To nejbizarnější, nezbytečnější a nejdebilnější z českého tisku

Začátek nového týdne důrazně ohlásily bouřkové přeháňky a proto jsem tu i já s výtahem z tisku, který se v trafikách dlouho neohřál. Oproti poslednímu výletu do papírové džungle jsem se ale nehonil za senzací, kterých bylo více než dost, ale raději jsem mravenčí prací investoval do toho nejbizarnějšího, nejzbytečnějšího a nejdebilnějšího, čemu dali šéfredaktoři fajfku, vztyčený palec, důrazné přikývnutí nebo jakýkoliv jiný omyl, který se před roztočením tiskových válců odehrál.

Toto vydání tak nebude stavět jedno téma vstříc dalším reinkarnacím v periodikách, ale přistoupí ke štosům papíru s lehkou rukou a dobrou náladou, kterou nenaruší ani věci, které by neotrlému člověku poslali čelo do dlaní a zuřivě zavrtěli krčním svalstvem. Těžko říct, jestli si zavedené novinářské značky umí udělat srandu sami ze sebe, my to ale s chutí uděláme za ně.

Může se to vám to zdát jako hovadina a ve skutečnosti nejspíš nejste daleko od pravdy. Nezbláznili se v redakci DNESu, ale v hollywoodském studiu Asylum, které se vážně odhodlalo obohatit bohatou kinematografickou historii čtvrtým pokračováním apokalypsy s létajícími žraloky a béčkovými speciálními efekty. Snad to odhodlaným divákům nezpůsobí apokalypticky otřesný večer.

Znáte to. Vedro k padnutí, není kde se osvěžit, stín nikde a nic co by vás z bryndy vytáhlo. Ještěže máte po kapse koberec. To se snad může stát jen v Hodkovičkách.

V Blesku vědí, že jejich úspěch už může jen stěží stoupat. Proto se rozhodli cílit na zcela novou cílovou skupinu. Dvoumilionová menšina psů si teď může plánovat výlety do přírody s vědomím, že se u procházky po chodníku nespálí tlapky a že klíšťat se nemusí bát. Teď je jen otázka, jak z nich vymámit předplatné.

Sedíte ve vařící tramvaji, chcete se jen dostat z práce, ostatní vás prudí a narušují vaše pohodlí? Pociťujete návaly stresu a záškuby rukou, které by nejradši opřely své pěsti do něčího obličeje? Pak na vás v Lidovkách mysleli a vědí, že to co potřebujete jsou omalovánky Transportéru T1, které vás zaručeně dostanou do pohody. Ještě, než tužku přiložíte k tenkému papíru ji zkuste okousat, možná to váš stres potlačí líp, než vybarvování autíčka v novinách.

Vyhrát milion se nekoná každý den, přesto to pan Martin bere s chladnou hlavou. Jeho všeříkající výraz a stručný komentář velké slávy dává tušit, že v Bakově nad Jizerou buď nevěří pražským lumpům a pózovačka s velkým šekem nevyloudí na obličeji skeptika Martina úsměv, nebo je milionový jackpot jen výherní štací daného týdne a na ten další, už má vyhráno milionů hned pět. Aspoň že udělal Blesku větší radost a zbavil je tolika korun z dobré vůle. Někomu to zkrátka dát musí.

Přes léto příroda bují životem a lidský druh není výjimkou. Hormony stále plují na jarní vlně a čas letních románků je teplým počasím jedině podpořen. Ale že s dětmi budou lomcovat sexuální pudy, to by čekal málokdo. Personalisti Linky bezpečí si tak konečně můžou do nabízené pracovní náplně k rozhovorům se sebevrahy, týranými matkami, lidí v drogové propasti a opuštěnými důchodci přidat také sexuální poradenství pro předškolní děti.

Nerozlučná dvojka české investigativní žurnalistiky se už před nějakým tím rokem rozloučila. Na první pohled generační rozdíl se opticky smrskl, nebo přímo otočil. Politická zkušenost u Johna zdá se rozproudila neřízený životní styl, který se promítl na stárnoucí tělu, zatímco praotec rozkrývačů kauz si pořád drží fazónu na boj s bezprávím. Už jen, aby mu někdo pořídil soudobější a méně vyzývavý kostým.

Lžíce mezi našimi prsty projdou každý den. Pro někoho to může být zaoblený, zohýbaný kus plechu, pro lidi z Pelhřimovského muzea rekordů cennost nedozírné hodnoty. Jejich více než metrové kousky sice asi příliš užití nenajdou, o to lépe se s nimi můžete obout a zajídat to polívkou zároveň? Myslíte si, že by bylo možná lepší pořídit si lžíci na každou činnost zvlášť? Kdybyste ale byli na pustém ostrově a mohli si s sebou vzít jen jednu lžíci, která by to byla?

V zemi, kde je pivo levnější než voda nepadne žádná příležitost připomenout národu, že by měl čas od času ochutnat průzračnou tekutinu, která není vodkou, nazmar. Osvěta tedy velí: odložit lahváče a popadnout minerálky. S takovou nám budou brzo cpát rejži místo knedlíku a zeleninu místo svíčkový. A je snad tohle země, ve který chce někdo žít? Ještěže pití piva je národní sport, noviny nikdo nečte a pro zdravý životní styl se chodí na stoličku k výčepu. Aleluja.