Naděžda Tolokonnikovová z Pussy Riot o boji za právo na potrat v Rusku

"Feministky jsou na mateřské!" křičím. Je podzim 2011 a s Pussy Riot protestujeme proti možnosti schválení omezujícího proti-potratového zákona v Rusku. Ve svých balaklavách hrajeme old-school feministický punk rock na lešení s plošinou, šest metrů nad publikem a policií. Je to úplně první koncert Pussy Riot.

Kdybyste v té době vzbudili jakoukoliv ruskou feministku o půlnoci a zeptali se jí, z čeho má největší strach, odpověděla by, že ze schválení zmíněného zákona o potratech. Návrh počítal s odstraněním potratu jako volně dostupnou lékařskou procedurou, kterou poskytuje stát. Zakázáno by bylo postupovat bez souhlasu manžela v případě vdané ženy, nebo jejích rodičů u mladistvých. Zavázal by dále doktory k uložení týdenní lhůty na rozmyšlenou pro ženy žádající ukončení těhotenství. Mezi další opatření patří "psychologická konzultace", "informování o nebezpečí potratu" a "poslechnutí si srdečního tlukotu plodu." (Podobná opatření, jako je čekací doba a ukázání obrázku z ultrazvuku, byla navržena a schválena v některých státech USA.)

"Zmínili jste se v písničce o proti-potratovém zákoně. Proč?" ptá se nás hned po koncertě novinářka.

"Jasně že jsme ho zmínili," říkám ji, "už teď žijeme v zemi kde není žádná zasraná možnost volby."

"Ženy už to mají i tak těžké, teď se je snaží omezit ještě víc," dodává Bullet, další členka Pussy Riot.

"Musímě přestat furt šukat! Vždyť to šukání stejně nemá žádnej smysl," vloží se do naší konverzace aktivistka jménem Hat.

Ve finále byl zákon schválen jen z části. Povinný "týden ticha" mezi první návštěvou doktora a potratem se stal součástí právního řádu. To v překladu znamená, že v Rusku platí ženy za iracionální bytosti, kterým nelze bez popichování vlády svěřit rozhodnutí, týkající se jejich vlastního těla. Nový zákon navíc povoluje doktorům odmítnout provedení potratu z důvodu "osobního přesvědčení".

Poslanci v ruském parlamentu nyní zvažují zákon, který by odstranil potraty ze seznamu služeb, jež pokrývá státní péče. Zakázány by byly jejich provádění na privátních klinikách. Tento návrh spatřil světlo světa poté, co patriarcha Kirill, hlava Ruské pravoslavné církve, vystoupil v Dumě (dolní komora parlamentu) se sdělením, že omezení potratů pomůže v boji s nízkou porodností v Rusku. Řekl doslova: "Když se nám podaří o polovinu snížit počet potratů, získáme silný a stabilní populační růst."

Populačního růst je přitom v Rusku brán extrémně vážně. Klesající počet narozených dětí je líčen jako národní krize a prezident Putin se nechal slyšet, že země se musí očistit od gayů, pokud chce zvýšit počet porodů. Stejně tak je nízký počet novorozenců zneužíván politiky, kteří chtějí zaútočit na práva, spjatá s reprodukcí.

Gennady Onishchenko, ekvivalent vrchního armádního chirurga a současný poradce ve vládě, nedávno prohlásil, že: "Ty umělé gumové výrobky (kondomy) nemají se zdravím nic co do činění." Tato slova jsou o to horší, když si uvědomíme trend růstu Rusů s AIDS. Počet takto postižených vzrostl z půl milionu v roce 2010 na současných devět set tisíc - to je přesně opačný vývoj, než by člověk čekal od vyspělé země.

Onishenko rovněž vyjádřil naději, že zákaz dovozu kondomů povede Rusy k tomu být "kritičtější, striktnější a vybíravější co se týče výběru partnera." Dále uvedl, že zákaz: "Může posloužit společnosti při řešení demografických problémů."

Je to s podivem, ale jak patriarcha, tak Onishchenko nevědí, že tak to zkrátka nefunguje. Rusko-jazyčná stránka Meduza uvádí, že od roku 1990 do 1999 počet potratů klesl 1,8 násobně, zatímco počet porodů 1,6 násobně. Porodnost skomírala i v Polsku po zavedení proti-potratového zákona v roce 1993. Mezi státy s nejnižší porodností se Poláci zařadili v roce 2003. Demografické ztráty z třicátých let minulého století vedly Stalina k zákazu potratů v SSSR a tato prohibice trvala mezi léty 1936 a 1955. Zákon neměl na porodnost téměř žádný vliv: rok 1937 znamenal skokové navýšení o deset procent v porodech. Poté se míra vrátila nazpátek, zatímco úmrtnost matek při porodech rapidně vzrostla.

Mohlo by vás zajímat: Dokument Young and Gay In Putin's Russia

Ač Putinovy iniciativy v oblasti potratů nejspíše nepovedou k větší porodnosti, přesto budou dál dobře sloužit apelu na konzervativní hodnoty. Navíc budou v souladu s dalším ruským trendem - řešit problémy pomocí zákazů, spíše než zlepšováním podmínek k nim vedoucích. To je ale nákladné, proto raději zakážeme sýr, dovolené mimo Rusko a nyní potraty. Tento směr je výhodný pro skupiny, které zpochybňují ženské nároky na kontrolu nad vlastním tělem.

