Andreas Gold o odboji proti dnešnímu intelektuálnímu umění

​ Andreas Gold není na umělecké scéně tak úplně neznámé jméno. A to nejen protože má ve jméně jeden z nejcennějších kovů na světě. V minulosti se věnoval především designu, ale v současnosti se snaží věnovat víc klasické malbě, ačkoliv to podle jeho vlastních slov vlastně nikoho nezajímá. Reebok si ho před nedávnem vybral jako jednoho ze svých uměleckých ambasadorů a my jsme za ním proto zašli do jeho ateliéru, který je coby kamenem dohodil od Veletržního paláce a ve kterém nám ukázal pár svých dosud nikde nezveřejněných věcí.

VICE: Čau, Andreasi. Na co se teď díváme?
​ Andreas Gold: Tohle je teď nově vznikající série obrazů, jejíž koncept je vlastně odboj proti dnešnímu aktuálnímu diskurzu umění – ty obrazy jsou tak primitivní a obyčejný, jak jenom můžou být. Není to nijak zvlášť hluboký.

Takže jsi v pohodě, když tě lidi nařknou z toho, že děláš povrchní umění.
​ Přesně tak. A přesně tohle mě teď vlastně zajímá. Normální situace normálních lidí. Třeba tenhle obraz jsou prostě jenom moji kámoši, kteří hrají na Xboxu.

Jak jsi ho namaloval?
​Je to klasický přístup k malbě. Plátno, olejový barvy, prostě tak, jak se to dělalo dřív a jak to dnes nikoho nezajímá. Ta technologie už je vlastně dnes přežitá.

Takže říkáš, že je problém tohle jenom vůbec vystavit?
​Lidi mi běžně říkají, že to je prostě mělký a že to nemá funkční myšlenku, a tudíž je to vlastně nemožný vystavit. Já jsem ale s tím, že to není hluboký, úplně v pohodě.

Co tvoje předchozí práce? Teď mluvím o předchozí sérii Hrůzy lovu. Jak ses k tomuhle nápadu vlastně dostal?
​Já jsem chodil na lovy se strýcem, takže s tím mám osobní zkušenosti. Baví mě tam ta geometrie prostředí a tak, ale zase není to věc, nad kterou člověk půl hodiny stojí a něco v ní hledá. Samozřejmě, ať si tam každý hledá a najde, co chce.

Třeba tohle.  (Andreas vytáhne velké plátno 150x150, na které je uprostřed pouze malá šmouha, ve které po bližším prozkoumání najdu srnu):

Tohle vyjadřuje způsob, jakým lovec vidí svojí kořist. Navzdory jejímu okolí, ve kterém se nachází a ve kterém nás vnímá, ji lovec vnímá izolovaně a soustředí se pouze na ní.

Věnuješ se mimo malby ještě něčemu jinému?
​Navíc dělám grafický design, dělám vizuální identity. To je jiný druh mojí práce a stojí úplně mimo tuhle tvorbu. Dělal jsem loga pro nejrůznější společnosti. V poslední době hodně pro Jäger, ale v referencích mám i Nestlé, Český rozhlas nebo Českou miss. Můj poslední větší projekt je kompletní vizuál restaurace Kogo v Havelské ulici. Uvidíte po Novém roce.

Pro další vhled do tvorby Andrease Golda klikejte níže:

Více originálních příběhů a reportáží, které oscilují mezi streetem a tělocvičnou, najdete na adrese www.reeblok.cz