FYI.

This story is over 5 years old.

guide

Průvodce alkoholizmem pro začátečníky

Přehledný strukturovaný seznam rituálů, polopravd, mýtů a příznaků, které vedou v tom lepším případě do Bohnic, v tom horším po hlavě rovnou do...
27 duben 2015, 1:03am

Ilustrační foto: Rinat Rainy

Posledních víc než deset let jsem podnikal "rešerše" v jednom z nejrozšířenějších undergroundových kulturních odvětví, které, snad jako jediný trend na světě, nemá šanci kdy proniknout do mainstreamu, neboť je, a vždy bude, i ve svých největších dnech slávy, pro svět příliš kontroverzní na to, aby byl oslavován, a tak se bez vlastního přičinění stal šedou eminencí všech světových trendů. Teda samozřejmě až na Českou republiku. Tady chlastáme všichni jak Dáni, jsme na to pyšný, a jsme ještě navrch nasraný, že se říká: "pít jako Dán," a ne: "lejt jako Čech (či Moravák)."

Na alkoholizmu je úžasný to, že není nijak věkově ani stylově omezený. Člověk k tomu, aby zapadl, nepotřebuje mít specifický účes, poslouchat specifickou hudbu, a specifický styl mluvy a slang je mu vštípen v podstatě nevědomky.

Od chvíle, kdy jsem opustil brány bohnické léčebny aka duševních lázní aka Akademie střízlivosti (Fakt, nekecam, mám i diplom!), se mě většina známých, kteří o mém osudu ví, ptá na jednu věc: Chtějí vědět, jestli totiž náhodou taky nejsou alkoholici.

Rozhodl jsem se tedy sestavit tento přehledný strukturovaný seznam rituálů, polopravd, mýtů a příznaků, které vedou v tom lepším případě do Bohnic, v tom horším po hlavě do prdele...

1. Pátek má jenom dvě odlišná písmenka od slova "párty"

Pátek je na světě od toho, abychom se pod záminkou nezapomenutelných zážitku zrušili, v sobotu to přepili, v neděli vyleželi a v pondělí o tom mohli vyprávět - rozuměj pokoušeli se události víkendu rekonstruovat a lokalizovat ztracené mobily, doklady a panenství.

Tohle je opravdu začátečnický rituál, který nedoporučuji vytahovat před lidma, kteří lejou první ligu. Víkend, to není ani střídačka. Víkend to je praní špinavejch suspenzorů po zápase pro sráče, který ani neuměj pořádně trefit mičudu. Kdokoliv, kdo je schopen třesoucíma se rukama tlačit do facebooku příspěvek o tom, jak se včera hrozně opil, by si měl uvědomit, že jeho život je absolutní pozérská fraška. To samé platí pro kohokoliv, koho zajímaj "super jídla na kocovinu," potažmo kohokoliv, kdo svou kocovinu má potřebu verbalizovat a ve výsledku vlastně kohokoliv, kdo si ještě pamatuje, jakej je to ta kocovina vlastně pocit. Pokud máš na jakoukoliv z těchto kratochvílí čas, náladu a kapacitu, děláš to všechno špatně. Měl bys už dávno někde chlastat. Pokud si z tebe sociální sítě už ovšem udělaly svoji děvku, doporučuju ti aspoň své příspěvky lokalizovat do hospody, ve který se právě nacházíš. Za to je jeden "sráč bod" dolů.

2. Holky jsou po (doplň několik jednotek libovolného chlastu) hezčí

Píšou to přece na těch debilních plakátech, kterýma jsou vytapetovaný hospody, tak to musí bejt pravda, ne?

Bohužel. To jenom ty jseš hnusnější. A vůbec - zabýváš-li se při chlastání nějakejma holkama, nemáš dobře uspořádaný svoje priority. Pokud se ovšem nejedná o barmanky. Na ty je dobrý bejt slušnej. Nestane se ti pak, že už ti nebudou chtít nalejt.

