Nejnenáviděnější fotbalisti

Fotbalové hvězdy jsou nepochybně talentovaní kluci, kteří za sebou mají kus tvrdé práce. Na druhé straně jsou to ale také egocentričtí ufňukálci, žijící nechutně opulentním životním stylem.. Pro polovinu populace jsou to hrdinové, udatní v dresech odění rytíři, pro tu druhou přeplacení idioti. A pokud někdo skutečně hráče nenávidí, jsou to většinou samotní fanoušci. A čím více je některý z nich milován, tím větším nepřítelem je pro ty ostatní. Člověk se nemůže zavděčit všem a už vůbec ne v tak polarizovaném sportu jako je kopaná.

Zde je třináct nenáviděných!

Cristiano Ronaldo I když si všichni uvědomují jeho od boha dané merunové nadání (a on samotný nejvíce), jeho schopnosti simulovat jsou skoro nadlidské. Stačí lehké uprdnutí jeho směrem a nebohý Ronaldo se koulí po pažitu, sličnou tvář zkřivenou okázalým utrpením. Do tohoto koktejlu přidejme jeho otravný a častý pláč, sehrání role ve vyřazení bývalého kolegy z Manchesteru Untd na světovém šampionátu (spojený s potměšilým mrkancem na vlastní lavičku) a máte nenávist jako vrata.

Wayne Rooney Na druhém místě není nikdo jiný, než onen vyřazený filuta z prvního příspěvku. Podsaditý vazoun s obličejem skotského výčepáka si získal hodně fans svojí vizáží hocha od vedle, co se od okopávání dědovy garáže dostal až na vrchol. Nicméně zdravá porce filmování, poměrně agresivně naprasené hry, oblibě šlapek a licitování o plat v Manchesteru mu nadělalo stejně nepřátel jako příznivců.

Didier Drogba Je zajímavé, že ačkoliv má tento africký fotbalista konstituci na to aby přesvědčivě zadupal do země polovinu hřiště, volí přesně opačnou strategii – padá a koulí se po trávníku jako neduživý sirotek a snaží se vytřískat přímý kop takřka z čehokoliv.

Ryan Giggs Můžete být takřka národním hrdinou, ale nemůžete očekávat, že píchání ženy vašeho bratra (a nechání se chytit)  vám zanechá neporušenou morální integritu.

Paul Van Bommel Jeden z nejtvrdších hráčů bundesligy nemůže očekávat nic jiného, než pískot, což mohou dosvědčit všichni jeho protihráči s okopanými holeněmi. Co je ale s podivem je fakt, že si toho poněkud nevšímají rozhodčí a oficiální místa. Náš hrdina si tak s klidem fauluje a provokuje a spravedlnost neleží na nikom jiném, než rozzuřeném fanouškovi.

Robbie Savage Člověk, kterého deník Daily Mail zvolil nejšpinavějším hráčem v historii Premiere League zde nemůže chybět. Specialista na získávání žlutých karet a vyhýbání se jejim červeným kamarádkám si také nikdy nenechá ujít možnost nabonzovat protivníka u rozhodčího. Nejen to mu kazí reputaci skoro u každého fanouška na ostrovech.

Dennis Wise Bývalý fotbalista, manažer a šéf Newcastlu je pověstný rozličnými extempore. Tak jako tak, ve fotbale i byznysu je třeba mít ostré lokty. A nejenom je. V roce 1999 byl obviněn z pokousání obránce Realu Mallorca Elena Marcellina. Denis Wise se navíc vždycky rád pohádal a bylo jedno, jestli to byl obchodní partner, protihráč nebo rozhodčí. Dodatečné obvinění ze zmlácení postaršího taxikáře už byla jenom třešnička na pochroumané pověsti.

Kenny Miller Nemůžete přestoupit mezi největšími fotbalovými rivaly na světě – Celtic a Rangers Glasgow a čekat, že vás fanoušci zasypou květinami a vděkem.

Craig Bellamy Útočník Manchesteru pověstný poměrně horkou povahou napadá lidi na hřišti i mimo něj.Útočí na ženy, útočí na muže, ohání se golfovou holí jako v GTA a rozdává rány jako na běžícím pásu. Asi není třeba zmiňovat, že s oblibou u davu na tom není extra dobře.

Sol Campbell Po devíti úžasných letech v Tottenhamu, kde byl náš nebohý stoper takřka miláčkem davu, přišel čas posunutí se v kariéře. Campbell zvolil Arsenal, za což se mu fanoušci odvděčili všudypřítomnou šikanou a písničkou s podmanivým textem:

Sol, Sol, wherever you may be,
You’re on the verge of lunacy,
And we don’t give a fuck when you’re hanging from a tree,
Judas cunt with HIV

Roy Keane To, co se někomu může zdát jako zdravý irský temperament, může jinému přijít jako projev egocentrismu  a neschopnosti vyjít takřka s kýmkoliv. Nejznámějším kouskem tohoto horkokrevníka (mimo řady rvaček a brutálních zákroků) je nepochybně jeho odjezd ze světového šampionátu v Japonsku roku 2002 po hádce s manažerem týmu Mickem Mccarthym. Problém spočíval z velké části v tom, že Keane byl kapitán a klíčová část týmu, což mu někteří fandové nemohou dodnes odpustit.

Kevin Muscat Australský brutalista, který nejvíce ze všeho připomíná rozlíceného skinheada si svoji nechvalnou pověst vysloužil plným právem. Jeho průchody agrese na pažitu se brzy staly postrachem všech okolních protihráčů, což samotný hráč s gustem podporoval rozličnými výhružkami zahrnujícími lámání končetin apod. A nezůstával jen u slov – po jeho zákrocích oponenti nezřídka končili ve špitále.

El-Hadji Diouf Tento senegalský blázen si se svoji reputací nedělal o nic větší hlavu, než ostatní pánové v tomto výčtu. Nebojí se takřka ničeho. Rozštípání několika aut v hodnotě HDP středoafrického státu, flusanců na všechny od hráčů po fanoušky a v neposlední řadě zatahování týmových soustředění.