušků?

Drby.
Komu fandíš v Česko-Slovenské SuperStar?

Neviem.
Plánuješ se na Silvestra pořádně zmastit?

Nie.
Jaký je tvůj tip na dosažení té nejkrutější opice…

Starobrno.

Jak ses dostala k výtvarnému umění?

Cez kamaráda.

Kdo je tvůj oblíbený umělec?

Atelier Bow-Wow.

Co děláš, když zrovna “netvoříš umění”?

Dobrá otázka.

JAKUB MATUŠKA, 28, CZ

Máš nějaký specifický úchylky, který bys nám chtěl prozradit, ať si
naženeš pár nových fanoušků?

Nedokážu za žádnou cenu vyvrcholit dřiv než partnerka.

Komu fandíš v Česko-Slovenské SuperStar?

Nemam favorita

Plánuješ se na Silvestra pořádně zmastit?

Ne, neplánuju.

Jaký je tvůj tip na dosažení té nejkrutější opice…

To nevím, ale vím jistě že po pivu Matuška vás hlava nikdy bolet nebude.

Jak ses dostal k výtvarnému umění?

Původně jsem chtěl být novinář a psát pravdy do časopisu , ale když jsem zjistil,
že to je jen nosič reklamy, rozhodl jsem se přihlásit na AVU mezi „vytahaný svetříky”.

Kdo je tvůj oblíbený umělec?

Ze všech umělců miluju nejvíc Světlanu.

Co děláš, když zrovna “netvoříš umění”?

Hraju baseball.

JAKUB HOŠEK, 30, CZ

Máš nějaký specifické úchylky, který bys nám chtěl prozradit, ať si
naženeš pár nových fanoušků?

Aneta Langerova a prcat Darinku Rolinsovou.

Komu fandíš v Česko-Slovenské SuperStar?

Mr.Nuda aka Zlobr/Michal David je zlo.

Plánuješ se na Silvestra pořádně zmastit?

Dementní otázka.

Jaký je tvůj tip na dosažení té nejkrutější opice…

Facebook.

Jak ses dostal k výtvarnému umění?

Debilní otázka. Osud to chtěl do p*či.

Kdo je tvůj oblíbený umělec?

Joanna Newsom.

Co děláš, když zrovna “netvoříš umění”?

Studuju umění.