Spoustu lidí stále totiž nechápe, že alkohol by se neměl využívat jako sociální berlička. Pokud jste schopný vyslovit větu: "Můžu ti koupit drink?" ve chvíli, kdy netrpíte samomluvou, fakt to nemáte v hlavě v pořádku. Sorry, not sorry.

3. Štamgastství

V nóbl podniku:

Obsluha: "Sem si bohužel sednout nemůžete."
Vy: "Jsem tady ale neviděl žádnou rezervačku..."
O: "No, on tady ale sedí Pepa.
V: "Já tady ale žádného Pepu nevidím."
O: "No, tak to buďte rád, že jsem vás stihla upozornit ještě včas."

V normálním podniku:

Obsluha: "Tady sedět nemůžete!"
Vy: "Jsem tady ale neviděl žádnou rezervačku..."
Obsluha kroutí hlavou a odchází.
Přichází Pepa.

Štamgastství je jedno z nejpříjemnějších privilegií alkoholika. Ať už pro ten pocit, že někam patří, nebo proto, že vám vždycky dají na sekyru i v hospodě, kde se na sekyru nedává a maj to napsaný tučnejma písmenama nad barem.

Začátečnické štamgastství, kterým si musí projít každý, je celkem jednoduchý rituál. Jmenuje se: Nepřesedávat si a nepodvádět svůj vybraný lokál proutnickým navštěvováním jiných putyk. Je to celkem dlouhý proces, který se ovšem dá urychlit velmi banální vychytávkou, a to: Přijít na otvíračku, pozdavit, objednat, odcházet poslední, rozloučit se, opakovat následující den.

Střední úroveň štamgastství už nevyžaduje ani otravnou verbální komunikaci. Stačí přijít, kývnout na pozdrav, sednout, a už se vám to bez keců nese.

Vyšší úroveň štamgastství aka týmové štamgastství vám zaručuje židli mezi ostatními štamgasty, kteří kupujou, když jste švorc a následně si to nepamatujou. Problém s touto úrovní je, že se vám to samé bude dít také. Světlou stránkou této úrovně je ovšem možnost účastnit se skupinové zábavy: "Synchronizované otáčení hlav od baru při vstupu neznámého vetřelce."

Nejvyšší úroveň štamgastsví aka Expert Level Stimmengast sice vyžaduje letitou přípravu, ovšem zaručuje vám minimálně jedno pivo a panáka grátis za úsměv či za pozdrav.

Cheat code štamgastství aka "The Bukowski" je svatý grál každého štamgasta. Znamená to totiž mít vytyčenou trasu hospod, kde jste již dosáhli Expert Levelu a chlastat tak celou noc zadarmo.

4. Pití doma aneb "Skříňáctví"

A: "Čus, sedíme na zahrádkách, nechceš dorazit?"
B: "Ne. Proč?"

Vylejvání si držky v pohodlí vlastního domova je společně s chlastáním na lačno jeden ze základních symptomů alkoholizmu. Člověk se kvůli tomu nemusí oblékat, pokud byl už teda nakoupit, a nemusí se bát, že potká někoho, kdo by ho při chlastání rušil pokusy o plodnou konverzaci otázkama typu: "Jak se máš?"

Existuje samozřejmě i takzvané pití doma s přesahem, které se dá jednoduše poznat, když vám do hospody zavolá máma a vy na otázku, kde jste, odpovíte: "Doma," a samotného vás překvapí, že to vlastně myslíte vážně. Sad but true.

5. Pivní dech a alkoholikova hygiena

Alkoholismus je hlavně o vytvoření falešného pocitu pohody. Fyzické i duševní. Někteří ho ale dokonce považují za nemoc, a proto se správný alkoholik často chová jako těžce nemocný člověk upoutaný na lůžko, aby je uspokojil.

