Instagram je na houby!

Přátelé a kamarádi, je to tak. Letní okurková sezóna je za námi, a konečně tak zas přišel čas na nějaký ty pořádný úlovky. Z lesa a kapradí. Houbová sezóna totiž právě začíná!

Bych to ale nebyl já, kdyby v tom nevězel nějakej ten háček. Já totiž snad jako jediný hrdý Čech na houby nechodím. Houbaření je pro mě jedna z nejpodivnějších forem kratochvíle a pokaždé, když jsem souhlasil s účastí na těchto dobrodružných výpravách, jsem měl pak zkažený den nejen sám, ale procházku lesem "s přesahem" jsem znechutil i ostatním.

Nejenže mi totiž chybí vrozený detektor hub, který u mých známých obvykle těžce konkuruje softwaru Terminátora, ale když už se mi povede při obdivném osahávání vlhkého mechu, na němž se třpytí kapky rosy, o nějakou tu houbu omylem zakopnout, musím pak hulákat na celé lesy, než se nade mnou některý z mých souputníků slituje a sejde ze své trajektorie, aby se mě následně pokusil vlídnými slovy utěšit, že to sice zase není ani zdaleka jedlé, ale je fajn, že aspoň do košíku sbírám odhozené obaly od Tatranek a zrezivělé plechovky, do kterých típu vajgly.

Našemu národnímu hobby se ovšem nepokouším vůbec nic vytýkat, to v žádném případě. Ta extáze, která se dostaví, když najdete krásný hřib, natož ten pocit, když najdete krásnější hřib než je na titulní stránce Blesku, jsou nenahraditelné. Ovšem já osobně za ta léta dalších a dalších nezdárných pokusů prostě nejsem schopen této zábavě a relaxaci zároveň přijít na chuť. A to, nutno podotknout, chuť hub z celého srdce miluji. Ať už po ránu ve smaženici, nebo na kurýrem čerstvě dovezené pizze.

Než se tedy i letos vydám na svou výroční strastiplnou houbařskou výpravu, rozhodl jsem se namotivovat tím, že projedu anály Instagramu s jediným cílem. Více porozumět a pokusit se nasát magii, za kterou s košíky v rukou utíkáme při každé příležitosti z velkoměst do lesa.

Houbaření totiž není jenom příjemný způsob trávení volného času, je to celoživotní neopakovatelná cesta. Fotku, která by to lépe vystihovala, by člověk našel jen těžko. Až se vás tedy příště nějaký sympatický Casanova z ciziny zeptá, co že je to to vaše oblíbené houbaření, ukažte mu tuhle fotku. A vůbec, až se vás kdokoliv zeptá, jaké je to žít v Čechách, ukažte jim tuhle fotku. Protože Čechy by měl navštívit aspoň jednou za život každý. Neexistuje totiž jiného národa, jehož stroze oděné ženy byste mohli potkat v lese, jak se dobrovolně ohýbají.

Turistickým agenturám ovšem doporučuji fotku před umístěním na letáky mírně zespoda oříznout, aby se pak nestalo, že si váš zájezd své nafasované košíky hned po vystoupení z autobusu nazuje na nohy.

Chodit na houby je přece ale především o lásce. Lásce k aktivnímu životu, k přírodě i lásce na celý život. A hlavně, tak jako láska, vás to přece nic nestojí, na rozdíl od předražených dovolených, kde neježe nemáte pořádně ani chvilku soukromí, ale ještě ke všemu u moře přece nerostou.

I když správný houbař dokáže najít pár kousků opravdu i na konci světa…

Nehledě na to, že houbaření je skvělou výmluvou i pro singles, jak dát celému světu najevo, kdo je tady ten nejžádanější alfa-samec…

Či například i spojuje generace, které již dávno ztratily společnou řeč. Váš dědeček možná poslední singl Bena Cristovaa neslyšel, myslí si, že New Yorker je v tom lepším případě zahraniční časopis a ne ten skvělej butik na Václaváku, ale dokud pozná hřib, tak máte prázdniny jak z Pod jezevčí skálou zaručené. Ke štěstí chybí už fakt jenom ten jezevčík…

A to bych málem opomněl důležitou roli houbaření v prevenci drog u dospívajících! Houbaření prostě rozšiřuje obzory a nabízí daleko barvitější zážitky než nějaký ten pervitin, extáze či kokain.

Ale houbaření nerovná se jen uvolněná vesnická pohoda, neboť i v lese je nutné dát náhodným kolemjdoucím či zvířeně najevo, že se orientujete v poslední módě.

Nikdy přece nevíte, jaký to klouzek by mohl číhat za dalším roštím…

A ač se nám některé módní plátky snaží tu a tam nabulíkovat, že tepláky jsou sexy, my přece víme svý, a to nám nikdy nikdo nevezme. Stejně tak, jako to naše houbaření.

Zůstat stylovej v každý situaci je prostě základ. Hlavně dnes, kdy se i ve vašem lese může zničehonic objevit Justin Bieber. Tak jenom doufám, že jste si přes prázdniny opakovali slovíčka, abyste mu bryskně vysvětlili, co že to v lese vlastně děláte, až na vás vytáhne to svoje: "Nah hewbaah? What do you mean?"

Jak se čas táhne, tak ale stejně jednou přijdete na to, že když jde o houby, tak se může jít nějaká ta móda a styl ve finále klouzat. Houbaření je totiž taky hodně o obětavosti, výdrži, umíněnosti a vrozené soutěživosti.

Ale hlavně a především je to sranda, že jo? Protože fakt jinak nechápu, proč se v tom všichni tak vyžíváte…