Orientální obchod (nejen) pro Čechy, co potřebují rozmazlit

Představte si, že míříte večer směrem na Anděl, poničený a upocený z natlačený Náplavky, ze který se stala už definitivní pastva pro stohlavá stáda. Stmívá se a před váma jako by se náhle otevřela malá záchranná oáza klidu mezi zvukama svištících motorek. Má svého průvodce, co vás uvítá, pozve dál. Nalije vám šálek osvěžujícího čaje z marocké máty, nabídne čerstvé fíky. Vidiny z vedra? Nezkolabovala jsem na chodníku? Vypadá takhle ráj? Ne, i když možná. Ocitla jsem se v malým nenápadným orientálním chrámu na Lidický ulici. Jmenuje se Lahna Shop, což znamená v berberštině klid, mír. Berberové si říkají národy Severní Afriky, Alžířané, Maročané, Tunisané, Malijci a Nigerijci. Ve středověku vybudovali transsaharský obchodní systém, než je beduíni zatlačili do hor a oáz. Průvodce touhle pražskou oázou není žádná imaginární postava stvořená vedrem omámeným mozkem, ale sám majitel Cherif Amis, trávící v obchodu každý den okolo jedenácti hodin vítáním, povídáním si s hosty a příslušnými radami. Když je čas, pomůže mu i jeho žena Petra.

Jak dlouho žijete v Čechách?

Třináct let. Za čtyři dny mám přesně třináct let v Čechách.

Chystáte oslavu?

Něco málo budu slavit.

A jak jste se dostal k rozhodnutí otevřít si tady obchod?

Zaprvý mě baví ta práce s Čechama, jsou příjemný a za druhý jsem zjistil, že jí rádi zdravý věci. Já mám taky rád zdravý věci. Jsem gurmán.

Myslíte, že Češi jsou příjemný? Nezdají se vám odtažitý, jak se říká?

Příjemný, hodný a mají rádi pravdu. Ale občas, když jim nabídnu čaj, úplně se leknou, co se děje nebo se smějou. Někteří odmítnou "ne, děkuju", někteří jdou hned pryč, ale výjimečně. Většinou jsou spokojený a já s nima. Chodí pak opakovaně, už se známe. Ale zatím jsem tu čerstvě.

Jak dlouho máte otevřeno?

Dneska přesně tři měsíce.

Kdo k vám chodí nejvíc nakupovat?

Češi různého věku. Někteří už to znají, někteří se ptají, některým to nabízím a vysvětluju i když nerozumím tolik česky. Snažím se.

Jak se učíte česky?

Přijel jsem do České republiky z Alžíru. Chtěl jsem tu zůstat a zajímal mě ten jazyk. Pořád ještě pokračuju v učení.

A obchod jste měl už tam?

Tohle je můj první obchod v životě. A snad ne poslední.

Čím Vás nalákala zrovna Česká republika?

Přijel jsem v roce 2000 na dovolenou. Vlastně ne tak úplně, bylo to na dva měsíce. Líbilo se mi tu, ale musel jsem se vrátit domů, moje maminka byla nemocná. V roce 2004 jsem se rozhodl vrátit zpátky, od té doby jsem tu. S mojí ženou se znám skoro deset let, seznámili jsme se až když jsem tu už žil. Ona mě česky naučila nejvíc.

Co Vám dělalo na češtině největší problém?

Největší problémy mám na úřadech nebo v bance, to občas nepochopím, když mluví moc rychle. Snažím se aspoň něco chytnout. Ale umím Ř. Třistatřicettři.

V bance to nechápu občas ani já… jaký je pro vás podnikání v Česku jakožto pro cizince?

Záleží co. S těma úřadama je to těžký, na podnikatele hodně tlačí. Já tady mám hotovej obchod na potraviny, tak mi pak trvalo jen něco mezi týdnem a dvěma, než jsem to všechno připravil a otevřel. Ale s rekonstrukcí na občerstvení nebo restauraci je to mnohem delší, minimum půl roku. S hygienou a tak. Na tu taky čekáme, až přijdou, ale spím v klidu. Otvírám a pracuju v klidu. Jsem prostě v Čechách, v Evropě, beru zákony, co máte tady, za právoplatný. Když jedu k nám, platí zase náš zákon. Člověk musí být slušný. Chceš žít slušně jako člověk? Musíš respektovat zákon.

Máte nějakýho rádce jak chodit v podnikání?

Spíš to zkouším, učím se od lidí, od klientů. Ptají se, jestli mám to nebo ono, tak si to napíšu a seženu, přivezu. Ale 99% procent, co jsem měl předem vymyšleno v hlavě, funguje. Nakupoval jsem si ty věci sám ze srdce a teď je prodávám lidem taky ze srdce. Až budou mít moji klienti radost, budu mít taky radost.