Potřeba moci a ženské podřízenosti prostupuje hnutím proti potratům. "Každá žena ví, že objektivně je cílem sexu mít děti, zatímco potěšení je až druhořadá záležitost." Tak stojí psáno na webu skupiny "Bojovníci za život". Stránka dále uvádí, že: "Nitroděložní tělíska a různé hormonální přípravky jsou vedeny jako moderní antikoncepce, jde ale o formy potratu. Není rozdíl v tom, jestli dítě rozřežete nebo otrávíte - výsledek je stejný." V Rusku, podobně jako dalších zemích, mnohé skupiny bojují nejen proti potratům, ale proti moderní antikoncepci jako takové.

V roce 1920 se Rusko stalo první zemí, která legalizovala potraty. Toto rozhodnutí však bylo zvráceno Stalinem na konci dvacátých let a debaty o sexu a antikoncepci se dostaly mimo hlavní proud. V SSSR nebylo o sexu nebylo slušné mluvit; v roce 1986 se jedna ruská žena proslavila v mezinárodním pořadu větou: "V SSSR sex neexistuje." Tím uhodila hřebíček na hlavičku. Zatímco Spojené státy procházely v šedesátých a sedmdesátých letech sexuální revolucí, sovětský ministr zdravotnictví psal o nebezpečí hormonální antikoncepce. Rusko do dneška nepřekonalo svou nedůvěru k moderním prostředkům zabraňujícím početí. To může vysvětlovat notoricky vysokou míru potratů v zemi. Na každých tisíc žen (patnáct až čtyřicet čtyři let) připadá dvacet pět potratů. V USA je to sedmnáct. Rozum, minulost a zkušenosti nám napovídají, že chceme-li snížit počet potratů, pak zákazy nejsou cestou. Počty lze snížit důvěryhodnými informacemi o dostupných metodách plánovaného rodičovství. Je třeba zajistit specialisty ke konzultaci těchto metod, nabízet různé prostředky antikoncepce a sexuální výchovu.

Potraty jsou ještě stále v Rusku legální, ale je zřejmé, že síly proti nim brojící jsou na vzestupu. Pamatuji si na hodinu sexuální výchovy, kdy mi bylo řečeno "Vaše budoucí dítě bude vypadat jako muž, se kterým jste ztratila panenství. Vaše tělo si totiž pamatuje prvního muže, takže buďte velmi opatrné na to, koho si zvolíte!" To byla jediná sexuální výchova za moji školní docházku. Ve dvou lekcích učitel nezmínil ani jednou slovo sex a antikoncepce. Mluvím tady o roku 2005.

V současné době nejsou věci o mnoho lepší. Letos Veřejná komora Ruské federace pořádala meeting výboru pro vědu a výuku. Představitelé duchovenstva a konzervativních organizací zaplnili místnost, přičemž přišla i Larisa Pavlova - právnička v obžalobě v procesu s Pussy Riot. Postupně se mi všechny hlasy v místnosti slily do jednoho.

"Sám jsem učitel a takové lidi teď máme na školách.Hovoří o bezpečném sexu - promiňte mi ty výrazy."

"Podáme stížnost u státního zastupitele proti každému, kdo bude na našich dětech zkoušet vyučovat sexuální výchovu!"

"Hlavní rolí mladých je zajistit reprodukci společnosti. Ale současná informační společnost vtlouká mládeži do hlavy namísto duchovních hodnot hedonismus, individualismus a další negativní hodnoty."

"Síly snažící se zničit rodinu používají salámovou techniku - kousek po kousku krájí současné chápání rodiny."

"Můžeme požadovat zavádění modulů zaměřených na rodinné hodnoty napříč základními osnovami. Klidně i do matematiky a informatiky!"

"Při najímání ředitelů má jít především kvality duchovní a morální, nikoliv profesionální."

"Hitler zabil polovinu toho, co sovětská vláda se svými potraty. V Americe je zavedly až 1972, takže měli padesát let náskok."

"Musíme zajistit, že společnost je proti sexuální výchově na školách."

Kvůli takovým názorům Pussy Riot zpívala v kostele Katedrále Krista Spasitele: "Dejte nejsvětějším co jim patří! Nechte ženy milovat se a rodit!"

V Doněcké lidové republice, pro-ruské oblasti odtržené od Ukrajiny, je už potrat nelegální. Článek 3 nové ústavy, přijaté v květnu 2014, říká: "Lidská bytost a její práva a svobody jsou té největší hodnoty. Rozpoznávání, pozorování a jejich bránění je povinností republiky, jejich činitelů, úředníků a je zaručeno momentem lidského početí." Jakékoliv umělé přerušení těhotenství se rovná záměrné vraždě. Pro lidi, kteří nechtějí ženě přiznat právo zda být matkou, mám otázku: Jste připraveni přijmout takovou ústavu jako vzor? Až se mě zase bude někdo ptát proč jsem provedla punkovou modlitbu v ortodoxním kostele v roce 2012, řeknu mu: Nechci aby byly potraty kriminalizovány. Chci, abychom já a moje budoucí dcera, měly tu možnost používat své tělo dle uvážení. Chci také, aby se feministky v Rusku mohly jednoho dne přestat obávat o to, jak dlouho jim zůstane kontrola nad jejich vlastními biologickými funkcemi.