Povolání letušky má mnoho svých výhod. Potýkání se s ožralými cestujícími ale není jedna z nich. Jediné, co vám v také situaci zbyde, je přesvědčit podnapilého pasažéra, aby si uklidil svou vlastní moč, přestal zvracet do kapsy na sedačce před ním nebo aby se zdržel masturbace při bezpečnostní ukázce.

Zeptali jsme se několika letušek na ty nejopilejší cestovatele, se kterými měly co dočinění. Možná potom, co dočtete, budete chtít létat jen v ochranném oděvu.

Jeden ožrala se dotrmácel do letadla, když se plnilo, skácel se a snažil se to zahrát tak, jakoby jen uklouzl. Když se zavřely dveře, začal pořvávat po ostatních cestujících a snažil si objednat něco dalšího k pití. Časem se zvedl, aby si odskočil. Fronta na záchod byla ale tak dlouhá, že to otočil a na cestě zpátky ke své sedačce ho napadlo, vymočit se místo do záchodu do kelímku. Uprostřed uličky! Podle očekávání minul a vymočil se na nějakého nebohého pasažéra. Museli jsme neplánovaně přistát: ožralu zatkli za opilství a napadení, letadlo se muselo odstavit kvůli čištění a cestující byli přebookováni na jiné lety.

Talia

Pracovala jsem na letu z Vegas do Newarku. Do první třídy přistoupili muž se ženou, oba očividně opilí z předešlé noci, a seděli vedle sebe. Když nastoupili, tak se neznali, ale hodně se k sobě měli. Po chvíli už se líbali a každých pět minut odbíhali na záchod, přičemž se vraceli úplně vyjetý. Ta ženská potom vytáhla notebook a nahlas pustila video, na kterým si to rozdávala, což toho chlápka rozproudilo natolik, že si se sebou začal hrát pod dekou. Řekla jsem jim, ať s tím přestanou a ta žena utekla na záchod. Po dvaceti minutách jsem si všimla loužičky u dveří na záchod – žena spadla a pomočila se na zem. Donutila jsem jí to uklidit, dala vědět ochrance na letišti v Newarku a museli jsme na ten smrad, který v první třídě zavládl, zavolat speciální tým uklízečů.

Steffanie

Během posledního Dne obětí války se mnou letěla jedna žena z Denveru do Dallasu. Letěla první třídou, kde mají cestující přístup k jídlu a pití zadarmo, čehož si byla dobře vědomá vzhledem k tomu, že si během první hodiny a půl letu snažila objednat šest vodek s džusem. Když začínala mumlat, tak jsem jí řekla, že nám dochází vodka. Hlasitě se vztekala a důrazně mi vysvětlila, že jako pasažér první třídy má nárok na tolik drinků, kolik jen chce. Zavolala jsem pilotům a požádala je, jestli by ji někdo přišel zadržet po přistání.

Stephanie

Byl to večerní let ze San Juan do Charlotte v Severní Karolíně a většina cestujících byli turisté spálení od sluníčka a mezi nimi chlapík s rudým obličejem, který si na první pohled před odletem trochu přihnul. Spolu se svou manželkou seděli v zadní části letadla, jen pár řad od záchodů. Neustále si objednával Bloody Mary, kterou prokládal duty-free vodkou z letiště v San Juanu. Upozornila jsem ho, že na palubě nesmí pít alkohol, který není z letadla. Schoval ho a zakoulel na mě očima. Asi v půlce letu se vydal použít toaletu. Po půl hodině jsem na něj zaklepala a zeptala se, jestli je všechno v pořádku. On na mě zakřičel dost hlasitě na to, aby to slyšeli všichni v zadní části letadla: „Snažím se vysrat."

Když se vrátil, hlasitě si stěžoval svojí ženě na mou drzost. Tlačítkem si mě přivolal, aby mi vyhuboval: „Potupila jste mě! Mám zácpu a teď to tady všichni ví! Není tu žádnej časovej limit na to, kolik může člověk strávit času na záchodě!" Když jsme přistáli v Charlotte, tak mu žena sedící před ním stoupla do cesty a řekla: „Vidím, že máte na ruce náramek „Co by udělal Ježíš". Jen jsem vám chtěla říct, že by Ježíš nebyl moc šťastný z toho, co jste tady dneska během letu předvedl."

Catherine