Možná se ptáte: „Proč nepodpořit jednu z vašich oblíbených kapel?“ Je to dost jednoduchý, většina jejich fanoušků jsou zkurvený idioti. Už jste si někdy oblíbili kapelu a potom se dozvěděli, že většina jejich fanoušků jsou tak neuvěřitelný hovada a tím vám úplně zhnusili vzít na sebe jejich třičko nebo měli strach z poslouchání jejich hudby na veřejnosti? Mně se to stalo.
Řekněme, že poté, co se v sobotu odpoledne vzbudíte z třinácti hodinového šlofíka, si na sebe hodíte originální tričko Reign in Blood a jdete do obchoďáku do KFC na oběd. Problém č. 1: KFC je v obchoďáku. Problém č. 2 je, že na mém tričku je napsáno SLAYER, velkými satanistickými klikyháky. Obchoďák pěstuje idioty. Idioti poslouchají Slayery! Jejich fanoušci se jen tak poflakujou a kdykoli, když se naskytne příležitost nebo jen tak, začnou řvát: „Slayer!“, jako by měli Toretteův syndrom. Nebo otravujou lidi v informačním kiosku nebo jen tak očumujou MILFky (matky, co bych píchal). Když uviděj moje tričko, tak si budou myslet, že jsem jeden z nich a budou se domnívat, že jsem děsně nadšenej, když mě vezmou mezi sebe a společně budeme vyřvávat a chovat se jako kreténi.
Ale zpět k mému triku. To je ta jediná oběť. Nenávidím, když někdo vidí moje tričko a jako kráva začne řvát „Slayer!“ a ještě na moje triko upozorňovat všechny lidi kolem. Oni si prostě myslej, že jsou moji kámoši. Ale nejsou! Nenávidím je. A teď, díky nim, nenávidím Slayery. Kromě chvil, kdy jsem sám. Briane Posehne, je to hlavně tvoje chyba!
Na druhou stranu, fanoušci Radiohead, i když není pravděpodobné, že by odpuzovali všechny holky nebo zapalovali vaše baráky, jsou neuvěřitelně nudní a zdlouhaví, když s někým mluví. Pro tyhle lidi neexistuje „krátká verze“, zvlášť když mluví o hudebních sub-žánrech. Buďte připravení na to, že budete muset bez dechu a se zavřenýma očima odkývat všechno, co řeknou, protože hluboko v každém z nás je zasazený Thom Yorke. Je zřejmé, že Hail To The Thief byl konec magické éry, ale tihle paraziti to prostě neberou. A pokud se Thom Yorke posere v lese a Mike Patton ten zvuk napodobí i když tam nebyl, je to pak ten samý zvuk nebo ne? To je snad jedno, ne? Skalní fanoušci obou vytvořili stránky na Facebooku věnované těmto dvěma zvuků…Lepší je jim to lajkovat, protože jinak budete rozdrceni vaší neschopností ocenit takový inteligentní sračky.
Když mluvíme o chytrých sračkách, kapela Tool je známa díky své inovační a intelektuální hudbě. Tak mi vysvětlete, jak kurva může mít tahle kapela stejnou základnu fanoušků, jako má rap-metal a NASCAR? Možná, že „Prison Sex“ je přivádí do nostalgie a jejich mulleťácký hlavy touží po dalších teplých nocích s Goatlardy a T-Mackem. Smutné je, že ani klasika není imunní vůči kreténům. Nedávno někdo prohlásil, že Franku Zappovi se podařilo udělat soundtrack drogové kultury, to samozřejmě vystraší kohokoli normálního. Takže díky Franku. Kvůli tvým fanouškům už nikdo nemůže dělat avantgardní muziku. A pak je tu oldies, pravdou je, že fanoušci Pink Floydů jsou jako fanoušci Yankees nebo Lakers – je jich tak moc, že když jdete na záchod, je těžký nepochcat některýho z „pravověrných“. Volám tímto po masivní migraci do základny fanoušků King Crimson nebo po vymření jejich starších, méně atraktivních fandech. Pak tu byla kapela Rage Against the Machine, kapela s poselstvím – s poselstvím, které většina jejich fanoušků nepochopila. Zde je malá nápověda pro vás, kteří pomalu chápete: „Bejci na přehlídce“, to není rodeová hymna… a „Znovu naber sílu“, není zmínka o právním ukončení programu. Nakonec nebudu nosit tričko Minor Threat, protože nechci, aby mě nějaký z jejich skalních fanoušků kopnul do ksichtu za to, že se opovažuju pít pivo. Zdá se, že pro tyhle kretény má jejich poselství jiný význam… násilí je okej dokud se nikdo nebaví. Což se totálně vzpírá každé naučené věci, kterou jsem kdy nasál do mozku. Všichni skalní fanoušci by měli přestat podporovat hudbu a radši se připojit k UFC (Ultimate Fighting Championship). Tam je dost dobrá šance, že někteří z nich chcípnou, což je taky dobrej důvod, proč na to začít koukat, ale jenom po zhulenym, tlustym sexu s kurvou a po galónu rumu. Pravda: člověk je vinný, když myslí logicky.
Když mluvíme o chytrých sračkách, kapela Tool je známa díky své inovační a intelektuální hudbě. Tak mi vysvětlete, jak kurva může mít tahle kapela stejnou základnu fanoušků, jako má rap-metal a NASCAR? Možná, že „Prison Sex“ je přivádí do nostalgie a jejich mulleťácký hlavy touží po dalších teplých nocích s Goatlardy a T-Mackem. Smutné je, že ani klasika není imunní vůči kreténům. Nedávno někdo prohlásil, že Franku Zappovi se podařilo udělat soundtrack drogové kultury, to samozřejmě vystraší kohokoli normálního. Takže díky Franku. Kvůli tvým fanouškům už nikdo nemůže dělat avantgardní muziku. A pak je tu oldies, pravdou je, že fanoušci Pink Floydů jsou jako fanoušci Yankees nebo Lakers – je jich tak moc, že když jdete na záchod, je těžký nepochcat některýho z „pravověrných“. Volám tímto po masivní migraci do základny fanoušků King Crimson nebo po vymření jejich starších, méně atraktivních fandech. Pak tu byla kapela Rage Against the Machine, kapela s poselstvím – s poselstvím, které většina jejich fanoušků nepochopila. Zde je malá nápověda pro vás, kteří pomalu chápete: „Bejci na přehlídce“, to není rodeová hymna… a „Znovu naber sílu“, není zmínka o právním ukončení programu. Nakonec nebudu nosit tričko Minor Threat, protože nechci, aby mě nějaký z jejich skalních fanoušků kopnul do ksichtu za to, že se opovažuju pít pivo. Zdá se, že pro tyhle kretény má jejich poselství jiný význam… násilí je okej dokud se nikdo nebaví. Což se totálně vzpírá každé naučené věci, kterou jsem kdy nasál do mozku. Všichni skalní fanoušci by měli přestat podporovat hudbu a radši se připojit k UFC (Ultimate Fighting Championship). Tam je dost dobrá šance, že někteří z nich chcípnou, což je taky dobrej důvod, proč na to začít koukat, ale jenom po zhulenym, tlustym sexu s kurvou a po galónu rumu. Pravda: člověk je vinný, když myslí logicky.
Reklama