VICE Guide to Mariánské Lázně

Město jako šlehačkový dort posazený v jednom velkém parku.

|
24 srpen 2017, 7:00am

Jako další zastávku na cestách po zbytku republiky jsem vybrala Mariánské Lázně. Nikdy jsem tam nebyla, a o to víc mě zajímalo, jak vypadá město, kde v roce 2016 vznikl nový filmový festival a jehož centrum dávali obyvatelé Karlových Varů zbožně za vzor. Až po příjezdu se dozvídám překvapivou informaci – počet obyvatel se pohybuje kolem pouhých 13 tisíc, k tomu je však nutné přičíst šestitisícovou kapacitu pro lázeňské hosty.

Průvodce máme tentokrát hned tři: Zuzanu Stejskalovou, zakladatelku Marienbad Film Festivalu, Markétu Monsportovou a Vojtěcha Frantu, zakladatele spolku Švihák. Celé město působí neuvěřitelně uceleným dojmem šlehačkového dortu. I tady však bojují s největším problém celého Karlovarského kraje – nejnižšími platy v celé republice a vysokými životními náklady.

RÁNO

MODRÁ CUKRÁRNA

Najít místo, kde se nasnídáme, nebylo úplně jednoduché. Vzhledem k tomu, že všichni lázeňští hosté dostávají snídani v rámci stravování v hotelech, nemají restaurační zařízení dostatečně pádný důvod ji nabízet. Modrá cukrárna, rozdělená na starší a modernější část, ale situaci zachránila skvěle. V modernější části si můžete objednat třeba omeletu nebo vejce do skla a v té starší pro změnu klasickou dortíčkovou plejádu. „Cukrárny a mléčné bary k lázním prostě patří. Ještě z devadesátek si těchto zařízení pamatuji několik. Zůstala Žlutá cukrárna, kde dnes funguje herna, a tahle. Samoobslužná část Modré cukrárny stále připomíná časy jahodových koktejlů, punčových řezů, rakviček, věnečků a větrníků, které bohužel již pomalu válcují tiramisu, cheesecake a crème brûlée. Ráda sem občas zajdu zkontrolovat, jak tento nerovný boj pokračuje. Držím palce našim," vypráví Markéta, zatímco dopíjíme kávu.

ODKAZ / Hlavní 45


NOVÉ LÁZNĚ

Na našich výjezdech se pravidelně probouzíme trochu použitější. Proto hned po snídani míříme do lázní. „Nebýt Dr. Nehra a opata Reitenbergera, byla by na těchto místech pouze bažina. Před 200 lety dal Mariin pramen Marienbadu jméno a velmi rychle zde vyrostly první lázeňské domy, později přestavěné na Centrální a Nové Lázně. I dnes dávají možnost vrátit se zpět do zlatých časů. Všem návštěvníkům rozhodně doporučuji strávit pár hodin v Římských lázních a vyzkoušet plynovou koupel. Ta je vhodná hlavně pro muže. Mariin plyn velmi dobře prokrví celé tělo, a proto byl zaručeným strůjcem všech známých mariánskolázeňských milostných románků, ať už jde o J. W. Goetha či anglického krále Eduarda VII.," pokračuje Markéta v historickém výkladu. Díky smočení v bazénku, chvilce v sauně a cigaretě, na kterou jsme se vyplížili ven v prostěradlech, jsme hned svěží jak Ulrika. Po očistném procesu si procházíme kasino, které není kasino, ale zase se honosí zdobeným interiérem. Právě zde se slavnostně zahajuje filmový festival. Následuje prohlídka soukromých lázní již zmíněného krále Eduarda VII. V Mariánkách se traduje, že lázeňským hostům po příjezdu ihned zabaví boty, aby po celou dobu pobytu zůstali v budově a využívali jejích služeb. Mně by to vůbec nevadilo.

