Vědci i doktoři se v podstatě neustále zabývají jenom vyhrožováním, jak nezdravé a škodlivé je všechno, co nás baví. A jestli se na něčem doktoři a vědci doopravdy shodnou, tak je to škodlivost míchání energetických nápojů s alkoholem.
S odstrašujícími varováními se vědci ohlásili už dva roky před tím, než tuto kombinaci první opilec vůbec našel. Tehdy strašili, že je mix nebezpečný na srdce. Ale teď se klube další hrozba – drink prý trvale ovlivňuje mozek.
Videos by VICE
Ale popořadě: k tomuto závěru se dopracovali američtí farmakologové poté, co řadě myší dávali po dlouhou dobu alkohol v kombinaci s nápoji obsahující kofein. Zjistili, že tento mix v organizmu způsobuje v podstatě stejné fyzické a neurochemické změny jako kokain. Stejným způsobem je ovlivňováno centrum slasti a odměn.
Kombinace těchto látek myši nabudila daleko víc, než obě látky samostatně. Zároveň byly ale v myším mozku vyvolány i zásadnější změny: “Vypadá to, jakoby tyto dvě látky dohromady překročily práh, po kterém dochází k trvalé změně v chování i neurochemii mozku,” vysvětluje Richard van Rijn, vedoucí vědec studie z Purdue University v Indianě.
Vědci v myších totiž nalézají zvýšené množství proteinu ΔFosB. Tuto tak neprakticky pojmenovanou bílkovinu můžeme v podstatě nazvat “závislost” sama o sobě. Je to tak trochu biomechanický předpoklad pro jakékoliv chování způsobené závislostí. Při každém druhu činnosti, která stimuluje naše centrum slasti a odměn (drogy, jídlo, sex, sport, hazardní hry), se uvolňuje ΔFosB. Nadbytek látky zasahuje do genetického naprogramování mozku a dochází tak k chování typickému pro jakoukoliv formu závislosti: více stimulace a méně vůle. A kokain je matkou všech ΔFosB uvolňovačů – prakticky se v mozku s každým dalším šňupem zvyšuje podíl proteinu a s největší pravděpodobností je jeho hranice neomezená.
O to je zajímavější je, že smíchání alkoholu a energetického drinku má velmi podobné účinky se stejnými dlouhodobými následky. Dospělé myši, které v mládí dostávaly velké množství alkoholu v kombinaci s nápoji obsahujícími kofein, reagovali ve stáří méně na “myší kokain” (saccharin), než jejich kolegové v kontrolní skupině – takže potřebovali víc kokainu, aby dosáhly stejného efektu.
Kdyby se tyto výsledky převedly na lidi, znamenalo by to, že lidé, kteří v mládí pili hodně vodky s Red Bullem, budou v dospělosti bojovat se stejně otupělým mozkový centrem slasti a odměn jako dlouholetí závisláci na kokainu. Srdci to taky neprospěje. Ale netvrďte, že o ničem nevíte: vždyť se tato kombinace už beztak snaží víc než dost, aby vás odpudila jen svou podivnou chutí!