Sobota, hand-poke kérky a kocovina

FYI.

This story is over 5 years old.

tetovani

Sobota, hand-poke kérky a kocovina

Jak už všichni známe sobotní rána, není to vždy lehké. Když už někdo neudělal ten páteční move, sobotní dopoledne na Hand Poke Session mu poskytlo tu možnost udělat si alespoň kérku.

Ještě se zbytkem alkoholu v krvi, po hodině spánku, jsem se vypravila na první ročník festivalu této nové subkultury. Byl to super zážitek. Vila K10 podtrhla umělecký význam celého dne.

Přišli jsme na místo, ani jsme se nestihli rozkoukat a už jsme běželi na přednášku Lukáše Poláčka. Dostali jsme skvělou lekci o historii tetování, načež jsme se přesunuli na zahájení tetování Behind The Curtain. Pokud jsi nikdy nevěděl, co si chceš nechat vytetovat, tohle byla ideální příležitost. Stačí strčit ruku za oponu a počkat, co ti tam jeden z tatérů vytvoří. Místo se hemžilo různými typy lidí, kteří dohromady vytvářeli neskutečnou harmonii.

Reklama

Ani já jsem nemohla odejít s prázdnou. Nějaký smolař nedorazil na čas na tetování k úžasné Alie, tatérce z Belgie, a tak jsem se ujmula místa u stolu a nechala jsem se potetovat. Alia mi pak poskytla krátký rozhovor a taky jsme se zeptali pár návštěvníků, co a proč si nechali udělat za kérku.

Rozhovor s Aliou Kina následuje…

VICE: Kdo jsi?
Alia Kina: Jmenuji se Alia Kina, jsem z Belgie a jsem hand-poke tatér.

Jak dlouho děláš hand-poke?
Tři roky, ale už dva roky předtím jsem normálně tetovala strojkem, takže tetuji už pět let.

Jaký je největší rozdíl mezi strojkem a hand-poke?
Za prvé hlavně zvuk, ze kterého mám migrény, protože když to slyšíte celý den, někdy až do půlnoci, je to trochu moc. Ale také s myslím že hand-poking je lepší, protože to méně poškozuje tvoji kůži. Lines jsou tenčí, bolí to míň a lépe se to hojí. Jenom to trvá déle než strojkem. Pro mě je to jako terapie, jako meditace. Dělám tečku za tečkou a nad ničím nepřemýšlím, pročistím si hlavu. Když tetuji jsem prostě v klidu a poslouchám svoji oblíbenou hudbu.

Odkud bereš svoji inspiraci?
Mám hodně ráda Slowerblack, to je tatérka z Ameriky. Potkala jsem jí když jsem ještě tetovala strojkem a hledala jsem něco nového, něco jiného. Když jsem viděla co dělá, tak jsem si řekla, že to budu teď dělat taky, jenom si k tomu najdu ještě vlastní způsob.

Máš nějaké pravidelné zákazníky?
Myslím že tak 8% mých zákazníků ke mně přišlo na svoje úplně první tetování. Nevím proč, asi někdo slyšel, že to bolí míň. Za den udělám pět až šest tetování. To je docela dost, ale většinou to jsou jen malé tetování, větší pak už zaberou samostatně mnohem více času.

Reklama

Tetovala jsi nějakou celebritu?
Nekoukám na televizi… Takže jednou když ke mě přijel někdo a říkal že se zrovna vrátil z New Yorku a k tomu se tvářil hrozně cool, tak jsem si to neuvědomila. Zeptala jsem se: „Co děláš?" Na to jsem dostala dotčenou s lehce arogantní odpověď v klasickém stylu: „Ty mě neznáš?" Já že ne, a pak jsem se koukla na jeho Instagram, kde si přidal něco s tetováním a bylo tam asi půl milionu followers.

Takže budeš mít díky tomu fame?
Ne, já se snažím dělat tetování spíš privátně a intimněji.