ODKAZ / Reitenbergova 53


KOLONÁDA

Vzhledem k tomu, že nám nikdo boty zabavit nechtěl, pokračujeme naprosto vyzenovaní na kolonádu. Od šatny pro hrnečky lázeňských hostů a železitého Rudolfova pramene nás architektka Zuzana nejprve nemohla vůbec odtrhnout. Nakonec se jí nás povedlo nalákat na fresky s kosmonauty kontrastující s kudrlinkatou železnou konstrukcí: „Kolonáda Maxima Gorkého pro mě byla vždy centrem města. Krásná litinová neobarokní stavba zdobená freskami Josefa Vyleťala, mimochodem autora mnoha filmových plakátů, nám už od mala dávala pocit, že žijeme na jedinečném místě, že jsme světoví. Postupně jsem pochopila, že světová je tady i příroda."

Na druhém konci kolonády se nachází zpívající fontána. Nechápali jsme, proč jsou před ní takové davy – jenže pak začala stříkat za hudebního doprovodu Vangelis a vše začalo dávat smysl.

ODKAZ


OBĚD

RYBÍ RESTAURACE U PIDLY

Snad všechna lázeňská města na mě působí dojmem, že se nachází u moře. Nápad dát si k obědu rybu v takovém případě přichází dost automaticky. Na Rybí restauraci je sympatické jak umístění uprostřed parku, tak zastoupení českých ryb na lístku.

ODKAZ / Masarykova 626/1


ISTANBUL KEBAB

Pokud jste nešli do lázní a potřebujete se spravit tím spíš – nebo pokud prostě patříte k lidem, kteří správně považují kebab za salát a tudíž i za vhodnou dietu během lázeňského pobytu, zastavte se v kebab shopu Istanbul. Všemi třemi průvodci byl označen jako nejlepší ve městě. I když vám může připadat, že kebab je všude stejný, tady mají lokální specialitu: kebab Hawaii s kousky ananasu. Já osobně jsem si ho nedala, ale prý byl vážně fajn.

FACEBOOK / Tyršova 243/1


ODPOLEDNE

PARFUMERIE RAFINAD

Po obědě nás bere Vojtěch do obchodu svého známého, Kirilla. Interiér luxusní parfumerie spojené s designovým studiem svým vizuálním stylem perfektně zapadá do architektury celého města. Kirill si Mariánské Lázně vybral jako místo pro život po studiích v Kanadě – prostě proto, že se mu tu líbilo. Navíc, nabízet lázeňských hostům neznámé značky v exkluzivní distribuci je docela dobrý podnikatelský tah.

ODKAZ / FACEBOOK / Masarykova 19/11


NELA PORCELÁN

Porcelán je typicky lázeňský suvenýr. Proto pokračujeme do dílny Vojtěchovy kamarádky Nely, která má v nenápadném domě v Anglické ulici svou dílnu. Své výrobky však vyváží především do Německa, protože v Mariánských Lázních zatím není, kde je prodávat.

ODKAZ / FACEBOOK / INSTAGRAM


LÁZEŇSKÁ PRAŽÍRNA

Je trochu škoda, že kavárna s výběrovou kávou leží dost velký kus cesty od centra. Její návštěvu však můžete spojit s prohlídkou monumentálního a čistě dekorativního zastřešení zastávky u nádraží v podání Patrika Kotase.

ODKAZ / FACEBOOK / Hlavní třída 144


FERDINANDKA

Během nekonečné procházky parkem k další pamětihodnosti, Ferdinandovu pramenu, si říkám, jak se tu člověk cítí skvěle. A v tom přichází to hlavní: do fontány vyvěrá rajský plyn?! Tohle město se mi fakt jenom zdá.


