Pokud nevíte, o co se jedná, tak Padesát odstínů šedi je takovej film, kterej teď vychází, o takový paní, která se zabouchne do nějakýho zbohatlíka, akorát, že ten zbohatlík má rád takovej ten „naplácám ti na prdel" typ sexu, takže přesně to spolu začnou provozovat, z čehož se v nich probudí spousty citů, který zabíraj dohromady asi 1600 stránek ve třech knížkách. Lidi to milujou a teď je z toho film, což znamená, že se tím musí zabývat i cenzoři po celým světě.V Americe to samozřejmě schytalo R za „silný sexuální obsah i dialogy" a „nezvyklé chování". U nás jsme na „nezvyklé chování" trochu víc zvyklí, takže hranice je stanovena od patnácti let, jenže ve Francii na to „nezvyklém chování" není zhola nic nezvyklého, takže se lidi z Ministerstva kultury rozhodli, že je tenhle film OK pro kohokoliv, komu už bylo dvanáct.Prezident komise cenzorů Jean-Francois Mary, dospělej chlap, kterej toho za svůj život asi dost zažil, se na konto filmu dokonce vyjádřil, že mu přijde jako celkem romantickej doják a těžko by někoho šokoval.Jasně, Američani maj dneska prostě nahnáno z každýho polo-obnaženýho zadku na stříbrným plátně, zato Frantíci, kteří seděj v Komisi cenzorů jsou na druhou stranu asi nějaká zhýralá banda nemravů. Nejméně omezující hodnocení filmu je ve Francii „U", což není vlastně omezení žádný, akorát někdy k němu přidaj vykřičník, což znamená asi něco jako: „Batolata by se při filmu mohla možná rozbrečet nebo tak něco." Další je „12" – hodnocení, který schytalo 50 odstínů, což překvapivě znamená, že na film je přístupný od dvanácti let. Dále pak nají „16", „18" a pak už nic, protože když už se jednou Francouzská vláda rozhodne, že nějakej film je příliš i pro Francouzský osmnáctiletý, tak by měl být okamžitě zakázán.Pojďme se ale podívat, které filmy dostaly ve Francii hodnocení „U". Tak pro začátek třeba Team America World Police, film, kterej začíná srovnáním Paříže se zemí a pokračuje scénou, ve který kočičky okousávají lidem hlavy.Mezi filmy, který mají hodnocení „U" – bez vykřičníku! – patří samozřejmě taky Mullholland Drive, Blue Valentine i Eyes Wide Shut. Takový ty klasický filmy pro děti, žejo.Jenže v roce 2000 dostal film Biase-Moi (Omrdej mě – do češtiny hravě přeložen jako „Zkus to"), což je taková jízda na horský dráze plná mrdání a zabíjení, hodnocení 16+, což vzbudilo takový nepokoje mezi konzervativcema, že je uklidnilo až znovunavrácení Francouzi dlouho nepoužívaného omezení 18+. Ve stejný čas se formoval i sub-žánr Nové extrémní Francouzské kinematografie, do kterého spadají celkem šokující díla režisérů jako François Ozon, Gaspar Noé a Catherine Breillat.Jenže cenzory ve Francii prostě sex, násilí a sexuální násilí prostě jen tak nerozhází a většina z jejich filmů dostalo hodnocení 16+, a to i Irreversible (Zvrácený) se svým notoricky známým jedenáctiminutovým znásilněním a celkem detailní scénou, ve které je lidská hlava rozmlácena hasicím přístrojem (viz níže, nebo možná radši neviz…).Tak i tak Padesát odstínů šedi má dneska v Čechách premiéru, teda jestli máte rádi tyhle… věci.
Reklama
Reklama