Proč si ženy stěžují, že jim je v kancelářích zima?

Nejtěžší věcí pro ženy, které zrovna nastoupily na nové pracovní místo, není čekání na IT inženýra, aby naladil e-mail. Je to čekání na společensky přijatelnou chvíli, kdy si můžou zažádat o přímotop a zavrtat se u pracovního stolu do nevzhledné deky. Většina kanceláří – hlavně v letních měsících, kdy klimatizace jede na plno – připadá ženám jako chlaďák. Tisknou v rukou hrnky s horkými nápoji, zvedají telefony v zimních kabátech, a dokonce i uprostřed zimy utíkají o polední pauze ven, aby rozmrzly v paprskách slunce. Většina mužů oproti tomu říká, že jim je tak akorát.

Jsou ženy tedy opravdu chladnější? Nebo se jen muži nechtějí rozčilovat, nebo, nedej bůh, vypadat slabě? Christopher Minson, expert na lidskou termoregulaci z univerzity v Oregonu, říká, že co se týká teploty těla, ženy nejsou chladnější než muži – teplota nás všech se pohybujeme okolo 37 °C. (Ženy mají naopak o malinko vyšší tělesnou teplotu než muži.) Ženy ale s větší pravděpodobností cítí chlad (ne přímo zimu) kvůli drobnější stavbě těla. „Naše těla jsou navržená tak, aby udržovala naši hlavní tělesnou teplotu a cítila chlad dřív, než naše teplota reálně klesne, je to jako varovný systém,“ říká Minson. Ženám se tento systém zapíná dřív, protože mají menší množství svalové hmoty (zato ale mají větší povrch těla v poměru k objemu – nezapomínejte, že kůže je místo, kde probíhá výměna tepla mezi organismem a okolím, čímž reguluje naši teplotu), ztrácejí teplo rychleji.

Před lety provedli Kanaďani malou studii, aby potvrdili, co badatelé předpokládali o tom, jakou roli má velikost těla – ponořili malou skupinu žen až po krk do studené vody, aby mohli sledovat, jak rychle jim klesne teplota, a zjistili, že klesala ve vztahu k poměru povrch-objem, a k tělesnému tuku. (Zjistili to samé o mužích, takže někde ve světě existuje i skupinka malých chlapů, kteří také mrznou.) Ale i jiné faktory přispívají k tomu, že ženy mrznou – mají nižší rychlost metabolismu než muži (rychlost, jakou je jídlo spalováno na pohon), což znamená, že jejich těla generují méně tepla, a výzkum ukazuje, že ženy mají obvykle studenější ruce a chodidla (asi o 3 °C) – což značí, že jejich tělo má větší potřebu přenášet teplou krev z končetin do středu těla, kde jsou všechny životně důležité orgány. Mít studená chodidla nebo ruce není pohodlné.

Jestli ženám není zima nikde jinde než v kanceláři, tak proto, že tyto budovy opravdu chladné jsou. I když je termostat nastavený na mírných 22 °C (venku teplota na tričko), množství vzduchu, které proudí chladicími systémy budov, způsobuje, že místnosti se zdají přímo arktické, říká Minor. (A bez přirozeného denního světla nenačerpáme žádné z hřejivých elektromagnetických paprsků.)

Ale tady se stala jedna opravdu neslýchaná chyba – teplota budov je nastavená tak, aby udržovala v pohodlí jen muže. Výzkum publikovaný v časopisu Nature Climate Change zjistil, že většina budov sleduje model teplotního komfortu z 60. let 20. století, který je založený na průměrné rychlosti metabolismu muže. (Autoři studie tvrdí, že tento model nadhodnocuje rychlost ženského metabolismu o 35 % a je potřeba ho překalibrovat. Protože sexismus.)

Než se tak stane, Minson a jiní vědci tvrdě pracují na vývoji osobních zahřívacích zařízení, která by pomohla ženám (a chladným mužům), aby se v práci netřásly zimou. Vyhřívané kancelářské židle, podložky pod myš a oblečení. To všechno je na cestě. (Minson říká, že kdyby měli tato pohodlná zařízení všichni, budovy by mohly snížit svoje termostaty ještě víc, aby šetřily energií. Nicméně to v tuto chvílí zní přímo děsivě.)

Do té doby si hledejte způsoby, jak udržet vaše ruce a chodila v teple, protože to může mít velký vliv na pocit tepla. Zkuste bezprsté rukavice a teplé ponožky nebo i pohyb po kanceláři, a třeba najdete i ty kapsy teplého vzduchu, které tam obvykle někde jsou. A i nadále si stěžujte, protože ženy tvoří 47 % pracovní síly a je nesmysl, aby půlka kanceláře mrzla.