Prsa, zadky, psi a obrazy jako background

Martin Lukáč není na umělecké scéně neznámé jméno. Rodáka z Piešťan nyní žijícího v Praze jste pravděpodobně zaregistrovali minulý rok, když vyhrál Cenu kritiky za mladou malbu nebo vás upoutal v ulicích některého z evropských velkoměst ve svých extravagantních modelech.

Stavili jsme se za Martinem v jeho ateliéru v centru Prahy, abychom si lehce zrekapitulovali minulý rok a popovídali si o nadcházejících projektech.

VICE: Uplynulý rok pro tebe byl plný úspěchů, který z momentů vnímáš jako nejvýraznější? 

Martin Lukáč: Vůbec jsem nad tím takto nepřemýšlel. Nevím. Je pravda, že jeden můj kámoš si píše takový „sumár" cílů, kterých by rád dosáhl, a věcí, které za ten rok fakt uskutečnil, a když jsem četl ty jeho zápisky, uvědomil jsem si, že já si to takhle vůbec nedal dohromady. Mě bavila spousta věcí a užíval jsem si jich tak nějak stejně. Ale ta výhra určitě byla důležitá, mimochodem před pár dny ji udělovali znova a dostal ji nějaký jiný týpek. Já se díky Ceně kritiky za mladou malbu stal známější, nemělo to však žádný jiný dopad. Nedostal jsem za to peníze ani nic jiného, ale pomohlo mi to k tomu, že mě v Čechách lidé znají.

Pokud se nebudeš zlobit, prozradíme, že je ti 27 let. Jak jsi dostal svá díla do významných galerií v Evropě?

Podvodem, korupcí, sváděl jsem galeristky. Ale ne, většinou to funguje na doporučení. Do mého ateliéru přijde kurátor z Čech, po druhé už přivede třeba týpka z Ameriky a tak si to postupně mezi sebou posouvají. Tak to bylo i s Londýnem. Vystavovali jsme ve Varšavě, tam nás doporučila kurátorka jiné galerie než té, ve které jsme měli díla a posunula nás dál.

VICE: Máme jako první možnost publikovat fotografie tvých děl. Jak tento projekt vznikl?

Chtěl jsem si vyzkoušet práci spojenou s módou nebo něco na ten způsob a náhodou, samozřejmě přes Ivana Kaššu, jsem narazil na Evu Gii. Napsal jsem jí, jestli něco nevymyslíme, ukázal jsem jí svoje věci a bylo.
Potom jsem na procházce v parku viděl toho velkého, huňatého psa (pes na úvodní fotce) a všechno to do sebe zapadlo – že chci udělat nějaký takový „kýček". Zvířata mě fakt baví, jeden umělec tyhle věci i maluje, gigantické, realistické kočky a vedle toho nahé ženy, „surreál". Říkal jsem si, že by to na fotce možná mohlo být fajn. Prsa, zadky, psi a obrazy jako background. Dopadlo to trochu jinak, ale podle mě víc cool. Má to takový šmrnc, nakonec to není úplně o kýči.

Nedávno v Praze skončila vaše výstava s BHG Pure hate. Chtěli jste něco vyprovokovat, nebo jste pouze chtěli prezentovat aktuální tvorbu?

Význam byl recyklace, částečně také související s módou. Název byl pouze naše stanovisko, neměl za cíl provokovat. Naskenovali jsme různé módní magazíny, které jsme našli. S grafiky jsme vytvořili koláže, ve kterých byl manifest, ten jsme sepsali my tři.

Zaznamenal jsi nějaké reakce, které tě zaujaly?

Lidi ze světa umění většinou kritizují na svých osobních facebookových profilech, které nevidím. Něco mi ukazovali kámoši, jakože, koukej kolik tady je komentářů. Tam prostě ty nejchytřejší pánové a dámy způsobili smršť komentů. Třeba „falická nejistota" a podobně. Tím jsem se bavil, taky nám přímo na jednom webu pod ten manifest vynadal, že jsme fašisti.

Co ti na tomto přijde zajímavé?

Vlastně vůbec nic. Hate je potřeba, ale tohle je takové, já nevím…

Zachytili jsme tě před odletem do Londýna. Co tě tam čeká?

Výstava BHG, ale není to ta samá jako ta, která skončila před dvěma týdny, stále děláme nové věci. Teď jsme čerstvě namalovali nové malby, každou jsme vyfotili a dali to upravit grafikovi. On do každého z těch obrazů dodal název výstavy. „Kings are back" – samozřejmě stupidní, ty malby vytiskneme a budou vypadat jako ty obrazy. Budou tam kopie a originály.

Tvůj profesní život je velmi intenzivní a nabitý různými projekty. Máš čas na nějaký osobní život?

Tahle otázka mě pobavila. Skoro vůbec nemám, ale i přesto mám přítelkyni a jejího psa.

Vždy když se máme možnost vidět, zaujme mě tvoje oblečení a celý tvůj styling. Je osvěžující vidět tento způsob experimentování u nás. Uvažoval si někdy nad tím, že by ses věnoval návrhářství? 

Zaujme? Akorát se mi vždycky za něj vysměješ. (smích) Nezdá se mi to moc experimentální. Každopádně v květnu představíme v kolaboraci s Uknow Skateboards a Footshopem kolekci oblečení a doplňků. Použijí se moje motivy a koncept jedné výstavy. Budou to mikiny, ponožky, ručníček na léto, prostě takové unisex doplňky. Momentálně hledáme vhodné ambasadory, kteří by to zpropagovali. Ještě to teď dolaďujeme.

Jsme rádi, že sis na nás udělal čas, i když víme, že ho nemáš moc. Užij si Londýn a těšíme se, že budeme mít možnost si zase někdy popovídat o tvých dalších projektech a plánech.

Sledujte Martina na Instagramu.