Rozhovor s lidmi, kteří zrovna vykouřili DMT

Dimethyltryptamine je v poslední době dost rozšířený. Od doby, kdy se na Netflixu objevil Enter the Void and DMT: The Spirit Molecule, děcka se po téhle věci z jiné dimenze můžou utlouct.

Velmi efektivní, přirozeně se vyskytující sloučenina, která je psychedelická, duchovní a je s ní větší prdel než s bumper boatama. DMT je možná nejslavnější pro svůj rychlý nástup a intenzivní zrakové vidění. Během několik sekund po inhalaci jste ve světě, který je dost odlišný od toho, kterému Západní svět říká realita. Zatímco se lidé dohadují, kde onen svět existuje (nebo jestli vůbec existuje, nebo dokonce jestli cokoliv existuje…), my můžeme říct, že město DMT vypadá fakt skvěle. Každý pocestný, který se do tohohle městečka vydá je okamžitě ohromen exotickými vzory, barvami, texturami, emocemi a dalšími věcmi, pro které zatím nemáme jméno. Nedávno jsem narazil na několik známých, kteří se tam také vydali, a popovídal jsem si s nimi o jejich plavbě hned po tom, co přistáli zpátky na zemi.

Jodie

Cítila jsem, co to znamená Bůh. Je to něco menšího než cokoliv. Je to všechno okolo všeho a je to uvnitř všeho v ten samý čas, určitým způsobem se to pohybuje, ale nikde to nemá startovní čáru.

Bylo to jako cestování časem, ale neexistovalo tam žádné před ani potom, čas byl mimo. Brzy jsem zjistila, že země vibruje. Bylo to jako nepřetržité dýchání, ale nebylo to vidět. Byl to okraj všeho. Zničehonic mě obklopilo teplo, jako kdyby přese mě přejela vlna elektřiny. Nejdřív to bylo černé, pak červené a hned bílé, bylo to zaoblené a klenuté, jako bych byla někde na oběžné dráze.

Moje tělo jako by zpívalo - všechno, co jsem dělala, bylo jako písnička. Skládala jsem symfonii. Škrábání a všechny pohyby byly v rytmu, nic nevybočovalo, byla jsem tak šťastná. Viděla jsem taky všechnu tu zábavu - nezvyklé klaunské věci. Pak tam byli takoví malí elfíci. Neviděla jsem je, nikdo nemůže, ale oni mi dovolili pochopit, že tam jsou. Byla jsem šťastná a říkala si: „Jo, tohle je to místo, kde bych měla žít."

Oren

Byla to jedna z nejsilnějších věcí, které jsem zažil. Celá místnost tančila. Nalevo jsem viděl fantazii. Procházel jsem něčím kurva hustým. Byl jsem mimo vědomí, ale byl jsem při vědomí a nechtěl jsem, abych byl připoután k téhle fyzické říši. Měl jsem tolik snů a tolik věcí se kolem mě dělo. Celý to byl v podstatě koncentrovaný sen. Byl jsem vzhůru, ale nemohl jsem ten sen zastavit.

Taylor

Zasáhlo mě to fakt rychle. Po druhém natáhnutí jsem si myslela, že jsou všude kolem pružiny. Barevné pružiny a všechny se blížily k mému obličeji, ale neútočily na mě. Všude byly barvy a já byla v místnosti, kterou jsem si vysnila a všechny ty barvy se ke mně blížily stejně jako pružiny. Bylo to nádherné.

Cítila jsem, jako bych byla neuvěřitelně těžká. Nedokázala jsem zvednout láhev na inhalaci, dokonce ani zapalovač. Bylo to příjemných 15 minut, ale mohlo to klidně být jenom 30 vteřin. Barvy byly fakt úžasný - hodně zelené, hodně světla. Měla jsem pocit, jako bych se na sebe dívala skrz zeď. Zvuk foťáku byl vážně divnej.

Adam

Zpočátku to vypadalo, jako bych skočil do kaleidoskopu. Pak tam byly pyramidy, pak symboly obklopující pyramidy a pak se začaly rozpouštět a všechno se propojovalo. Cítil jsem se jako bych byl v nekonečné blízkosti někomu. Všude byla láska, vřelost, kozy a med. Bylo to jako by slunce svítilo přímo a jenom sem. Necítil jsem žádný supermega velký teplo, byla to spíš jenom příjemná záře.

Sarah

Všechno vypadalo jako obraz. Moje vlasy byly jako špagety. Každý úhel se ztrojnásobil. Všechno mělo najednou úhel. V jednu chvíli to bylo fakt divný. Připadalo mi, jako by se místnost smršťovala a tlačila se na mě, všechno bylo malé a najednou byla všude jenom bílá barva. Bylo tam tak moc bílé…

Victor

Vizuálně to vypadlo, jako když si dám LSD nebo houbičky. Cítil jsem mravenčení a moje tělo bylo hrozně těžký. Když jsem si lehnul a poslouchal Iggyho Popa, ty sis mě vyfotil a já se začal cítit trapně. Pak jsem si sednul… a to bylo kurva intenzivní posazení.

Nejdivnější na tom je, jak rychle tě to sejme. LSD na mě někdy působí i celý den - a celý další den se cítím divně. S tímhle se začneš cítit téměř okamžitě po působení normálně. Pořád se cítím tak trochu divně, protože mám pořád v hlavě ten pocit, když jsem to nasál. Pravděpodobně na to budu dneska ještě dlouho myslet. Je to jako časově kratší, ale intenzivnější projížďka na LSD.

Lex

Je těžký o tom mluvit. Viděl jsem vzorky na tapetě a v těch vzorkách další a další vzorky a všechny ty vzorky se hýbaly a vypadaly jak hovna. Závěsy vypadaly jak ubrousky. Bylo tam takové divné místo, cítil jsem, že má svůj vlastní pohyb, a pak tam bylo další místo, kde se všechno, co jsem viděl, slyšel a všechno o čem jsem přemýšlel, střetávalo… a to místo bylo fet… nebo něco takového. A ten dojezd, když tě to začne pouštět je taky zajímavej. Najednou jsi míň zfetovanej a v další vteřinu ještě míň a pak najednou už vůbec nejseš. Ty obrazy byly tak silné… Všechno, co jsem viděl, bylo nádherné a nic se tomu nevyrovnalo.

Joshua

Když mě to nakoplo, místnost se začala roztahovat a stahovat - jako by dýchala. Pak jsem začal kulhat. Kdysi jsem si říkal, jak by to mělo vypadat, kdybych byl v děloze - takhle. Všechno bylo bezpečné a teplé. Všechno bylo proměnlivé a já si představoval nestálost slunce. Z nějakého důvodu jsem začal plakat. Pamatuji se, že jsem nad něčím přemýšlel, byla v tom pro mě nějaká zpráva…

http://mexico3000.tumblr.com/