Jak vysvětlit rave kulturu Američanům

Ameriko, rozhodně nemiluješ rave kulturu, tak jako my fotbal (nebo-li kopanou). Sice vznikla u vás na severu v průmyslových městech, ale zbytek světa, na rozdíl od tebe, jí naprosto rozumí. Je to jako předčasně dospělé dítě, které jsi zplodila a zjistila jsi, že nezvládáš jeho výchovu, a tak jsi ho poslala vychovat na druhý konec světa. Jenže se vrátilo zpět do tvého života, a ty nevíš, jak se s tím vypořádat. Dobře, poradíme ti, protože my tady v Evropě, s tím máme zkušenosti! Během posledních 25 let, kdy si Američani kupovali tryskáče a poslouchali The Creed nebo Foo Fighters, Evropani fetovali, natahovali se k laserům a neustále se ptali cizích lidí, jestli si užívají probíhající noc. Myslíte si, že se z nás stali homosexuálové, závisláci na drogách (což je možná pravda), a celou tu dobu jste ignorovali hudbu Boba Sinclair,  Paul Van Dyka a Paula Oakenfolda, a přitom se vaše scéna spokojila s vychlazeným pivečkem, kouřením cigár a posloucháním Roberta Jamese Ritchieho. Jenže v poslední době se něco změnilo. Teď velebíte místní týpky díky extázi. Trinidad James vždycky jede na čistý extázi, stejně jako Danny Brown a Future. Lil Wayne byl zase zatčen s větším množstvím drog před několika lety, kdy je měl ve svým autobuse během Love Parade v Berlíně. A ještě předtím vydali Destiny‘s Child písničku, která zní jako poctivý rave z počátku 90. let.

Amerika se teď o rave kulturu snaží festivalu Camp Bisco v New Yorku.

My ale tady máme slušný náskok.

Nyní se tisíce lidí, co nenávidí evropský adolescenty, pere o lístky na tour Skrillexe a na Coachelle kříčí: „Daft Punk Rocks!“ Jeden kolega říkal, že na jeho škole bylo poslouchání houseu podobný jako poslouchání Judyho Garlanda. Teď je to jistý. Nevim, jestli to chápete, ale jsem si jist, že Kevin Saunderson, Jeff Mills, Terrence Parker a Juan Atkins to chápou. Nováčci ale ne. Ve skutečnosti to je pro nás, pravidelný konzumenty prášků ze starýho světa, docela legrační, jak to nechápete. Evropa je kontinent, kde soundtrackem politické kampaně je Born Slippy od Underworld, což se hraje také na školních akcích. Máme politiky, kteří pravidelně berou drogy a DJe, kteří otevírají dětská centra. Viděl jsem váš festival Camp Bisco a slyšel show Deadmau5e a uvědomil jsem si, že potřebujete základní kurz z rave kultury. Tak teda jo.

VEŠKERÁ TANEČNÍ MUZIKA JE ELEKTRONICKÁ, IDIOTI!
Jakmile jsem poprvé slyšel termín „EDM“, tak jsem si nebyl jist, jestli tomu rozumim. Myslel jsem si, že M znamená muzika, E možná evropský nebo elektronický a D mohlo být digitální, jako odkaz, že se hraje přes počítač. Ale co jsem naprosto nečekal, bylo vysvětlení, že to znamená „electronic dance music“, tedy elektronická taneční muzika. To je, jako byste pojmenovali rock „guitar rock“ nebo ska „trumpet ska“. Veškerá taneční/house/d’n‘b muzika je elektronická. Stačí říkat elektronická nebo taneční. Zní to, jako by vaše prateta z dědiny mluvila o novém albu Mobyho, nebo rozhovor o rave muzice s přednostou stanice někde na Sibiři. Mluvíte jak blbečci. HRANÍ NA BICÍ JE NAPROSTO NEPŘÍPUSTNÝ
Možná nyní píchnu do vosího hnízda. Myslel jsem, že to zní docela rozumně, ale podle videa z festivalu Camp Bisco to vypadá, že se tam doopravdy snaží o „živou“ taneční muziku. Na bicí? Doopravdy? House na živo je něco, co podle mě patří do Jazz klubu, kde pravidelně hrají na bongo africký rytmy. MLUVTE O DROGÁCH TAK, JAK SE MÁ
Vim, že to zní celkem pedantsky, ale když člověk mluví o drogách a neví o nich vůbec nic, je to ta nejhorší věc. Chápu, že se to snažíte naučit, ale je nutný se ptát ve škole na dvorku: „Hej, kámo, jsi na trávě?“
A když si vezmete trošku extáze na noc, tak to z vás nedělá rappera Timothy Learyho. Nejste zfetovanej astronaut, který se vrátil z křížový výpravy do jiných galaxií. Vždyť to je droga, která se používá už třicet let. Takže byste se to už mohli naučit.

