Sexuálně osvobozená žena hormonální antikoncepci nepotřebuje

Možná jste ještě jméno Tereza Tara nikdy neslyšeli, možná ano, ale důležité je to, že jde o dnes už jednatřicetiletou režisérku, která v Čechách před sedmi lety poprvé otevřela veřejnou diskusi o rizicích hormonální antikoncepce. Její dokumentární film Hormonální akvárium popsal bizarní formou 16mm filmu rizika pojídání hormonů ve velkém a konkrétně to v něm Tereza ilustrovala tím, že sledovala, jak se ryby mění v hermafrodity, když jim nasypete hormonální antikoncepci do vody. Ale nezajímal ji jen tento bizarní úhel pohledu – poukázala totiž také na zarážející neinformovanost mezi samotnými uživatelkami hormonální antikoncepce.

Kromě natáčení filmů Tereza ještě vede kurzy kreativity, tantra jógy a semináře osobního rozvoje pro ženy. Abych zjistil, jak to spolu všechno souvisí a jak se to doopravdy má s každodenním polykáním pilulek proti otěhotnění, zašel jsem s ní popovídat.

VICE: Zdravím, Terezo. Je to už pět let, co jste natočila dokument Hormonální akvárium, za který jste sklidila řadu cen. De facto jste tím otevřela diskusi na toto téma. Myslíte si, že splnil svůj účel? Řekl, co měl říct?

Tereza: Já myslím, že ano. Mým záměrem bylo především informovat veřejnost a vyvolat v ní diskusi na toto téma. Jsem především žena a umělkyně, proto jsem se na téma podívala celostním způsobem. Propojila jsem vědecký přístup, který v dokumentu reprezentuje gynekoložka Helena Máslová a biolog profesor Jaroslav Petr s ženskou intuicí a kreativním vhledem. To mi pomohlo ukázat tento problém v širší perspektivě. Nikomu neříkám, co má se svým tělem dělat. Chtěla jsem poukázat na to, že se hormonální antikoncepce předepisuje plošně, často bez znalosti rodinné anamnézy a jak neinformované je rozhodnutí mladé ženy, která se ji rozhodně brát.

Neinformovanost těch holek v dokumentu je děsivá.

A to nebyly jenom mladé holky! Byly tam i ženy okolo třicítky, které neznaly takřka žádné z rizik dlouhodobého užívání antikoncepce. Mluvíme tady o celé škály zdravotních rizik, včetně trombózy, která může končit smrtí. Ono to možná zní přehnaně, ale takové případy jsou. To holku, které díky hormonální antikoncepci někdy narostou větší prsa a zlepší se jí pleť, ale samozřejmě nenapadne. Navíc, když jí to požehná sám lékař i maminka. Dojde jí to možná po deseti letech užívání, kdy je její menstruační cyklus absolutně rozhozený, a může být velmi těžké ho znovu nastartovat. To samozřejmě znamená příliv nových klientek klinikám pro umělé oplodnění.

Vy jste s dokumentem objížděla řadu mezinárodních festivalů. Je informovanost v jiných zemích lepší než v ČR?

Například ve Skandinávii bylo to povědomí o negativních vlivech už v době, kdy jsem tam žila, opravdu značné. Ženy tam věděly třeba to, že hormonální antikoncepce blokuje přirozenou menstruaci, a rozhodně to není nějaký nezávadný bonbónek. Některým ženám užívání antikoncepce snižuje chuť na sex, což je dost vážný důvod k jejímu vysazení. Dobré ohlasy na film jsem měla také v Německu a v Japonsku.

I tady se to ale posunulo, nebo ne?

Ano, už se o tom více mluví, což je dobře. Dělám však přenášky na školách, a zdá se mi, že je dnes mladá žena více tlačena do toho, aby hormonální antikoncepci brala. Jaksi se to předpokládá. Je třeba, aby byly dívky podporovány ve zdravé sebeúctě a aby dokázaly říct svému partnerovi, co potřebují. K tomu ovšem potřebují informace jak dívky, tak mladí muži, protože jde taky o jejich plodnost.

foto via

Hormonální antikoncepce měla svou historickou funkci pro sexuální osvobození ženy, nyní ji však sexuálně osvobozená žena nepotřebuje.

Nyní se mění kolektivní vědomí lidí – lidi zajímá zdravý životní styl, mají větší vztah a úctu k Zemi a tím přirozeně i k životnímu prostředí, a to se s užíváním umělých hormonů moc neslučuje. Žena, která miluje sama sebe, se nebude cpát chemií. Muž, který miluje svou ženu, to po ní nebude chtít.

V dokumentu Hormonální akvárium pracujete s motivem ryb, kterým se důsledkem hormonů ve vodě mění pohlavní ústrojí a vznikají hermafroditi.

Podle mě je občas potřebné, zejména pro muže vysvětlit věci racionálně. Výzkum Karen Kiddové ukazuje, že syntetický estrogen má vliv na mužské pohlavní buňky a mužské pohlavní orgány. Potlačuje jejich přirozenou funkci. Muži se sice nemění na hermafrodity, ale plodnost u mužů klesá. Příčina je samozřejmě také v nezdravém životním stylu, v sedavém způsobu života, špatné stravě a toxických látkách v životním prostředí. Zodpovědnost nese každý sám za sebe, v tomto případě jsou ovlivněny i další generace.

Je škoda, že se spousta dětí nemůže narodit, a spousta žen i mužů by později udělalo cokoliv, aby je mohlo mít. Ve svých kurzech ženy učím techniky, které podporují plodnost, omlazují a regenerují jejich těla. Mám radost, že mnohé z nich jsou pak krásné, zdravé a často i těhotné.

Helena Máslová v dokumentu tvrdí, že si společnost vychovala novou generaci mužů, která nechává veškerou zodpovědnost na ženách? Není to přehnané?

Nelze úplně říct, že muži nemají žádnou zodpovědnost. Ty muže také někdo vychoval a to právě generace jejich matek, pro které byla hormonální antikoncepce takovým malým zázrakem. Ženy chtějí žít s partnerem, který je mužem se vším všudy. A k tomu zodpovědnost patří.

Mým záměrem, ať už při tvorbě filmů, nebo vedení kurzů je inspirovat ženy k přirozenosti, tvořivosti a kráse, kterou jsou.

Pokud byste chtěli vidět film Hormonální akvárium v celé délce, najdete ho zde. Další informace o Terezině práci a o rizicích hormonální antikoncepce pak najdete jejím osobním webu.