Nejlepší kráva v republice

Holštýnský skot. Legenda mezi legendami v dojném skotu. Nejrozšířenější plemeno na světě, které bylo vyšlechtěno v roce 1885 na podkladě dojného skotu z Fríska, Šlesvicko-Holštýnska a Dánska s největší mléčnou užitkovostí. Když jsem se dozvěděl, že Národní holštýnský šampionát mám přímo za humny, tak jsem si řekl, že se tam vydám. Nebylo nad čím uvažovat - vždyť holštýnský skot je chlouba všech farmářů.

Šampionát se konal od pátku do soboty. Tak nějak podle svých sportovních a soutěžních zkušeností jsem předpokládal, že v pátek bude zahřívací program a to hlavní přijde v sobotu. Jenže v tomto oboru to asi chodí jinak. Ve čtvrtek jsem se podíval na program a hlavní část šampionátu byla v pátek od 10 hodin ráno. Moc jsem tomu nechtěl věřit. To si jako mysleli, že jim tam v pátek dopoledne někdo přijde? Vždyť to je jako by nechali Usaina Bolta běžet finále stovky během oběda, kdy většinou chodí do McDonald's a dává si kuřecí nuggety, jak tak má v oblibě. Když už to tak teda udělali, tak jsem se v pátek ráno sebral, a jel směr Lysá nad Labem, kde se na místním výstavišti šampionát konal. Když jsem dorazil, na výstavišti bylo celkem plno. Jenže to bylo kvůli tomu, že se tam konaly další dvě akce, a tím pádem jsem moc nevěřil, že na šampionátu bude elektrizující atmosféra.

Rovnou jsem se vydal do zadního pavilonu, kde se šampionát konal, a nevěřil jsem vlastním očím. Pátek 10:00, největší pavilon, dvě plné tribuny, další desítky nebo stovky lidí okolo, VIP tribuna a mezinárodní rozhodčí. Ihned na mě dýchla atmosféra. Vzal jsem si katalog, kde byl profil cca 70 soutěžních krav a vydal si najít místo na naplněné tribuně. Poté mě přepadl duch sázkaře. Pokaždé, když přiváděli krávy na plochu (těžko říct, jak se to v této soutěži nazývá, jestli ring, hřiště, molo nebo promenáda) chtěl jsem běžet za bookmakerem a vsadit si na mou favoritku. Jenže to tu nešlo a vsázet se s lidma z VIP se mi nechtělo. Na to vlastním hodně malou stáj. Vlastně žádnou…

Mezinárodním rozhodcem byl Guido Simon z Německa. Za úkol měl vybrat v každé kategorii nejhezčí krávu a následně v super finále tu nejhezčí ze všech. Soutěžilo se zvlášť mezi čistokrevným holštýnským skotem a červeným holštýnský skotem (RED varieta). Dále byly krávy rozděleny podle toho, jestli to jsou prvotelky nebo už dospělé krávy a dále podle stupňů laktace.

Speciální soutěží pak byla soutěž o nejhezčí vemeno. Šampiónku vybíral podle několika kritérii. Například podle stavby těla, končetin, mléčné síly a utvoření vemene.

 U vemene se posuzuje výše jeho pověšení, jeho hloubka, šíře a jeho tvar. Tato kráva má své vemeno v ideální výšce a jeho tvar je takřka dokonalý.

Z každé kategorie přivedli několik krav na „promenádu" a Guido Simon pečlivě prohlížel všechny soutěžící. Někdy jedno vyhodnocení nejhezčí krávy trvalo i 30 minut. Celkem jsem sám sebe překvapil, protože moje favoritka většinou skončila do třetího místa, čímž mé ego vzrostlo, protože jsem tuto vlastnost přidal k dalším mým úžasným schopnostem. Já jsem měl ale od Guida Simona ještě jedno hodnotící kritérium - když se přede mnou soutěžící vykálela nervozitou, a to se stávalo opravdu často, tak jsem ji vyřadil ze svého seznamu favoritů.

Guido Simon se choval jako největší profesionál a nakonec vždy vysvětlil, jaký je rozdíl mezi první, druhou a třetí. Někdy šampionka měla hladší krk, než vícešampionka. Někdy se jednalo o ladnější chůzi, hlubší hruď, jemnější krk atd. Hlavním kritérium ale byla hloubka vemene a jeho upnutí, charakter hlezenního kloubu, postoj zadních končetin, sklon zádě a jeho šířka, výška v kříži a tělesná kondice.

 Guido Simon

Když byl šampionát ukončen, nejhezčí krávy ošerpovány, nejhezčí vemeno vybráno, tak jsem se vydal směr domů. Cestou jsem si říkal, že i na tak obyčejném zvířeti, se dají najít krásné křivky. A když jsem tak přemítal, tak jsem narazil hned za pavilonem na reklamní banner s fotkou hovězího steaku. A pomíjivost krásy byla tatam a zafungovaly pudy. Při pojídání steaku jsem si uvědomil, že každá kariéra končí a to i v případě národní holštýnské šampiónky.