FYI.

This story is over 5 years old.

Crashtext Jana Gemrota

Tvůj čas přijde. Budeš čelit samotnému Zlu, a porazíš ho

Každý ví, že proti rasismu je třeba bojovat. Ale jak?

Mám kamaráda Changa, co žije se svou rodinou v Karviné. Část života žil i v ghettu na „6ce“, ale dnes už se s malou dcerkou přestěhovali do klidnější části. Chang byl mistr republiky v kickboxu, dělá rap a vydává si cdčka. V současný době pracuje i jako asistent prevence kriminality. Chang je Rom.

Vždycky, když jsem za ním přijel do KA, tak kolem něj byla spousta lidí – malí kluci za ním běhali po ulici a nehnuli se od něj kamkoli šel. Pro místní je opravdová hvězda a pro mnoho lidí velký vzor. Obdivuju ho, jak dokáže tvrdošíjně jít za svým, a pořád se zlepšovat v tom, co dělá a co ho baví. Každej den trénuje, a když s ním jdete v noci po ulici, tak víte, že se vám nemůže nic stát.

Reklama

V Čechách teď extrémně přibylo nenávisti. Množí se pochody neonacistů, které jen díky zásahu policie nekončí jako pogrom. Fotky zabavených zbraní z těch "akcí" mě děsí. Představa nohy od židle zaražené do masa, nože zapíchlého v čímsi břiše, železná trubka drtící kost. Ti, co si je tam přinesli, chtějí zabíjet. Většinová společnost mlčí – před volbami mlčí i politické strany, bojí se, že by přišly o voliče. Hnusný populismus – rakovina národa.

Všichni jakoby zapomněli na koncentráky, jakoby zapomněli a nechtěli si vzpomenout, že po židovi, cikánovi nebo teploušovi to budeš TY, kdo přijde na řadu. On se nějakej důvod vždycky najde!

Terčem jsou momentálně Romové. Tupý dav skanduje dokola omílané bláboly o přídavcích na děti, krádežích a další lži, které si blbci dobře zapamatují a které konvenují jejich zjednodušenému pohledu na svět. Často se k jádru neonacistů připojí i běžní občané, dost hloupí na to, aby si jakékoli informace ověřili. Navíc se často zapojují média, zveřejní lživý článek obsahující atraktivní stereotyp – ať už oblíbenou smyšlenku o „romském pokladníkovi“ nebo podobnou blbost – a břímě prokazování neviny ponechají na svých obětech.

Tím aktivně podporují extremismus a myslím, že by to mělo být právně postižitelné, podněcování k nenávisti nebo tak něco…

Představu, že někdo věří ve svou rasovou nadřazenost, chápu jako duševní defekt, jako nemoc. Absolutně se nedokážu do takového člověka vcítit a nevím, jak s ním jednat. Četl jsem jednou rozhovor s kardinálem Dukou a ten na otázku, na co by se zeptal Boha, odpověděl: „Zeptal bych se, odkud se bere zlo."

Reklama

Odpověď by asi prozradila i mnohé o původu těch, co svolávají nenávistné pochody a manipulují duševně zaostalé ovce k násilným výlevům.

Každý slušný člověk ví, že proti zlu je potřeba bojovat, ale jak? Co konkrétně dělat, abychom nežili v zemi, kde musí jednu skupinu občanů od druhé dělit stovka těžkooděnců, protože jinak by první skupinu včetně malých dětí ta druhá zabila?

Především začít u sebe, netolerovat lež a násilí a dát každému stejnou šanci.

Ptal jsem se Changa, kde vidí hlavní příčinu napětí mezi lidma:

„Proč? Je to proto, že v našem regionu neni práce. A nikdo moc nechce zaměstnávat Roma, protože se něčeho bojí.“

A proč si myslí, že se soukromníci často bojej zaměstnat Romy:

„Je to tak – když člověk má v sobě skrytej rasismus, tak se tváří kysele na zaměstnance Roma. O ničem jiném to není. Znám podnikatele, co zaměstnávají Romy na stavbách nebo na zateplování baráků. Je to těžká práce a Romové dříči jsou na tenhle výkon zvyklý za minimální mzdu. Tohle je real.“

Na to, jak by měla reagovat romská komunita na pokusy o pogrom, jsou různé názory. Jedni tvrdí, že Romové by se měli aktivně bránit a dělat protidemonstrace. Druzí, že naopak vůbec na tohle nemají reagovat. Co říká Chang?

„Jednoduše je akce a reakce. Tak jak v ringu je to BOJ. Když někdo utočí, pokud se nekryješ, jsi hloupý. Je třeba se bránit.“

A jak vlastně Chang vyrůstal?

„Jako malej kluk jsme vyrůstal mezi gadžama. Chodil jsem na neromskou školu celý život, učil jsem se docela dobře. Je pravda, že jsem vždy vyčníval jako jediný Rom na škole. Ale byl jsem tím zajímavý a dokázal jsem už v té době všem vytřít zrak svýma schopnostma. Největší problém v tý době byli častý fyzický napadení, protože tenkrát v našem městě bylo hodně nácků. Byla to zlá doba – moc válek mezi občany v našem městě. Nakonec to policie všechno vyhodila z města a byl klid.“

Reklama

Ptám se, proč ho napadali:

„Protože jsem byl jediný Rom, co chodil na základní školu Cihelní Karviná 6. Čekali na mě venku čtyři náckové, no, já vylezl ven a byla to velká mela, to si pamatuji. Celá škola se zapojila. Byla to chvíle, kdy se mě poprvé škola zastala, a já měl super pocit. Pak mě začali všichni brát.“

A ejhle – zásadní moment. Společnost / škola / spolužáci tehdy nebyli lhostejní a za Changa se postavili. Z toho si musíme vzít příklad, my všichni.

Stačí vám to? Tím dneska končím.

Jan Gemrot je malíř. Jeho tvorbu a myšlenky sledujte na Facebooku, Twitteru a na webu.

Čím si Chang vybudoval respekt, najdete na jeho webu