FYI.

This story is over 5 years old.

Crashtext Jana Gemrota

Výstava Barbory Maštrlové

V tomto roce bych rád věnoval několik sloupků i kulturním tipům na různé výstavy současného umění. Protože jedna velice zajímavá v Praze právě probíhá – začnu s tím hned teď!
2.2.15

V tomto roce bych rád věnoval několik sloupků i kulturním tipům na různé výstavy současného umění. Protože jedna velice zajímavá v Praze právě probíhá – začnu s tím hned teď!

Rozhodně byste měli zajít na výstavu Barbory Maštrlové s názvem Ženy když pláčou vlhnou do Pražské galerie Art Salon S sídlící v krásných prostorách Tančícího domu. Důvodů, proč tak učinit, je mnoho, ale vyzdvihnu teď ty, které byly důležité pro mě.

V první řadě si uděláte přehled o tvorbě současné mladé sochařky nastupující generace, která se v takové šíři českému publiku ještě nepředstavila. Uvidíte všechna její stěžejní díla za posledních cca 8 let a budete tak moci zpětně rekonstruovat autorčiny úvahy pár let do minulosti (což je mimochodem jeden z největších zázraků umění).

Další důvod je, že jazyk, kterým všechny artefakty k divákovi hovoří, je jasně formulovaný a přes složitost témat a pocitů až přímočarý. Velice se mi líbí, že díla nepotřebují žádný doprovodný komentář a prostě fungují a komunikují dané emoce. Současné odcizení diváka od umění, které dávám za vinu především lacině intelektuálním postkonceptuálním tendencím, je zde najednou zapomenuto. Nejen v tvářích turistů, kteří na výstavu v hojném počtu chodí (což například o výstavě finalistů Ceny Jindřicha Chalupeckého v NG bohužel říct nelze), můžeme poznat, že svým nábojem je expozice vskutku mezinárodní a může obstát i v zahraničí.

Třetím důvodem je řemeslná kvalita a modelérská bravura jednotlivých soch. Forma zde slouží obsahu a Maštrlová tak může díky své schopnosti modelovat realitu, přenášet na diváka konkrétní prožitky.

Ústředním tématem expozice je ženská sexualita a schopnost reprodukce. Což ovšem autorka neprezentuje v nějakém feministickém dogmatu, ale jako svojí vlastní cestu, uvědomění si své existence a těla.

Určitým šokujícím momentem jsou pro mě sošky vibrátorů s hlavami největších diktátorů dvacátého století, autorka tím akcentuje souvztažnost sexuálního kultu a moci… popravdě, sám k této instalaci ještě hledám cestu…

Výstavu si však nenechte ujít!

Stačí Vám to? Tím dneska končím.

Jan Gemrot je malíř. Jeho tvorbu a myšlenky sledujte na Facebooku, Twitteru a na webu.