FYI.

This story is over 5 years old.

Různě

Takhle to dopadne, když vám tetování vybere pouťovej automat

Vydali jsme se do tetovacího studia, kde si zákazníci z pouťovýho automatu losujou tetování, takže vše funguje to na principu kola štěstí. Proč je to ale populární?

Tetovací studio Okey Doke Tattoo Shop je součástí tatérské komunity v Torontu od té doby, co ho Eric Newstead v roce 2012 otevřel. Proslulo hlavně díky svýmu automatu, z kterýho si vylosujete náhodnej návrh svýho tetování. To je pak o dost levnější než obvykle, ale výslednej design se řídí jen tím, co z mašiny zrovna vypadne.

Poprvé jsem tatéra Kyla Hollingdraka potkal, když s Newsteadem pracovali v prvním studiu Okey Doke v College a Ossingtonu. Díky společný lásce k motorkám a punku jsme se stali rychle přáteli. Na chvíli jsem se s ním posadil, abychom pokecali o jeho novým studiu (jejich první pobočka vyhořela, když se rozšířil požár z vedlejšího obchodu) a abych odhalil přednosti a nevýhody tetování lidí obrázky, který si sami nevybrali.

Reklama

Všechny fotky via The Okey Doke Tattoo Shop

VICE: Jak jste přišli na to, že necháte lidi návrhy tetování losovat?

Kyle Hollingdrake: My si to nevymysleli. Kdysi dávno jsem slyšel o jednom chlápkovi, Mikovi Malonem, že už s tím kdysi přišel. Zaslechl jsem, že do nějaký mašiny vložíš nápady na tetování a funguje to na principu kola štěstí, ale jestli je to pravda…

Ty návrhy byly načmáraný rukou?

Jo, prostě na kusu papíru. Nikdy jsem o tom víc neslyšel, už je to strašně dávno.

Takže jen fámy mezi tatérama…

Možná. Ale pak jsem nějakou dobutetoval ve studiu FAITH v Santa Rose, na sever od San Franciska. A dělali to tady za takovejch padesát šedesát babek. Vytočil sis náhodnej papírek z mašiny a na tom papírku bylo napsaný to, co si pak zákazník nechal vytetovat. A tatér si pak mohl dělat, co chtěl, podle toho, co bylo napsaný na tom papírku.

A co tam třeba bylo napsaný?

Nudnej standard, třeba lebka, loď…

Nic vtipnýho?

No, to zrovna ne. Dokonce jsem jich i sám pár udělal, ale nic zajímavýho to nebylo. Jednou mi tam jeden tatér řek, že po městě chodí banda děcek, co se daly tetovat jen podle automatu. Protože to bylo levný, o dost levnější než standard za 80 babek. Dost tatérů to pak přestalo bavit, nejdřív to byla sranda, ale pak si tyhle děcka nechaly udělat třeba třicet titěrnejch tetování a tatéři se s tim museli fakt dost srát. Takže prvotní nadšení bylo rychle pryč.

A kdy jsi s tím začal tady?

Když jsme otevřeli studio Okey Doke, vždycky jsem takový tetování chtěl dělat, ale původně bylnáš nápad spojenej s obrovským počtem designů, co jsme měli k dispozici. Každej měl číslo, ty sis měl hodit třikrát kostkou a ty čísla daly dohromady číslo obrázku. Pak nás napadlo pořídit si na to automat. Tak jsme ho koupili, naplnili těma designama a byli ready.

Reklama

A jak se to tu uchytilo?

Když jsme s tím začínali, dávali jsme to za šedesát babek, protože jsme si mysleli, že za víc to nikdo nekoupí. Nečekali jsme, že se to bude prodávat, protože ten nápad byl fakt šílenej. Ale ty vole, lidi si to dost oblíbili, chodili na to pořád. Každej den jsme mezi objednávkama dělali jen tuhle pitomost za šedesát dolarů. Udělal jsem tak šest sedm denně.

A co jste tetovali?

Nejdřív jsme vyhrabali fakt standardní kraviny, prostě to, čím bychom naplnili automat, námořnickej design: růže, probodený srdce a tak. Ale když nás to pak začalo nudit, chtěli jsme to jinak rozjet. Začali jsme kreslit třeba šedesát devítku ženská–osel, to jsme tam hodili čtyřikrát…

OK, a kolikrát jste to vytetovali?

Dvakrát.

Máš nějaký oblíbený?

Bylo tu hodně cool věcí, vtipný, zábavný. Eric tam vhodil třeba obrázek píďalky v sombreru. Ten byl fakt super. Nejbláznivější blbosti, který si dokážeš představit. Moje nejoblíbenější byly ty, co nepřežily požár, spousta meme, ty byly super.

Pamatuju se, že se dost tetovaly náhrobky, ne?

Udělali jsme jich hromadu, a ještě jich uděláme.

Našel se někdo, kdo by to odmítl?

Jeden dva lidi, ale vytetovali jsme jich stovky.

A vzpomeneš si, co odmítli?

Docela suchý věci. Chtěli konkrétní věc a pak si ji nevylosovali, tak byli naštvaný. Pamatuju si, jak jsem někomu tetoval králíčka, jako fakt roztomilýho, a ten kluk si to nechal, ale viděl jsem na něm, jak byl příšerně naštvanej. A já na něj: Kámo, moh sis vytáhnout něco ještě mnohem horšího.

Reklama

Byl to tvrdej chlápek…

No, ale pokud tě za tetování roztomilýho králíčka vyobcujou z tvýho superdrsnýho gangu, pak jsi v prdeli.

Řekni nám něco o svým novým studiu. Zmínil ses o tom, že starej Okey Doke vyhořel.

Teď jsme otevřeli Okey Doke v Torontu blízko KFC hlavně proto, abych si každej den moh skočit pro svůj Zinger.

Začnete zase s automatem nebo s házením kostkou?

Začnem s tím určitě znovu, bylo to fakt oblíbený. Vytetovali jsme takovejch věcí fakt stovky. Posledně to někdo počítal a určitě jsme jich udělali tak 300. V tomhle postreality show světě, kdy si každej myslí, že jeho tetování musí dávat nějakej extra smysl, bylo cool to, že takový tetování prostě nemusí dávat smysl žádnej, ale přesto může bejt furt vtipný. Jakože „seru na tvůj tragickej osud a iniciály tvýho dědy", vytetuju ti tuhle ženskou, co si to dělá s oslem, protože je to prdel…

Anebo jen roztomilýho králíčka…

Jo, dýky pro slečinky a roztomilý králíčky pro tvrdý chlapy… Protože jak jinak by sis takovýhle obrázky nechal vytetovat?