S blížícím se koncem roku 2010 se editoři napříč celou zemí usadili do svých křesel a položili si nohy na stůl, aby vám následující týdny mohli předkládat střípky minulosti: různý žebříčky 10-20-30-50-100 nejlepších věcí. Ale pokud jste se na konci roku taky probírali hudebním materiálem a četli oslavné ódy na Hurts, Mariana and the Diamonds a další, musíte z toho být už pěkně vyčerpaní, tak proč si trochu neoddychnout a neprojít si všechno to svinstvo s nadhledem. Tady vám předkládáme jediný žebříček 50 nejlepších alb, který potřebujete.50. Něco, čemu se říká "witch house" a co před šesti měsíci ti samí lidé popisovali jako "post-dubstep".49. Cokoliv vtipnýho od Nicka Cavea.48 - 34. Sólová nahrávka od nějakýho hosta, který se objevil na posledním albu Marka Ronsona.33. Deska, která v nejzazším okamžiku nahradila album od Mumford & Sons, když si porotci uvědomili, že Mumford & Suns vlastně vydali svý LP v roce 2009.32. Tohle místo ovlivnil fakt, že si lidi mysleli, že volí Delorean, ale spletli si je s Caribou.31. Tohle místo ovlivnil fakt, že si lidi mysleli, že volí Caribou, ale spletli si je s Delorean.30. Nahrávka, která inspirovala každého recenzenta k tomu, aby se vyjádřil pomocí věty: "Její zvuk opravdu vyjadřuje zamýšlený koncept…"29. Skupina, která se před dvěma lety řadila do kategorie "afrobeat" a po vydání úplně identickýho alba se dnes popisuje jako "lo-fi".28-25. Album, který mají na svědomí tři ženský, co hrajou grunge, a který umožní široký konsensus mezi recenzenty ohledně "návratu grunge" nebo "silnýho roku pro ženský rock".24. Terč bulváru, který se dočká zaslouženého očištění a dokáže všem kritikům, že se mýlili. Jinými slovy to taky znamená, že stvrdí slovy svýho PR managera.23. Naprosto neuchopitelná kapela, který za posledních 15 let vydala jen tři alba, což recenzenty přiměje k tomu, aby o jejich novince psali jako o desce, která by byla zapsána zlatým písmem i v poznámkách samotnýho Ježíše. A to i navzdory faktu, že a) je to naprosto neposlouchatelný b) jejich zpěvák pracuje v benzínce na Aylesbury, kdyby to někdy někoho zajímalo.22. Dlouholetý oblíbenec kritiků, který má tak málo času na poskytování rozhovorů, že ať pak řekne sebevětší blbost, bude za to vychválen do nebes a všichni ocení jeho dlouholetou práci a vstřícnost ke svýmu publiku.21. Libivá a širokou veřejností přijímaná deska, o který všichni politici v květnu mluvili jako o svý oblibený záležitosti, aby prokázali svý "lidský kvality".20. Nahrávka, která dostala v lednu nálepku "future classic" hlavně proto, že v lednu prostě nevycházej žádný alba, který by byly zajímavý, ale to nic nemění na faktu, že recenzenti musí naplnit určitý objem stránek.19. Album oslavující skupinu, která hrála v podstatě to samý co Oasis, a vůči němuž se jeho autoři vyhrazují s tím, že rozhodně nehrajou žádný "mladistvý rock pro dělnickou třídu", prostě proto, že jsou z Portlandu nebo Oregonu, místo toho aby byli z Manchesteru.18. Pozice, kterou má rezervovanou Paul Weller nebo Neil Young. Racionální volba.17. Pozice, kterou má rezervovanou Brian Eno nebo David Byrne. Racionální volba.16. Skupina beznadějných melancholiků vydávajících u velkýho labelu, což umožní jejich šéfovi sdělit akcionářům, že jsou odpovědí na Mumford & Sons.15. Nějaká žena.14. Kapela, jejíž pompézní zvuk je popisován jako "životodárný", "odvážný" a "grandiózní", a která si ještě neuvědomila, že se to za pár let obrátí proti ní a bude se o nich psát jako o "neskromných" a "nafoukaných" individuech.13. Magnetic Man.12. Album, jehož delikátní zvukový kvality a měšťácká estetika jsou po zásluze odměněny všemi kritiky. Jeden z členů kapely, která za ním stojí, kouří ptáka jejich hrozivýmu a sentimentálnímu PR.11. "Čistokrevná lo-fi deska," která se nahrávala jenom za 400 000 liber.10. Poslední možný místo, kde se dostane někdo za to, že je na Twitteru, místo toho, aby prodával desky.9. Rapper, který posunul hip-hop do "nečekaných oblastí". To znamená, že využívá stejně ubohý umělecký pojetí jako Joel Schumacher ve svých filmech o Batmanovi.8-2. Nahrávky, který jsou v pohodě, ale vlastně nikoho úplně nenadchly. Nikdo je nehaní, plavou na hranici všeobecné přijatelnosti, kdežto opravdu silné desky mají zástup věrných a vášnivých fanoušků, ale taky odpůrců, kteří je z celého srdce nenávidí.1. Kings Of Leon (Q), Muse (NME), Sven Vath (Mixmag), Bob Dylan (Uncut), Bob Dylan (Mojo), Bob Dylan (Classic Rock), Bob Dylan (Dům a zahrada), lidé, kteří si transcendentálně broukají do zkreslené nahrávky se záznamem rozlévajícího se betonu (Wire).Nezapomeňte si připomenout náš žebříček z minulého roku.
Reklama
Reklama
Reklama