Mnoho praktikujících alkoholiků začátečníku je stále přesvědčeno, že tzv. "Pivní dech" se dá odbourat dobrým jídlem a následným vyčištěním zubů, nebotakněco, a absolutně ignorují fakt, že se chlast postupně vypařuje snad z každýho póru jejich těla. Někteří se dokonce i sprchují za planého očekávání očisty a zlidštění. Otázka ovšem je, jak cokoliv z toho provést, když jste zrovna v tak velký pohodě, že se ani neobtěžujete sundat si boty. Natož když jste se probudili o pozdním odpoledni v předsíni s podivně vlhkým a studeným rozkrokem a v hloubi duše víte, že to máte blíž zpátky do hospody než na hajzl nebo nedejbože do koupelny...

6. Racionalizace

"Lidi pijí, aby něco oslavili, jiní, aby zahnali smutek, a když nemají proč pít, tak pijí, aby se něco dělo." - Myslim, že to někdo řekl, ale nepamatuju si kdo, žejo... Haha, vtip.

Hele, na rovinu, vážně si ještě vymýšlíte důvody proč pijete? To je tak roztomilý...

7. Pití s mírou

Jdu na pivo vs. Jdu na jedno vs. Šel jsem na jedno, ale...

Před pár lety mě jeden známý upozornil na to, že všechny moje historky začínají tím, že jsem někde chlastal, a pak se něco stalo. Jak jsem již říkal, mám za sebou víc než dekádu praktikování alkoholizmu, ale ani v jedné z mých historek nefiguruje mytická postava Míry. Nikdy jsem ho nepotkal a je mi líto, že to i vám - začínajícím alkoholikům - musím sdělit tímto způsobem, ale vy ho taky nepotkáte.

Kontrolované pití je prostě něco jako jednorožec, kterej sere duhu. Všichni bysme hrozně chtěli, aby existoval. Chtěli bysme se na něm projíždět od nevidim do nevidim, ale on prostě neexistuje. Smůla. Nekontrolovaný pití je na druhou stranu záležitost velmi reálná. Obvykle ústí ze situace, že jste už úspěšně ztratili všechny kamarády, ženský si vedle vás nesedaj ani v tramvaji, a tak vás při chlastání už nekontroluje vážně vůbec nikdo. Ani máma. Protože jste jí před týdnem poslali do prdele, když vám nechtěla půjčit "na nájem."

8. Ožrat se do němoty

Říká se to, no. Bohužel je to dost daleko od pravdy...

Zde považuji za vhodné vyvrátit jednu z největších blbostí, kterou o alkoholizmu kdo kdy vyslovil: "Ožrat se do němoty," sice zní nebezpečně, zajímavě a dobrodružně, jenže v reálu bychom měli spíše mluvit o takzvaném: "Ožrání se do cyklického a nekonečného kecání totálních sraček," které v lepších případech končí skupinovým obětím, při kterém jedno oko nezůstane suché, v těch horších skupinovou "šarvátkou" (rozuměj: Několik lidí pod vlivem vstane od stolu za účelem rekonstrukce několika scén z Klubu rváčů, ztratí balanc a vytvoří lidskou kupu hoven, což je, jen pro úplnost, pravý opak lidské pyramidy.).

9. Nikdo mě nemá rád

Ano, stále existují lidé, kteří pijí, aby jim bylo psychicky líp a pokaždý se diví, že to nefunguje, tak to zkoušej znova.

Pokud vám v životě chybí lidská společnost, blízkost něčího horkého těla, jejich voňavý dech, letmé doteky a úsměvy, představte si, že byste se měli láskyplně dotýkat někoho, kdo smrdí jako pochcanej bezďák, každou noc vypotí hektolitry čpícího alko-potu, nestojí mu péro a není mu rozumět ani slovo, když se pokouší svůj stav obhajovat "argumentama."

Nešpor to řekl nejlíp: "Střízlivost je sexy." Pak ale začal předvádět hlemýždí smích, čímž bohužel svou genialitu umně zdiskreditoval. Znovu.

Stejně tě mám ale rád, Karle...

10. Piju jenom na chuť

Já taky šukám jenom pro ten pocit.

Takže asi tak.

Reklama