EXPERIMENT

Ještě nafrčené nás Vojtěch bere na sídliště Úšovice. Jeden panelák v typické zástavbě vyniká na první pohled: „Jde o experimentální projekt, jak ostatně napovídá název. Široké společné prosklené chodby, mramorem obkládaná schodiště, nadstandardně řešená vstupní hala, na tehdejší poměry dobrá vybavenost. Pro panelák je to celkově nezvyklá forma. Strávil jsem v Experimentu dětství, a vlastně jsem za to rád. Po cestě z desátého patra jsem posbíral kámoše a šlo se. Sentiment zřejmě může za to, že jsou u nás paneláky dražší než cihlové domy. V případě Experimentu pro to mám pochopení a dovolím si tvrdit, že proběhl skutečně zdařile."

Havlíčkova 599/5


VEČER

MESCERYHO VYHLÍDKA

Zeleň je v Mariánkách stejně návyková (a zdarma) jako rajský plyn. Z panelákové scenérie se přesouváme do kopců nad hotelem Esplanade. Skutečnost, že se tu ženil Jiří Paroubek, funguje, alespoň pro nás, jako velmi spolehlivé turistické značení. Západ slunce se nekonal, protože bylo celý den pod mrakem, i tak jsme si ale užívali výhled na město, které vypadá z vrchu jako šlehačkový dort ještě víc. „Vyhlídky nabízející pohled na Mariánky jsou zastaveními na lesních stezkách kolem města, kde máte pocit, že vám svět leží u nohou a můžete vypnout. Mescery prý neměl rád Čechy. Neměli bychom ji náhodou přejmenovat?" směje se Zuzana.

Karlovarská 434/15


RESTAURACE MEDITÉ

Vzhledem k tomu, že jsme celý den pojali ve velkém stylu, neměníme na tom nic ani večer. Restauraci Medité si otevřel obsluhou vychvalovaný pan David poté, co několik let strávil ve Španělsku. Vojtěch nám objednává svou oblíbenou rajčatovou tapenádu a krevety, já nám objednávám své oblíbené prosecco.

ODKAZ / FACEBOOK / Hlavní 279

VICE: Jako všechny od srdce míněné rozhovory začínáme i tenhle otázkou: kdo jste a co děláte?
Markéta: Starám se o turisty tak, aby se do Mariánských Lázní rádi vraceli, a pak se taky snažím dělat kulturu, abych se za své město nemusela stydět.
Vojtěch: Jsem Vojtěch a jsem architekt, aktivista a politik.
Zuzana: Jsi Pirát!
Vojtěch: Jsem nezávislý Pirát.
Zuzana: Já jsem patriot a založila jsem Marienbad Film Festival.

Všichni společně děláte Šviháka?
Zuzana: Já ne, ale tady je to vlastně jedno. Dělám festival, ale fungujeme propojeně.

Kdy, jak a proč vznikl Švihák?
Vojtěch: Nejdřív to vlastně vzniklo jako hejt na nápad postavit ruský dóm. Jenže pak se to otočilo. Uvědomíš si, že jsi ve městě, za který děláš jeho práci, nemáš místa, kam bys chtěla chodit, nemáš kámoše, se kterýma by ses mohla stýkat, nemáš sociální bublinu, prostě ti tu chybí lidi.

Švihák funguje 4 roky. Co se vám zatím povedlo?
Markéta: Kulturní ozdravení.
Vojtěch: V roce 2013 jsme sem přitáhli festival K světu propojený s dalšími sedmi městy v České republice. Další rok jsme tu rozjeli Pecha Kucha Night, kterou pořádáme 4krát do roka. Snažíme se oživovat mrtvá místa. Dali jsme dohromady koncept, který jsme předložili lázním. Chceme oživit jejich zaniklou kolonádu. Chceme tam zřídit kavárnu a galerii, prostě místa, kam budou moci chodit lidi našeho ražení. Lidem, kteří se odstěhovali do větších měst, chceme dát důvod vracet se minimálně na víkendy.
Markéta: Myslím, že určitě máme výsledky. Zuzka tu založila festival, protože zaregistrovala Šviháka. Pecha Kuchou prošlo 130 lidí a třeba s 50 z nich jsem stále v kontaktu. Sledují, co se tu děje, a rádi by tu něco podnikli.

