Když mi Laura oznámila, že mám udělat rozhovor s fetiš-bondage-fotografem, čekala jsem, že to bude sado i maso… fotit týpka, kterej s radostí kývne na to, že na sobě bude mít svůj vlastní gumovej obleček v metru, zní fakt úchylně! Jenže ono je to s tím úchyláctvím všechno vlastně úplně jinak, protože nikdy nevíte, kdo to s vámi vlastně čeká na autobus…

VICE: Když fotíš takové fotky, na čem jedeš?

Benn: Na ničem. Ani chlast, ani nic. Já si ujíždím hlavně na fotkách.

Na svých nebo na cizích?

Spíš na jiných. A ani nemusejí být úchylné.

Tebe zaujmou i obyčejné fotky?

No jasně! (ukazuje mi nějaké fotky krajinek)

Když má někdo třeba na Instagramu dobrou fotku, tak si jí hnedka stáhnu a uložím pod jménem toho fotografa, s datem, časem a dalšími informacemi, abych si ho mohl kdykoliv vyhledat. Mám rád pořádek. (Benn pracuje jako ajťák, takže už tomu začínám rozumět…)

Hmmm. A co pro tebe znamená štěstí?

Když po mě nikdo nic nechce a všichni mi dají pokoj.

Takže když máš svůj klid, jdeš vázat a fotit?

To už nedělám. Když je holka svázaná, všechny fotky jsou pak na jedno brdo.

Takže tebe to BDSM u ž moc nebere?

Už ani moc ne. Když někoho svazuješ, tak si musíš dát pozor na to aby si mu třeba neskřípla nějaký nervy. Nesmí v tom být člověk ani moc dlouho, aby si nikomu neublížila.

Je pro tebe důležitá ostrost fotky?

Ne. Pro mě je důležité, aby se mělo oko na co chytit. Struktura je pro mne zajímavá. Proto fotím třeba paneláky, které mne svou strukturou přitahují už od dětství . Latex mě oslovil až později.

Kde si k němu poprvé přišel?

K latexu? Ve 13ti. Na netu.

Počkej, ve 13ti letech si asi jen tak sám od sebe negooglí lesklou gumu ne?

No tak dobře… Na rovinu. Šel jsem po pornu. Ale to tak nějak postupně vykrystalizovalo do záliby v BDSM a latexu.

Nejdřív jsem teda vázal. Provaz seženeš spíš než latex. Obzvlášť když ti není 18.

Latex se nedá koupit když ti není 18?

Neměl by.

A kde se to kupuje?

Tak jsou kamenné obchody, ale vesměs na netu.

Kolik to stojí?

5-8 tisíc, klidně i 20 od těch nejlepších výrobců.

Nejlepší výrobci v ČR asi nejsou.

Ti nejlepší si vyrábí latex sami, mají své fabriky a ten nejlepší latex třeba ani nepáchne po gumě, ale velice příjemně voní. Ale u nás je docela dost návrhářů co s latexem um í velice dobře pracovat. Takže se dají sehnat kvalitní latexové modely i u nás.

Ten můj kabát je například vyrobený na míru.

Kritizují ti fotografie kvůli tématu, který fotíš?

Lidem z BDSM komunity přijdou třeba málo úchylné, ale jinak ani ne.

Takže úchyláci se jako ostatní fotografové vlastně ani nekritizují ani nekopírují.

Ani ne. Úchyláci totiž moc nefotí… (při čekání na Benna jsme s Laurou zpozorovali jakéhosi velmi nápadně nenápadného chlapíka s foťákem, jež si tajně fotil ženy na tramvajové zastávce na Národní třídě…)

Takže ty vlastně úchylákům dodáváš materiál k honičce?

No na tumbleru jo. Hlavně ty gifka co tam dávám.

A ty sám ale taky honíš, ne?

Nad svejma fotkama ne, to mě dost dobře nejde. Já honim spíš nad videem. (Bennova přítelkyně hovoří o videu, kde se holky v latexu polévají čokoládou, a že jí to připomíná mazání…)

Takže proto ty gifka?

(Směje se) Tak budování brandu je důležité…

Benn Murhaaya se už skoro deset let pohybuje v prostředí české BDSM a body mod subkultury. Původem rigger (ten co svazuje holky) postupem času přesedlal na focení a fetišárnám se věnuje už hlavně skrz objektiv. Dlouhá léta dokumentoval taky eskapády pražského tetovacího a body mod studia Hell.cz od kterých se nechal i třikrát pověsit na háky. Jako správný uchylák volném čase jezdí na skejtu a hraje blues na kytaru.

x x x

Bennovy úchylárny můžete dohonit zde:
hlavni web: http://murhaaya.com
instagram: https://www.instagram.com/murhaaya/
hlavni gif web: http://murhaaya.tumblr.com/
http://its-grainy.tumblr.com/
http://sort-of-blue.tumblr.com/