Říká se: "Zákazník na prvním místě".

Zákazník má vždycky přednost. Oni nejdřív, potom já. To je důležitý. Jednu paní čekala operace břicha, to jsem ještě pracoval v jiným obchodě, tak jsem jí doporučil olivový olej a fíky. Kupovala to, každé ráno k snídani si dala čtyři až sedm kusů fíků, pila olej a pak šup do práce. Nesmíte na vůbec pít vodu, aby to pracovalo jako lék. Paní pak šla k doktorovi a řekl, že jí nic není. My berbeři v Alžíru na vesnici máme jenom fíky, olivy a ovoce. Narodil jsem se a žil tam v přírodě. Olivový olej se dá použít na spoustu věcí, třeba i na masáž, vlasy nebo na kůži, když je horko, na opalování, když je někdo holohlavý…

Jíte fíky a olivy i tady?

Pořád, bez toho nemůžu žít. Pro mě je to jako voda. Když něco bolí, i ruka, noha, znovu si dám. Je to zdravější než léky. Když se narodí malé dítě a má tak sedm dní, používá se olivový olej i na jejich kůži, druhý den se smyje. Musí to ale být ten pravý olej, toho nikdy není dost.

Co se u vás nejlíp prodává?

Nejvíc čerstvý fíky, datle. Cizrna funguje taky dobře, kokosový mlíko, tahini… mám ale i koření na kuskus, marocký koření na maso, zeleninu, kardamon arabský, kurkumu z Indie, tandoori masala, salep, takový arabský pudink, arabskou kávu, římský kmín, hummus, banánový chipsy pálivý i nepálivý, originální baklavu, peče se v Česku. Tady je arabský chleba bez éček. Různý mouky i bez lepku, cizrnová, bramborová, kukuřičná, rýže se sníženým glykemickým indexem pro diabetiky. Spousta věcí je bez cholesterolu a organická různýho původu, arabský, turecký, indický, asijský. Od každýho něco. Přemýšleli jsme, co k tomu za kosmetiku, protože u nás se takhle prodává, smíšený zboží. Kromě henny, která je absolutně arabská, nás oslovila ještě řada mýdel z Aleppa. Vychází z původního syrskýho mýdla, který se tam vyrábí. Většinou je bez chemie, skoro výhradně přírodního původu. Bio. Je to založený na olivovým a vavřínovým oleji, přidá se arganový olej. Dneska vyrábí částečně ve Francii, stejně jako jejich šampońy, sprchové gely, vody, bambucká másla a deodoranty. Tady je MADE IN SYRIA, je to ta samá značka, která část výroby přesunula kvůli válce do Francie. Některé ingrediencí se tam dováží.

Koukám, že datle tu máte i vyvěšený.

To je fotka ze Sahary, kde jsem byl na dovolený. Jsem jich nakoupil, tohle je pětikilo. Snědl jsem to já, kamarádi, známý manželka. Máme rádi datle. Já tu mám většinou alžírský nebo íránský, palestinský, dobrá kvalita. V budoucnu budu mít víc druhů, snažím se dovážet kvalitně, levně a zdravě.

V čem jsou tak speciální datle?
Když si člověk drží dietu. Ráno na energii, pro lidi co dělají fitness, fotbalisty, hokejisty, oni to kupují hodně. Lepší než čokoláda, než chemie. Ze stromu přímo do krabice a do Český republiky. Češi potřebují mazlit, chybí tady rozmazlování zákazníků. Je to pravda. Mám třeba i jednoduchý, ale skvělý recepty z datlový pasty.

Podělíte se o ně?

Já jsem původně kuchař. Když vezmete tuhle pastu, k tomu trošku tahini nebo datlový sirup, džem, cokoliv, trošku vody, strouhaný kokos, jakýkoliv oříšky, smícháte dohromady, zabalíte a druhý den můžete jíst třeba k snídani jako kaši nebo na chleba. Dají se z toho dělat i raw kuličky, dort, dát to do štrůdlu s jablkama. Nebo koktejl, když máte kvalitní mlíko a mixér.

Vypadá to, že některý orientální věci, co tu máte, se vyrábí v Čechách.

Ten dodavatel je původně ze Sýrie. Jeho firma se sem přistěhovala. Vyrábějí tu a exportují i do zahraničí. Našel jsem je a protože pokud se to vyrábí v Čechách, kupuju tady. Podporuju i český orientální produkty, některý jsou kvalitou úplně srovnatelný.