Jennifer si ve svý pubertě a po dvaceti vydělávala 3 700 amerických dolarů (89 000 Kč) týdně v kanadském stripklubu v Ottawě. Téměř vše utratila za kokain.

„Co jsem vrazila do drog, se nedá spočítat," říká Jennifer, které je dnes 47. „Je to obrovská částka. Byla bych dneska milionářkou."

V současnosti žije ze sociální podpory.

„Nemám ani cent, abych se postavila na vlastní nohy."

Podle studie z roku 2002 od kanadského centra užívání návykových látek se částka za návykové látky v globálu pohybuje okolo 30 miliard amerických dolarů (726 miliard korun).

Pro jedince může být finanční cena závislosti devastační, někteří z nich se uchýlí ke zločinu nebo prostituci, aby si drogy mohli pořídit. A přichází při tom o zdraví, domovy, svobodu a rodinu.

VICE oslovil několik současných i bývalých závislých, aby se zeptal, co je jejich závislost stojí nebo stála (ceny jsou převedeny na koruny).

Cena: 1 400 Kč/gram
11 000–30 000 Kč/den

Jennifer se stala striptérkou v Calgary ilegálně už ve čtrnácti. Pak se odstěhovala do Ottawy, aby tam pokračovala v kariéře. V 16 se stala zcela závislou na kokainu.

„Všechny ostatní holky to dělaly. Díky tomu jsme vydržely celou noc, stačilo dělat lajnu za lajnou."

Její závislost zesílila, když jí bylo dvacet. Všecky peníze, jak říká, 35 000–92 000 Kč týdně, padly na drogy. Kolik utratila, tenkrát záviselo na jejím výdělku, průměrně vydala však 11 000–30 000 Kč denně.

„Spala jsem od jedný v noci do tří do čtyř ráno, zbylej čas jsem jela na kokainu."

Takhle to trvalo do jejích 29 let.

„Tehdy už jsem byla na striptýz stará, ale na kokainu pořád závislá," říká. „Začala jsem šlapat."

Sháněním zákazníků na ulici a sexem s nimi Jennifer inkasovala 24 000 Kč za noc. Začala si kokain píchat, protože tak byl účinek intenzivnější, a pokračovala i šňupáním a taky kouřila crack.

S crackem a kokainem začala i sama obchodovat, aby si mohla dovolit svoje dávky. Kvůli tomu, prostituci a obviněním z podvodů se dostala na sedm let do vězení. Před čtyřmi lety začala vykrádat samoobsluhy.

„Většinou to bylo maso a sýry," říká a dodává, že se na černém trhu s masem skrývá hodně peněz.

„Denně si takhle na mase nakradeš šest stovek."

Poslední dva roky se Jennifer snaží s kokainem přestat, přestože do toho někdy znovu upadá. Taky dělá osvětu proti násilí a pracuje se ženami, které jsou jeho oběťmi; nedávno se soudila s mužem, o kterém tvrdí, že ji znásilnil.

V současnosti žije Jennifer na sociální podpoře a snaží se vyhnout trestným činům, přestože pokušení číhá všude.

„Zrovna dneska ráno," říká. „Stavila jsem se u kámošky a ona mi říkala, kolik toho teď má díky krádežím… A já se jen otočila a odešla."

Cena: 70 Kč za 4miligramovou pilulku
1 800 Kč/den

Seanu LeBlancovi je 43 let a žije v malém bytě v Ottawě se svou přítelkyní. Přestože má super práci a stabilní vztah, „zabolí ho, když pomyslí na to, že by dnes mohl žít v domě", kdyby nebyl dřív závislý na opioidech.

LeBlanc začal užívat hydromorfon (konkrétně Dilaudid), silný a účinný lék proti bolesti, poté, co se jeho těhotná partnerka před devíti lety předávkovala a utopila ve vaně. Tehdy byl studentem na univerzitě St. Thomas a DJ ve Frederictonu.

Týden po její smrti „mi jeden chlápek dal tenhle Dilaudid v pěkným platíčku, a to bylo přesně to, co jsem chtěl," říká. „Díky Dilaudidu jsem nic necítil."

Dilaudid přestával po pěti šesti hodinách působit. Během několika týdnů byl LeBlanc na tomhle léku psychicky závislý a začal pociťovat absťák. Potřeboval víc, aby se otupil – místo jedné pilulky začal brzy užívat pět, aby si navodil stejný pocit jako na počátku své závislosti. Na vrcholu své závislosti spotřeboval 160 mg denně, což znamenalo 40 dávek.

„Když jsem denně neutratil dva litry, byl to dobrej den," říká.

Říká, že přestal chodit do školy, později ho z ní vyhodili, přišel o práci, pak kradl v nákupácích.

LeBlanc říká, že kromě trávy a příležitostné dávky metadonu už neužívá jiné drogy. Dělá osvětu pro drogově závislé.

Svým odhadem utratil za opioidy skoro pět milionů korun, což ale nezahrnuje kokain, alkohol a LSD, který taky užíval.

„Trhá mi to srdce, už jen když o tom mluvím."

Cena: 1 200 Kč/den

Cena: 5 500 Kč/gram

58letý Rick Sproule začal pít ve 12 letech, v 16 byl totální alkoholik.

V nejtěžších časech své závislosti vypil lahev rumu denně (něco přes půl až 0,8 litru) a 20 piv k tomu.

„Pivo jsem si taky sám vyráběl, takže to byla jedna nekončící párty," říká. „Všecko se to tím jen urychlilo."

V osmdesátých letech si vydělával jako kuchař stovku za hodinu a polovinu své mzdy utratil za alkohol.

Když žil ve Vancouveru, začal i s heroinem. Gram heroinu stál zhruba 5 500 Kč a Sproule za něj utrácel devět tisíc korun denně.

„Je to strašně drahý," říká. „Můžete se dostat do bodu, kdy přepadáte a ozbrojeně loupíte, abyste si ty drogy dál mohli obstarávat." Dodává, že on to nikdy nedělal.

„Jsem chlápek ze střední třídy. Měl jsem rodinu, kariéru, spořil jsem." To už je dávno pryč.

„Za čtyři měsíce jsem utratil 250 000."

Cena: 1 400 Kč/gram
5 700 Kč/den

Když bylo Stevenovi 16, jeho první dávka cracku byla „neuvěřitelná".

„A bylo to vážný už od začátku," říká.

Jako puberťák utratil 1 400 Kč za gram kokainu a vařil si ho s přáteli. Kradli elektroniku, šperky a žebrali na ulici, aby si ho mohli dovolit.

Když dospěl, začal chodit do práce, utrácel okolo 5 700 Kč denně za tři gramy předvařeného cracku.

Začal brát hydromorfon, kterej tlumil crackovou špičku a „chránil" ho před „kokainovou psychózou".

„Když kouříš hodně, musíš najít způsob, jak se zklidnit, což znamená dát si opioid, abys vůbec usnul," říká. Před sedmi lety zjistil, že je HIV pozitivní, což si nejspíš přivodil používáním nakažených jehel; říká, že jeho bratr je na tom úplně stejně. Steven žil chvíli na ulici, ale teď dostává podporu v hodnotě 20 000 Kč měsíčně. Část z toho utratí za crack, ale říká, že už to poněkud omezil, protože už je „příliš unavený".

Jen za crack Steven utratil minimálně tři a půl milionu korun.