Nostalgie vintage reklam z devadesátek

Jestli jste aspoň tak cool jako váš poslední hashtag, Halima Olalemi je zaručeně nejvíc cool ze všech. Nigerijská rodačka v současnosti žijící v Londýně a pracující jako grafický designer vede pod přezdívkou @adarchives archiv nejrůznějších vintage reklam na Instagramu a Tumblr. Tyto časopisové reklamy především ze Sleazenation a The Face jsou cennými nálezy a pozůstatky ztracené minulosti. To, co prvotně začalo jako osobní projekt, brzy přerostlo v samostatně výdělečnou uměleckou kolekci pro Londýnského studio Superimpose. V současné době, kdy má opravdu úžasnou sbírku Halima přemýšlí, kam projekt posunout dál – zda z něj vydat knihu či otevřít fantastickou online galerii. S autorkou jsme se setkali a pohovořili o reklamě, časopisech a především o důležitosti zachování minulosti.

Jaký je příběh Ad Archivu?

Vše začalo postováním časopisových reklam z mé osobní sbírky na hard disku. Mělo to být pouze pro potěšení mých přátel, ale když jsem viděla, jak jsou z toho nadšeni, začala jsem sbírat další reklamy z nejrůznějších časopisů. Po navázání spolupráce se studiem Superimpose ve východním Londýně se důležitost projektu se zcela posunula: Toby a Ollie chtěli ukázat jejich zájem na tomto projektu skrze kolekci z časopisu The Face.

Odkud se bere tvé zapálení pro vintage reklamy?

Začalo to, když jsem studovala na Univerzitě pro komunikaci v Londýně, konkrétně na kurzu typologie a reklamy. Líbila si mi typografie u vintage smaltovaných reklamách, a tak jsem tento druh reklam začala sbírat. Nakonec jsem přešla na fashion.

Co tě zajímá na hledání a nalézání starých reklam?

Je to jako otevřít časovou kapsli. Je to pro mě jako lov toho, co ještě nikdo nenašel a nejlepší je, když objevím nějakou sérii. Miluji, když přijdu na nějakou s vlastním příběhem, který stmeluje celou kampaň dohromady.

Kde nacházíš nejvíce reklam?

V současnosti ve svém osobním archivu tištěných magazínů – Sleaznation, The face, i-D – jsem trošku sysel a tak se mi podařilo tuto sbírku dlouhá léta uchovávat. Toto skladování začalo, když jsem přišla do Superimpose: Rozhodla jsem se jejich zájem a inspiraci skrze reklamy ukázat na Instagramu. Můj archiv reklam je sice takový střípek nostalgie, může ovšem také fungovat jako vizuální knihovna.

Co si myslíš o dnešní reklamě?

Myslím, že strašně záleží, pro koho je reklama určena. Dnešní reklamy rozděluji na propagaci konkrétního produktu nebo dlouhodobější marketingový tah. Jako designér mám ráda reklamy překračující hranice kreativity. V začátcích tohoto projektu jsem nečekala, že mi přinese takové vizuální přesahy, ale nakonec myslím, že mi dává mnohem víc, než dokáží reklamy současnosti.

Proč myslíš, že sociální média vytvářejí potřebu nostalgie?

V tomto odvětví byla vždy poptávka po nostalgii (Bebo, Piczo, Myspace…) Istagram ti dává možnost snadného vytvoření galerie obrázků reflektujících určitou časovou periodu a pracovat s ní v přítomnosti, takže si nemyslím, že by sociální média přímo nostalgii vytvářela, spíše ti dává prostor pro její růst.

Kdybys nesbírala vintage reklamy, co jiného bys mohla sbírat?

Je pravda, že jsem tak trochu sběratel. Mám sbírku jízdenek na vlak, plakátů z boxu, velkou sbírku seznamů a moje nejoblíbenější je vintage kolekce Exotigue Magazine, starého fetišistického magazínu.

A co dál?

Doufám, že dostanu od uměleckého koncilu peníze na koupi scanneru s vysokým rozlišením – a začnu skenovat pro knihovnu Peckham. Musím se podívat do autorských práv a zjistit, jak daleko vůbec s tímto projektem můžu zajít. Moc by se mi líbilo udělat z nich knihu nebo internetovou galerii. Také jsem mluvila se spoustou lidí, kteří se reklamou zabývají, a doufám, že to má velký potenciál růstu.