Osm mužů, kteří jsou bohatší než půl světa

Znáte ten stres, kdy se máte rozhodnout, jestli si dát, nebo nedat burrito, který stojí pár kaček navíc za značku a pěkný obal? Pokud jo, možná vás pěkně nakrkne, že osm nejbohatších mužů světa má podle studie Oxfam International tolik peněz jako půlka obyvatel zeměkoule dohromady.

Ze závěrů, které vzešly z ekonomického průzkumu Credit Suisse o rozdělení bohatství v roce 2016, vyplývá: osm bilionářů, jejichž společný majetek je vyčíslen na 11 bilionů korun, nashromáždilo jinými slovy takovou hromadu peněz, jakou mají v součtu 3,6 miliardy lidí, kteří tvoří spodní polovinu světové ekonomiky. Loni však bylo k získání takové sumy zapotřebí sečíst majetek 62 nejbohatších lidí.
Představme si tedy těch osm bilionářů seřazených podle vlastněného majetku: zakladatel Microsoftu Bill Gates (1,9 bilionu korun), magnát oděvního průmyslu, majitel Zary Amancio Ortega (1,7 bilionu korun), americký investor Warren Buffett (1,5 bilionu korun), mexický byznysmen Carlos Slim (1,3 bilionu korun), šéf Amazonu Jeff Bezos (1,3 bilionu korun), zakladatel Facebooku Mark Zuckerberg (1,2 bilionu korun), spoluzakladatel Oraclu Larry Ellison (1,1 bilionu korun) a bývalý starosta New Yorku Michael Bloomberg (1 bilion korun).

Výsledek této studie ukazuje přesun peněz od chudší poloviny k několika vybraným jedincům, což je bezpochyby velmi komplikovaný proces plný zapeklitých vztahů. Studie poukazuje na čím dál napjatější světovou ekonomiku i na faktory, jakými jsou například války nebo klimatické změny.

„Na rozdíl od enormního bohatství na špičce, o kterém máme přehled díky žebříčkům nejmajetnějších osob, toho mnoho nevíme o finanční situaci těch, kteří se nacházejí na dně pomyslného potravního řetězce. Víme ale, že mnoho lidí žijících v chudobě pozoruje pád svých hlavních zdrojů peněz – zejména erozi půdy, přírodních zdrojů a domů. Jedná se o důsledek benevolentních nároků na půdu kvůli špatně nastavenému právnímu systému, dále důsledek svévolného zabírání pozemků, jejich dělení či eroze, klimatických změn, vystěhovávání obyvatel nebo jejich nucených odsunů."

Podle studie žije chudší polovina světa především v jihovýchodních oblastech zeměkoule – zejména v Indii, Africe a některých koutech Asie. Pouze jedno procento této části populace nalezneme v Severní Americe, přičemž téměř polovina všech nejbohatších lidí pochází právě z tohoto kontinentu.
Data také ukazují neustále se prohlubující propast mezi nejchudšími a nejbohatšími, která zřejmě nemá hranic. Pro příklad: David Thomson a Galen Weston, dva kanadští miliardáři, disponují majetkem v hodnotě 834 miliard korun, což představuje třetinu bohatství celé země.

Ženy po celém světě na tom taky nejsou nejlépe, pokud jde o rozdělení bohatství. V zemích jako je Kanada, Nový Zéland, Spojené království nebo Austrálie představují ženy více než 60 procent neplacené pracovní síly. Devět desetin z nich nedosahuje platů svých mužských kolegů a na nejvyšších příčkách příjmů v západním světě zaujímají ženy pouhých 15 až 20 procent míst. Ale jen tak pro zajímavost: loňská nejbohatší žena světa Liliane Bettencourt, původní majitelka společnosti L'Oréal, má na kontě slušné jmění v hodnotě 912 miliard korun.

„Celosvětově mají ženy na pracovním trhu o 27 procent menší šanci úspěchu oproti mužům," zmiňuje studie. „A jakmile se na pracovním trhu ocitnou, jsou na rozdíl od pánské části populace náchylnější k tomu, aby byly zaměstnány nelegálně. V legálním zaměstnání pak mají ženy stále nižší příjmy než muži."

Foto via Wikimedia