NEMUSÍTE ŠÍLET Z KAŽDÝ PÍSNIČKY
Poslední, co si přejete během párty, když tancujete ve tmě v přeplněný místnosti, je, aby vám někdo křičel přímo do ksichtu. Ještě k tomu opakovaně. Není nad vžití se do hudby a následné bolestivě hlasité zvuky. Dokonce i drum and bass funguje na bázi dlouhé sekvence pravidelných zvuků, které útočí na vaše podvědomí, až vás tvrdšími beaty donutí sundat košili a mávat s ní nad hlavou. Jenže „EDM“ lidi potřebují skoky mezi kapelami jako jsou Pendulum a Slipknot. NEVYMLOUVEJTE SE NA RAVE
Nejhorší moment EDM za poslední roky byla přestřelka mezi Philem Collinsem, Madonnou a Deadmau5em. Ten si totiž přímo na jevišti vzal extázi a všichni to vzali, jako by všechny naváděl, aby brali drogy. Bylo to špatné, ale neškodné. Nicméně, jakmile si ji Deadmau5 vzal, zahrál jeden ze svých nejlepších setů, který by si zasloužil místo v družici Voyager a posléze odsoudil Madonnu pro její dětinskost. Zároveň upozornil na to, že tyhle věci se na EDM akcích dějí už mnoho let. Nicméně, nalijme si čistého vína. Nepotřebujete být na drogách, abyste si to užiIi. Nikdo nechce tancovat vedle lidí, co sjíždějí psytrance. Jenže EDM je tak spojeno s rekreačním používáním drog, že to těžko můžeme opomíjet.

DJ NENÍ ROCKOVÁ HVĚZDA
Určitě se potřebujete dozvědět, že ten člověk za notebookem není vlnící se Serato Jagger. A už vůbec to není tvůj idol. Je to jenom týpek s počítačem a má na sobě tričko s logem jeho labelu. DJ je téměř vždy opálený ze solárka a naprosto ovládá desky, který dokáže mixovat tak, že vám stoupne veškeré pubické ochlupení. A to dělá to, čím je. Ano, existuje hodně lidí, co si vydělalo hodně peněz a nyní si myslí, že jsou rockové hvězdy. Ale jenom Francouzi z celé Evropy stále poslouchají Justice. Moodymann jednou řekl: „Talent se ukáže na gramcích.“ A když něco řekne tento skromný producent, tak to platí. Nikdo totiž nechce DJe s „Bono“ komplexem. To je důvod, proč se současný hvězdy EDM schovávají za nezvyklé masky a účesy, a proto jsou jejich vystoupení většinou stupidní a nudný jako předčítání v kostele. POVZBUĎTE SE
Poslední, a asi nejdůležitější věc je, že tohle není nu-metal. Bush je už dávno pryč z Bílého domu. Jste na cestě, abyste získali veškerou evropskou svobodu. Nepotřebujete další Woodstock z roku 99 a nikdo nechce vidět mačkající se dav, jak ušlape lidi k smrti. Já vim, vzít si drogu a ubližovat uším ostatních není zrovna zdravé, ale musíte to někdy zkusit. Ta spřízněnost, kterou cítíte, když chytíte člověka vedle sebe za ruku a užíváte si tu společenskou pohodu…To je přesně to, na co se těšíte.A my si to tady už několik let užíváme. Příjemnou zábavu.

Další předávání poznání:

Nebezpečný trance

Jak být na skejtu za blbečka

Designblok je nová IKEA