V redakci jsme došli k názoru, že se zaobíráme jenom mladou generací. Proto jsem se rozhodl, že se vypravím za staršími lidmi do maloměsta a vyptám se jich na pár otázek z jejich života. Znáte Abea Simpsona? A jeho věčné vyprávění historek ze života? Doufal jsem, že potkám někoho podobného, ale lidé, s nimiž jsem se setkal, nebyli do vyprávění tak hrr. Avšak myslím, že stojí za to, abych se o to, co jsem se dozvěděl, podělil.
Jersák (67)
Když jste byl mladý, co jste chtěl dělat se svým životem?
Když jsem byl mladej, tak jsem nevěděl, co s ním chci dělat, proto jsem šel na průmyslovku. Udělal jsem to a šel pracovat tady do továrny, kde jsem byl 34 roků, než mě vyhodili. Zaměstnávali tři tisíce lidí a pak z toho 90% vyhodili. Pak jsem dva roky sháněl práci, z pracáku mě poslali ještě na půl roku do vedlejšího města, ale tam to za nic nestálo… Udělal jsem si kurz na sanitáře a u toho jsem vydržel šest let až do důchodu. A tady jsem… Čeho za svůj život nejvíc litujete?
Já nelituju ničeho. Nikdy jsem nebyl moc ambiciózní. Kdybych byl… jóóó , kdybych vstoupil do strany, dělal bych všem vedoucího. Ale mně se nechtělo. V tý době to tak bylo… když jsi chtěl dělat vedoucího, musel jsi vstoupit do strany. (Pan Jersák mě chtěl poučovat o tom, jak to za komunistů chodilo, ale já mu vysvětlil, že jsem se sice narodil těsně před převratem, ale že vím, jak to v té době chodilo, protože jsem viděl pár dílů Vyprávěj) Řekněte mi nějakou historku ze života, něco na co často vzpomínáte.
Hochu, takhle na místě si na nic nevzpomenu. Ale dost často vzpomínám na to, jak umírala moje maminka. Jednou za dva dny jsme se se setrou střídali v tom, kdo se o ni bude starat. Jednoho rána se vzbudila, bylo jí dobře, řekla si mi o koňak, tak jsem jí ho nalil a pak mě poslala nakoupit do Penny Marketu. No, a když jsem se vrátil, měla mozkovou mrtvici. Zavolal jsem záchranku, ale to už bylo stejně pozdě. To je vlastně jediná věc, který v životě lituju – že jsem u ní nebyl, když se to stalo, protože na to byla sama. To je hrozně smutný. Nemáte něco veselejšího?
Vypadám na to, že bych měl něco veselejšího? Vážně si na nic takhle z patra nevzpomenu. Myslel jste si, že kalhoty do zvonu byl dobrej nápad?
Jak by ne…
Božena (68)
Paní Božena se nám bohužel nechtěla nechat vyfotit, tak vám nezbývá nic jiného, než si ji představit. Co jste chtěla dělat se svým životem, když jste byla mladá?
Tak já jsem se chtěla dobře vdát a studovat. A co jste teda se svým životem udělala?
Udělala jsem jenom střední školu se zaměřením na ekonomiku. Chvíli jsem pracovala a pak se vdala. A vdala jste se dobře?
Nevdala jsem se špatně… ale ve čtyřiceti jsem ovdověla. Pak jsem měla ještě jinýho pána, ale ten taky umřel. (Začala se smát pozn. red.) Už to bude třináct let. A teď už jsem sama… Když se na to zpětně podíváte, udělala byste něco jinak?
Víc bych studovala, udělala si vejšku a tak. Určitě jsem neudělala to, co jsem od života chtěla.
Ale to pořád můžete dohnat, ještě nejste pod drnem.
Nechte si toho plácání, mladej pane. Mohla byste mi vyprávět nějaký příběh ze života? Na co ráda vzpomínáte?
Co bych Vám povídala. Já žila (nepřipadá vám to morbidní, když člověk použije v tomhle kontextu minulý čas? pozn. red.) obyčejnej, prostej život… Ale vlastně na jednu věc ráda vzpomínám. Vždycky, když jsem stonala, a to i když mi bylo přes padesát, maminka říkávala: „Ty zas ležíš? A odpočíváš? No podívej se… já běhám.“ To říkávala ještě v devadesáti… Myslíte si, že kalhoty do zvonu byly dobrej nápad?
No… Aha. Tak to mi stačí. Děkuju. Vejvoda (55) Tak já jsem Vejvoda a jsem zakladatel týhle země. Teda můj Děd byl, když vyšplhal na Říp a řekl, že tohle je jeho země zaslíbená a domov. Ale to ještě nevěděl, co s ní komunisti a ty dnešní čůráci udělaj. Nechci bejt sprostej, ale některý věci se jinak říct už nedaj. Těšíte se do důchodu?
V týhle prdeli se důchodu nedočkám, ses zbláznil. Co jste chtěl dělat, když jste byl mladej?
Jezdit po světě a po montážích. Chtěl jsem dělat popeláře a závozníka. No, a všechno jsem si splnil. Já jsem spokojenej člověk. Ale v dnešní době bych chtěl bejt státní úředník. To byste teda chtěl změnit, kdybyste se mohl vrátit?
Samozřejmě. Teď hned bych chtěl bejt státním úředníkem, abych mohl pořádně krást. Máte nějakou vtipnou historku ze života?
V Praze na Můstku jsem kdysi šel z eskalátorů dolů, zaslechl jsem, „…dveře se zavírají“, tak jsem se rozeběh a zapomněl jsem, že dveře maj 180 a já 205. Tak jsem se od tý soupravy odrazil, dveře se zavřely, já omdlel a probudil jsem se v nemocnici. Osm stehů na hlavě mě naučilo nepospíchat… Myslíte si, že kalhoty do zvonu byl dobrej nápad?
