Zašli jsme se podívat do jihočeského Muzea maškar

V Milevsku, malém městě na jihu Čech, se každoročně koná masopustní průvod maškar. Ty jsou teď přes rok vystavené v muzeu na náměstí, kam jsme se je vydali obhlídnout a připomenout si tak čas, kdy se všichni ládují koblihami a vesele pobíhají v maskách v ulicích.

První průvod maškar si „Milevšťáci" uspořádali v roce 1862. Od té doby tuhle tradici narušily pouze první a druhá světová válka. Jako jedna z nejvýraznějších městských lidových slavností zaujala tahle událost i E. F. Buriana, který tu sbíral materiál pro své Lidové suity. Každý rok nese průvod jiný název, například v roce 1946 odkazovalo téma Na prahu atomového věku k počátkům využívání tajemné atomové energie, roku 1991 se průvod dočkal názvu Velká menší privatizace, která toho roku proběhla, a v roce 2009, v době ekonomické krize, nešlo použít jiné heslo než Krize sem, krize tam! Pojďme radši k maškarám!

Nejdůležitější postavou celého průvodu je Bakchus alias řecký bůh vína, veselí a smyslných požitků. Ten se v čele průvodu veze na dvoukolové káře, kde sedí na sudu a v ruce drží čtyři esa, kterými ho při pohřbu mají obložit jako svatými obrázky.

Hned za Bakchusem má svoje místo cikánka s medvědem. V muzeu se dočtete, že medvěd je jednou z nejarchaičtějších masek průvodu a že měl často podobnou úlohu jako Bakchus. Cikáni a cikánky byli tradičními postavami průvodů, kdy cikán hrál medvědáře a cikánka věštila lidem z ruky.

Už od počátku tradice nesměl v průvodu chybět ani hrobař (známý také jako nosič). Právě ten měl pochovat krále průvodu Bakchuse. Aby se během průvodu hrobař zabavil, házel na diváky v ulicích sníh nebo v hospodě shazoval Bakchuse z vozíku na zem.

Nepřehlédnutelnou maskou byl vždy Dlouhán, který záměrně (a zákeřně) hýbal svými dlouhými pažemi a narážel tak do ostatních lidí.

Cenu za nejméně oblíbenou masku by asi získal holič. Ten každý rok pobíhá okolo průvodu, matlá přítomné cukrářskou pěnou a „holí je". Proto si s sebou nosí kýbl s pěnou, štětku a velkou dřevěnou břitvu.

Co by to bylo za maškary bez šaška. Jelikož tahle postava nesmí chybět v žádném maškarním průvodu po celém světě, je jich na místě vždy hned několik. Barevně oblečení šašci vycházejí z postav z dávné italské commedia dell'arte.

Postavou, u které bychom se nedivili, kdyby měla oplétačky s policií, je párkář. Ten láká malé děti na párek zavěšený na rybářském prutu. Když už se dětem podaří párek chytnout, po rozkousnutí mají v puse akorát tak piliny.

Jednou z nejtypičtějších masek je bába s nůší, která je v každém průvodu přinejmenším už od roku 1910 (předtím si už údajně stačila střihnout premiéru v roce 1741 v průvodu pražských Židů). Na zádech se bábě v nůši ukrývá mladý silný muž, případně Turek.

Všude se najde nějaký ten blázen, a ani tady nechybí. „ Bláznivý Pavel" nebo také „Ten s křížkem po funuse", kýchal, vrážel do lidí a zmateně hledal průvod. Zřejmě se ale vyžíval v módě, o čemž vypovídá jeho outfit - dvě černé sukně, jedna uvázaná v pase, druhá u krku.