FYI.

This story is over 5 years old.

Culture

Vykadil jsem se na záchodě komunistického poslance Dolejše

Je lehký se jim smát, ale jsou to vlastně lidi, co se za svý přesvědčení nestydí. Žijou v tý svý pravdě a jedou dál. Nikdy nepřevlíkli kabát a až nám budou jednou kroutit krkem, můžou s klidem říct, že nám to vždy jasně říkali.

Byl jsem se nedávno podívat na výstavě o KLDR v budově KSČM. Naštěstí ještě před tím než ji zrušili. Sídlej v ulici Politických vězňů v Praze. Ostatně v který jiný ulici by taky Komunisti měli sídlit, že? V telefonu mi ještě zbylo pár fotek, který jsem chtěl publikovat. Protože jsem dost zvědavej a dost drzej, prolezl jsem si tu budovu, a kde to šlo, tam jsem to nafotil.

Ty prostory jsou takovej skanzen. Na zdi je ještě mapa Československý socialistický republiky, na nástěnkách poznáte že už po roce 1990 jen z toho, že papír na kterým jsou rukou texty pochází z jehličkové tiskárny.

Reklama

Papír má totiž takové ty dirky po stranách a takové tiskárny se objevili až po převratu v 89. Barevnost a písmo je ale předpřevratové. I fotografie. O obsah se pak stará reakce Haló novin.

Ta je za mřížema, jak na policii a má vynikající recepci. Kolik času zde asi proseděl současný mluvčí prezidenta Ovčáček, když zde psal jeden ze svých 443 článků pro tyto noviny.

Zajímavá je i sekce nakladatelství. Čtvrtletník o situaci na Kubě a novinkový titul "Pravda o procesu s Rudolfem Slánským" jsou jen vrcholkem ledovce. Budova má dokonce i knihovnu Bohumíra Šmerala.

Arcikomanče, zakladatele KSČ a týpka, který Moskvu tak miloval, že to tam v jednačtyřicátým zabalil a stal se pak legendou. Volně přístupná ve středu, texty filozofické, politické, historické i umělecké.

Jídelna samozřejmě super. V nadstandardu mají Aro hermelín a limonádu Koli pěti příchutí. Z dovozu pak sýr Veselá kráva. Jinak klasika - smažák, guláš, vepřový.

Výdejní pult s umyvadlem mám rozmazanej, protože už vyšla obsluha se slovy: "Co chcete?" A já se lehce vousaté soudružky za pultem lekl a neměl jsem sílu jí říct, že si fotím minulost, abych se pak srabácky mohl vysmívat na internetu.

Místo toho jsem zbaběle zamumlal něco, že jsem si spletl dveře, zeptal se jestli je něco z menu a když řekla že už ne tak jsem slušně řekl "Děkuji, na shledanou" a pelášil domů.

Jedno jsem si tam ale uvědomil. Tihle soudruzi jsou vlastně taková sranda. To je takovej ten post na facebook. Kopnete si, oni si otřou krev z čela a dál si jedou to svoje - Osud Palestiny, Situace na Ukrajině upside down, Ne Nato, ne soukromý důchodový připojištění, ne restituce a tak. Vlastně si na nich cením, že se nikdy nepřevlíkli. Jsou jako kluci, co začali dělat DJe, protže měli rádi drum'n'bass a furt hrají drum'n'bass. Věřej tomu tak, že si radši skřípnou koule na prasklým prkýnku na záchodě, než aby vkročili do IKEY a koupili si nový. Je lehký se jim smát, ale jsou to vlastně lidi, co se za svý přesvědčení nestydí. Žijou v tý svý pravdě a svůj drumík pouštěj dál. Nikdy nepřevlíkli kabát a až nám budou jednou kroutit krkem, můžou s klidem říct, že nám to vždy jasně říkali.

Reklama

Ale co ti, co převlékli? Ti soudruzi, co nám vládnou teď? Svobodně zvolený. Za pomoci geniálních reklamkářů, designérů a novinářů z Mladý Fronty a zpěváků populárních kytarových kapel z hornické Ostravy? Jsou již dávno převlečeni. Některým to už dokonce i sluší. Nástěnky nedělají. Lepší zítřky ale slibují. To se slibuje vždy. Ano, bude líp soudruzi a soudružky. Jak říká jedna z nálepek na dveřích v sídle KSČM "Boj pokračuje."

PS: Naproti kanceláři poslance Dolejše (to je ten s mulletem) je volně přístupná toaleta.

Na dveřích je napsáno zavírat (myšleno dveře). Někdo tam rukou dopsal pravičáky.

Vykakal jsem se tam. A nespláchl jsem.