Všechny kalhoty, co mám, jsou do zvonu. Ono se to jednou vrátí do módy.
Reklama
Když jsem byl mladej, tak jsem nevěděl, co s ním chci dělat, proto jsem šel na průmyslovku. Udělal jsem to a šel pracovat tady do továrny, kde jsem byl 34 roků, než mě vyhodili. Zaměstnávali tři tisíce lidí a pak z toho 90% vyhodili. Pak jsem dva roky sháněl práci, z pracáku mě poslali ještě na půl roku do vedlejšího města, ale tam to za nic nestálo… Udělal jsem si kurz na sanitáře a u toho jsem vydržel šest let až do důchodu. A tady jsem… Čeho za svůj život nejvíc litujete?
Já nelituju ničeho. Nikdy jsem nebyl moc ambiciózní. Kdybych byl… jóóó , kdybych vstoupil do strany, dělal bych všem vedoucího. Ale mně se nechtělo. V tý době to tak bylo… když jsi chtěl dělat vedoucího, musel jsi vstoupit do strany. (Pan Jersák mě chtěl poučovat o tom, jak to za komunistů chodilo, ale já mu vysvětlil, že jsem se sice narodil těsně před převratem, ale že vím, jak to v té době chodilo, protože jsem viděl pár dílů Vyprávěj) Řekněte mi nějakou historku ze života, něco na co často vzpomínáte.
Hochu, takhle na místě si na nic nevzpomenu. Ale dost často vzpomínám na to, jak umírala moje maminka. Jednou za dva dny jsme se se setrou střídali v tom, kdo se o ni bude starat. Jednoho rána se vzbudila, bylo jí dobře, řekla si mi o koňak, tak jsem jí ho nalil a pak mě poslala nakoupit do Penny Marketu. No, a když jsem se vrátil, měla mozkovou mrtvici. Zavolal jsem záchranku, ale to už bylo stejně pozdě. To je vlastně jediná věc, který v životě lituju – že jsem u ní nebyl, když se to stalo, protože na to byla sama. To je hrozně smutný. Nemáte něco veselejšího?
Vypadám na to, že bych měl něco veselejšího? Vážně si na nic takhle z patra nevzpomenu. Myslel jste si, že kalhoty do zvonu byl dobrej nápad?
Jak by ne…
Paní Božena se nám bohužel nechtěla nechat vyfotit, tak vám nezbývá nic jiného, než si ji představit. Co jste chtěla dělat se svým životem, když jste byla mladá?
Tak já jsem se chtěla dobře vdát a studovat. A co jste teda se svým životem udělala?
Udělala jsem jenom střední školu se zaměřením na ekonomiku. Chvíli jsem pracovala a pak se vdala. A vdala jste se dobře?
Nevdala jsem se špatně… ale ve čtyřiceti jsem ovdověla. Pak jsem měla ještě jinýho pána, ale ten taky umřel. (Začala se smát pozn. red.) Už to bude třináct let. A teď už jsem sama… Když se na to zpětně podíváte, udělala byste něco jinak?
Víc bych studovala, udělala si vejšku a tak. Určitě jsem neudělala to, co jsem od života chtěla.
Ale to pořád můžete dohnat, ještě nejste pod drnem.
Nechte si toho plácání, mladej pane. Mohla byste mi vyprávět nějaký příběh ze života? Na co ráda vzpomínáte?
Co bych Vám povídala. Já žila (nepřipadá vám to morbidní, když člověk použije v tomhle kontextu minulý čas? pozn. red.) obyčejnej, prostej život… Ale vlastně na jednu věc ráda vzpomínám. Vždycky, když jsem stonala, a to i když mi bylo přes padesát, maminka říkávala: „Ty zas ležíš? A odpočíváš? No podívej se… já běhám.“ To říkávala ještě v devadesáti… Myslíte si, že kalhoty do zvonu byly dobrej nápad?
No… Aha. Tak to mi stačí. Děkuju. Vejvoda (55) Tak já jsem Vejvoda a jsem zakladatel týhle země. Teda můj Děd byl, když vyšplhal na Říp a řekl, že tohle je jeho země zaslíbená a domov. Ale to ještě nevěděl, co s ní komunisti a ty dnešní čůráci udělaj. Nechci bejt sprostej, ale některý věci se jinak říct už nedaj. Těšíte se do důchodu?
V týhle prdeli se důchodu nedočkám, ses zbláznil. Co jste chtěl dělat, když jste byl mladej?
Jezdit po světě a po montážích. Chtěl jsem dělat popeláře a závozníka. No, a všechno jsem si splnil. Já jsem spokojenej člověk. Ale v dnešní době bych chtěl bejt státní úředník. To byste teda chtěl změnit, kdybyste se mohl vrátit?
Samozřejmě. Teď hned bych chtěl bejt státním úředníkem, abych mohl pořádně krást. Máte nějakou vtipnou historku ze života?
V Praze na Můstku jsem kdysi šel z eskalátorů dolů, zaslechl jsem, „…dveře se zavírají“, tak jsem se rozeběh a zapomněl jsem, že dveře maj 180 a já 205. Tak jsem se od tý soupravy odrazil, dveře se zavřely, já omdlel a probudil jsem se v nemocnici. Osm stehů na hlavě mě naučilo nepospíchat… Myslíte si, že kalhoty do zvonu byl dobrej nápad?
Všechny kalhoty, co mám, jsou do zvonu. Ono se to jednou vrátí do módy.