Fenomén 'čichacích' seznamek

Blíží se konec roku – doba, kdy spoustu lidí navazuje narychlo vztahy nebo je naopak ukončuje a poohlíží se po někom novém, se kterým to už určitě vyjde. Nebo to bude aspoň krátká, ale povedená záležitost.

Možná jste si doteď mysleli, že to může být jenom výplod vaší fantazie na základě nějakých vědeckých článků. Že se čichem řídí možná tak psi a kočky, ale už tomu tak úplně není. Minimálně v Londýně to funguje bezostyšně i u lidí. Nikdy jsem neslyšela nikoho říkat, že by ho někdo přitahoval, protože mu ten člověk voní. Zní to jako sci-fi, ale o to víc lidi zajímá, jestli na tom může doopravdy něco být. Jak si teda vybíráme svýho potencionálního partnera? Dlouhý pohled do očí, líbí se nám, jak se směje, jak má hladký/hrubý tváře, jak chutná? Který ze smyslů takovému výběru vévodí? Napadlo vás někdy, že by o tom mohl rozhodovat vlastně hlavně čich?

Mě jo, ale nedokážu si to představit. Jasně, že si přirozeně vybereme někoho, kdo nesmrdí (aspoň na první přičichnutí), ale čuchat a pak až koukat/poslouchat/…? Od té doby, co jsem slyšela o slečně – říkejme jí třeba Veronika - co vyzkoušela na vlastní kůži seznamování vedené čichem, nemohla jsem než se jí zeptat na to, jak taková organizovaná čichací seznamka funguje.

Odkud jsi se o seznamce dozvěděla?

O seznamce jsem se dozvěděla úplnou náhodou. Každé úterý vychází v Londýně časopis Time-Out, který píše o všem, co se v Londýně ten daný týden děje. Jednou mě tam zaujal článek o fenoménu feromonové party. Nikdy jsem o tomhle konceptu před tím neslyšela a přišla mi hrozně zvláštní, tak jsem si později vyhledala více informací.

Je to v Londýně rozšířený?

Asi spíš ne, pořád je to taková novinka. Když tu historku někomu vyprávím, tak na mě koukají většinou jako na blázna.

Kolikrát jsi "čichací" seznamku zkusila a jak to vlastně probíhá?

Na téhle akci jsem byla dohromady dvakrát. Celý princip seznamky je v tom, že člověk v ten večer přinese své tričko, ve kterém tři noci před tím spal – tím pádem by na něm měly být uchované jeho feromony. Na místě člověk dostane znovu uzavíratelný sáček s číslem, do kterého vloží své tričko a dá ho na stůl spolu s ostatními. Takhle jen daný člověk ví, které tričko je jeho. Všichni dorazí, začne se čmuchat. Mužská a ženská trička jsou barevně rozlišená a jakmile člověku nějaké tričko zavoní, jde se s nim vyfotografovat. Série těchto fotek je promítaná na stěnu, takže si člověk může kontrolovat, komu vaše tričko vonělo.

Přemýšlela jsi, jak vybrat kus oblečení, který na sobě budeš nosit týden?

Jsem holka, takže je jasný, že přemýšlela a to hned ze dvou důvodů. Za prvé jsem samozřejmě nechtěla přinést nějaké už na pohled divně vypadající tričko a za druhé, nebyla jsem si jistá, jestli ho pak dostanu zpátky, takže jsem volila variantu, u které by mě jeho případná ztráta tolik nemrzela.

Není to nepříjemně nezvyklý neměnit oblečení po dobu týdne?

Jsou to jen tři dny a jen pyžamo, takže teoreticky vůbec ne. Jen jde člověk spát se strachem, jestli se třeba v noci nezpotí!

Kolik lidí se jedné takové sešlosti obvykle zúčastní?

Událost se většinou koná na nějakém trendy, menším místě, takže kapacita je velmi omezená. Většinou jde do prodeje mezi 60 až 80 lístků a v daný den dorazí něco okolo 40 až 50 lidí.

Všimla sis určitého typu lidí, co takové seznámení vyhledává nebo je to různé?

Strašně moc se to liší! Najdeš tam lidi, kteří to berou opravdu vážně, skupiny kamarádů, kteří to pojímají jako party, hihňající se holky, které se vyfotí s každým tričkem a dokonce i pár holek a kluků, kteří hledají partnera stejného pohlaví.

Dokázala ses soustředit čistě na čich při samotném vyhodnocování?

Člověk vlastně v dané situaci ani nemá jinou možnost. Jediné, co má k dispozici, jsou trička a to, komu patří, je jen diskutovatelné. Sama bych řekla, ze jsem občas koukala na design trička a možná se tím někdy nechala i přesvědčit nebo odradit.

Jak dopadlo reálné seznámení s tvým vyvoleným/vyčuchaným?

Ta poslední část – seznámení – je podle mě největší zádrhel celé seznamky. Kvůli tomu, že fotky jsou promítané na zeď, má člověk možnost si vybrat, jestli s dotyčným chce nebo nechce začít mluvit. Já jsem zvolila taktiku vybrat jen jedno tričko, které mi vonělo nejvíc, a nechala se vyfotit jen jednou. Někteří zase vybírali hned několik najednou. Žádná omezení se zde nekladou.

Na obou dvou událostech jsem se začala s dotyčným úplně náhodně bavit už předtím. Vždy to proběhlo uvolněně – jak už jsem zmiňovala, party vždy koná v nějakém trendy baru, takže je atmosféra uvolněná a působí to spíš jako nějaká společenská akce.

Druhá na řadu přijde pak i vizuální stránka?

Nakonec to samozřejmě dojde k tomu, že člověk hodnotí toho druhého po té vizuální stránce. Na fotkách se člověk může podívat, komu jeho tričko vonělo a podle toho se rozhodnou, jestli s ním chce mluvit. Spousta lidí ve finále s dotyčným konverzaci ani nezačne, a to je podle mě škoda, protože nevyzkouší to, jestli celý princip seznamky vlastně doopravdy funguje.

Myslíš si, že to doopravdy může fungovat?

Jsem zastánce toho, že ano. Feromony fungují u zvířat a myslím si, že částečně rozhodně i u lidí. Problém je podle mě v tom, že spousta lidi se bojí přinést ne úplně nejlépe vonící tričko. I když je 'zakázané' používat deodoranty nebo parfémy během toho, co tričko nosíte, dala bych ruku do ohně za to, že to spousta lidí dělá. Nemyslím si, že je možné, že něčí feromony voní jako poslední verze Old Spice.

Znáš někoho, komu to vyšlo?

Bohužel ne, ale to je spíš tím, že jsem se s většinou těch lidi na party neznala. Na internetu kolují příběhy o lidech, kteří se přes ní poznali a na posledních dvou akcích byla i televize, která dokumentovala průběh během večera a i po něm.

Jakým způsobem to dokumentovala?

Na události byl přítomný filmový štáb, každý byl informován, že bude natáčen a pak dobrovolníci, kteří se chtěli podělit o detaily, poskytovali rozhovory během a i po události.

Myslíš, že by se takový způsob seznamování mohl uchytit i v Česku nebo je britské prostředí otevřenější?

Řekla bych, že by to v Česku zatím nefungovalo, protože seznamky nejsou ještě naprosto běžnou záležitostí. Aplikace jako Tinder se teprve začínají rozjíždět, naopak v Londýně, kdo není na seznamce, je jako by nežil.