Bereš to jako intimní záležitost?
Rozhodně. Je to něco, co budeš mít do konce života. I samotný proces tetování se tak musí brát. Proto se to snažím udělat vždycky co nejvíce osobní. Teď si budu otevírat tetovací studio a můj přítel, který je hudebník, tam bude hrát. Takže to bude něco v duchu Private music session. Nebude to jenom o tetování, snažím se vytvořit autentický zážitek.

A jak vnímáš tenhle festival?
Je to dost cool. Nikdy jsem nebyla v Praze, takže když mě pozvali byla jsem okamžitě pro jet. Byla jsem na stovkách takových sessions, ale tohle je hrozně speciální. Jak prostorem, tak lidmi.

Co pro tebe znamená hand-poke a jak myslíš, že to vidí ostatní, jako trend?
Znám hodně oldschool tatérů co si myslí, že handpoke je hipsteřina, ale popravdě já to vidím spíš tak, že právě hand-poke je oldschool záležitost.

Zeptala jsem se i ostatních návštěvníků jak si to užili:

Reklama

VICE: Čau, můžeš mi říct, jaký bylo se tady nechat potetovat?
Michael: Bylo to super, miluju to. Je to úžasná zahradní párty se super hudbou a spoustou tetování.

Jak koukám není tvoje první kérka. Přijel si speciálně sem, udělat si tetování? Nebo to byl spontánní nápad?
Naplánoval jsem si to. Zarezervoval jsem si to přes email.

Co znamená tvoje tetování?
Nevím jak se to jmenuje. Je to středověká zbraň a vybral sem si ji z tatérova lookbooku. Hodí se k mému druhému tetování. To je taky středověká tématika.

Zůstaneš na afterparty?
No jasně, jsem na ni moc zvědavej.

VICE: Jak ses dozvěděla o téhle akci?
Veronika: Nevim, z Instagramu nebo z Facebooku od Duhovky.

Je to tvoje první tetování?
Rozhodně ne, teď už jich mám asi jedenáct, ale je to první hand-poke a překvapivě to bylo nejmíň bolestivé.

Budeš do budoucna volit spíš hand-poke tetování?
No, chtěla bych, ale na Slovensku o nikom takovém nevím. Je tam hodně lidí, kteří se učili tetovat na svém těle, ale všichni zůstali u strojku. Teď spíš přemýšlím, že to zkusím sama na sobě. Přijde mi to jednoduší a pokornější než strojek.

Dozvěděla ses o této akci od Duhovky. Máš od ní nějaké tetování?
Nemám. Ale nejvíc se mi od ní líbí ta „láska".

A jak se tady cítíš?
Cítím se tady fakt příjemně. Jako ve svým rybníčku. Lidi mě tady nijak nehodnotí. Obecně mám pocit, že v Praze je větší svoboda než na Slovensku.

VICE: Máš radost ze svého nového tetování?
Zuzana: Bylo to zajímavé. Je to moje druhé tetování, s tím že je to první hand-poke. Nebolelo to vůbec, tak jak jsem čekala, že to bolet bude. A už jenom to, že je to takováhle akce tak to můj zážitek zesílilo.

Reklama

Měla si návrh předtím vybraný?
Už jsem nad tímto X přemýšlela delší dobu. Tak dva roky jsem to měla v hlavě a tohle byla cool příležitost na to zrealizovat mojí myšlenku.

Na závěr jsem se setkala s Kristýnou Poliček, hlavou a srdcem této akce…

VICE: Tak Kristýnko, jak se ohledně svojí akce cítíš?
Kristýna: Zakázala jsem si být nervózní, ale jak jsme to tady včera večer připravovali, došlo mi, jak to bude unikátní. Ráno už nastoupili všichni tatéři, takže bylo trochu nervní, dostat se do toho koloběhu, ale tím víc se ta akce odvíjela. A jde přesně tím směrem jakým jsme chtěli. Vidíme, že to má potenciál a lidi o to mají velký zájem.