Když šaty dělaj klima

Když na Letné odbočíte do Dobrovského ulice, nejspíš projdete kolem showroomu Zuzany Sedmidubské, za kterou jsem se vydala, abych jí položila několik otázek. Zuzananavrhuje oblečení z biobavlny pro ženy. Sama říká, že se tak sama rozhodla, aby byla jako tvůrkyně o něco zodpovědnější. V jakém smyslu? A jak se na takovou „bio" módní cestu člověk vydá a co ho k tomu vede?

Zuzko, proč ses rozhodla tvořit z bio materiálu?

Jako tvůrkyni mi vadilo, že neznám původ látek, byl těžko dohledatelný. Hodně se tu nabízely látky i produkce z Asie. Inspirovala mě přednáška Kate Fletcher, které jsem se v roce 2009 zúčastnila. Nesla název Víš, co nosíš? I šaty dělají klima. A to mě hodně nakoplo. O rok později jsem vytvořila kolekci, která byla z bio bavlny a měla mít co nejúspornější střih. A zahrnula jsem i další materiály, třeba plyš od české firmy, která jej vyrábí recyklací z PET lahví, a tzv. mírumilovné hedvábí. Kolekci jsem vytvořila pro přehlídku Shooting Fashion Stars, to byla platforma, která podporovala začínající český mladý návrháře tím, že udělala show bezplatně, vy jste dodali kolekci. Tak si mladej člověk udělá trochu jméno, a pokud se zadaří, dostane se do povědomí.

Přenesla se tahle odpovědnost do tvého osobního života? Třídíš třeba odpad nebo se snažíš ho neprodukovat vůbec…?

„Odpad" z tvorby zpracovávám, odstřižky, jednou za čas z toho dělám další věci, třeba je pak aranžuju na panně atd. Zbytky látek není jinak kam moc dát, vyhodily by se do směsnýho odpadu.  V domácnosti třídíme odpad, plastů je hodně, u nás nejsem bohužel schopná nakoupit tak, aby to šlo zcela bez nich. Řekla bych, že ve městě je to teď snadnější. Zase je míň snadný ve městě kompostovat.

Šiješ taky polštářky. Jak je vyrábíš a jak se využijí?

Jsou to textilní špagáty, zbylé větší odstřižky látek, nastříhám je na proužky, pak strojem sešívám, a když je pak člověk natáhne a stočí je, vyrobí z toho takový špagát, z kterýho jde uplést podsedák. Je to takový doplněk do bytu nebo dobrá pomůcka na cvičení jógy, podložka na sezení v tureckém sedu.

Showroom sdílíš se SISTERSCONSPIRACY, ty tvořej i pro muže. Navrhuješ pánské kolekce taky?

Já to asi necítím. Do ženy se člověk vcítit dokáže, odhadne to, po čem by tak mohla toužit, u toho muže je to pro mě hrozně těžké. Jsou tam jinačí specifika, zatím jsem se do toho nepouštěla.

A co tvoje oblečení? Šiješ si na sebe?

Taky to hodně řeším, protože už jsem roky nešla do obchoďáku, už jsem jinde, přijde mi to hrozný, když vím, kolik švadleny zkusí, a uvědomím si, v jakých podmínkách to šijí… Snažím se, aby to oblečení bylo buď z Evropské unie, nebo lokální, hodně si tedy šiju. Víceméně jsem omezila i svůj šatník, mám jen pár kousků.

A rozhoduješ se na základě toho, co víme o práci v asijských oděvních fabrikách?

Jednak mě hrozně zlobí nedůstojný podmínky, k lidem se přistupuje jako k věcem, vadí mi to i u zvířat, ta hranice je neúnosná. Oblečení je čím dál tím levnější a dělá se z něj, jak kdyby za tím šitím nestál žádnej čas, vůbec se na to nehledí. Neexistuje stroj, kterej by ušil celou košili. To je tak náročný, že to potřebuje lidskou práci. Ta cena je zkrátka neúměrná, podhodnocená.

V čem spočívá ten nepoměr práce a ceny, srovnáme-li kolekci návrhářskou a tu, která se prodává v obchoďácích tak levně? Jak dlouho trvá vyrobit kolekci?

Myslím, že český návrhář tomu dává tak tři čtyři měsíce. Měsíc je na navrhování, na hledání materiálu, objednávání, druhý měsíc vzorování, třetí měsíc bych to dávala švadlenám… U těch velkých firem upřímně nevím, jak to funguje, ale je tam roční předstih, to, co se teď navrhuje, je na další sezonu. Spíš jak tu jde o velký množství, tak se domlouvá termín dodání, cena, je to úplně o něčem jiným.

Když jsi studovala, řešili jste původ materiálu a udržitelnost i na škole?

Záleží na profesorovi. Mě vyučoval profesor Josef Ťapťuch a ten nebyl úplně nakloněnej bio materiálům, spíš po nás chtěl, abychom používali hodně hedvábí, luxusnější materiály, protože věděl, že spousta návrhářů se po škole živí zakázkovou tvorbou. Řešil hodně, jak ten materiál působí.

Jaké máš ráda barvy, vzory, je tvou inspirací i nějaká éra?

U bio bavlny je problém s  barevností. Častá je nebělená bio bavlna, což je pro tělo asi nejlepší, ale ne všem se líbí. V nové kolekci chci mít více vzorů. Jinak mám ráda dvacátý, třicátý léta, návrhářky z té doby, třeba Madeleine Vionnet. U té se mi líbí střih, styl práce, to mě baví. Když mám ale inspiraci, je tam zdrojů víc.

Coverfoto: Boys Play Nice