Zuzko, máte před sebou druhý ročník Marienbad Film Festivalu. Jak ses k tomu dostala?
Zuzana: Vzniklo to dost vtipně. Potkala jsem se s Jakubem Felcmanem, bývalým dramaturgem Fresh Film Festu, který chtěl nějakým způsobem pokračovat. Společně jsme se propojili se Švihákem. Tři čtvrtě roku po sepsání projektu proběhl první ročník.

Skvělý. Musím si s tebou plácnout, protože tohle je mi fakt blízký. Mám nápad a tak ho udělám.
Zuzana: (plácá) Teď mám před sebou druhý ročník. Je to mazec. Hrozně mě to obohatilo. Z architektky jsme se stala organizátorkou kulturní akce.
Vojtěch: Zuzka k tomu jako architekta skutečně přistupuje. Už jen tím, jak oživuje veřejný prostor.

Co chystáte na příští rok?
Vojtěch: Chtěli bychom tu černochy. Uprchlíci by byli taky dobrý. Vůbec by nám nevadilo, kdyby město o pět tisíc lidí narostlo.

Demografický hit-hit? Sbíráte další obyvatele? Ale vážně. Co chystáte, když přejdeme od přání k realitě?
Zuzana: Naší další metou je prostor, kde bychom mohli naše přání kontinuálně realizovat. Chceme celoroční platformu pro naše aktivity. A taky filmovou výchovu do škol.
Vojtěch: Zuzka na to přišla – klíčové je začít už u studentů. Protože pak tu třeba zůstanou. Tohle město je sakra krásný.


ARBO BAR

„Lidová hospůdka dvacet kroků od kolonády tvoří srdce Mariánek. I přesto, že si málokteré místo v turistických destinacích udrží charakter, Arbo jde proti těmhle tendencím s přehledem. Kdyby měla Praha takovou hospodu na Staromáku, nemusela by nám ji závidět," pyšní se Vojtěch. V Arbu se střídají dva barmani – jeden je členem Hells Angels a ten druhý je Roman, kterého jsme s jeho svolením překřtili na Asterixe.

VICE: Roman jakože Říman? Chodíš někdy do Římských lázních?
Roman: Ne, protože na to nemám čas. Když furt pracuju, tak nemůžu chodit do lázní.

Jsi s tím v pohodě?
Jsem s tím v pohodě. Mám práci jako koníček, což může říct málokdo. Jsem spokojenej.

Jaký byl nejvíc intenzivní moment tvého života? Co nejlepšího jsi kdy zažil?
Nějaká lehčí otázka by nebyla?

Jo. Máš radši smažák, nebo svíčkovou?
Nejradši mám krále zvířat. Víte, co to je? Prase domácí.

Následovala debata, jestli by nebylo lepší, kdyby měli Češi na vlajce místo lva prase – konečně by mohli být sami sebou a navíc by sem nejezdili žádní uprchlíci. Návštěva Arba svůj účel rozhodně splnila.

Nehrova 170/4


CASINO BELLEVUE

V hernách naše výlety končíme moc rádi. Ta mariánská dosahuje nadprůměrných kvalit, už proto, že jsme si u vstupu museli nejprve nechat vystavit členské kartičky s lichotivými tituly Frau a Herr. Na automaty, poker ani ruletu jsme si nezahráli, ale zbytky rautu pro hráče jsme si k proseccu dali moc rádi.

ODKAZ / FACEBOOK / Anglická 281/8


MAPA MĚSTA


VÍCE FOTEK Z MARIÁNSKÝCH LÁZNÍ

Monument na balkonu Casina Bellevue
Spirituální průzor v hotelu Esplanade
Zpívající fontána v době, kdy její hlasivky odpočívají
I výzdoba nonstopů je v Mariánkách doslova roayální
Výhled z balkonu v posledním patře Experimentu
Šlehačkové domy v celé své kráse
Naši průvodci: Markéta, Zuzana s Antonínem, Vojtěch (zleva)