Mormonské porno je dost výnosný byznys

Legrand Wolf (samozřejmě se jedná o pseudonym) byl prvním výrobcem mormonského porna. Na svou víru má ostatně doteď velmi erotické vzpomínky. Jako malý kluk nikdy nepřišel s homosexualitou do styku a nedělal žádný sport. První zkušenost tak přišla až v misionářském školícím středisku v Utahu.

„Jednou jsme se připravovali na misii a já v šatně viděl všechny ty nahaté kluky. Hned mi to došlo," řekl Wolf. „Potom bylo těžké tajit mou sexualitu. Zvlášť, když jsem byl obklopen všemi těmi mladými krásnými muži."

Nakonec svou první sexuální zkušenost zažil s jedním z misionářů, kteří se příhodně jmenují „společníci". Po několika měsících už Wolfův partner z Francie nedokázal odolat a společně vybudovali láskyplný vztah. Ačkoliv se jeho partner později oženil a založil rodinu, pro Wolfa to byla zkušenost, která mu nenávratně změnila život a vytvořila podklady pro server MormonBoyz.com, tedy pro první pornostránku, která se soustředí na trochu odlišné náboženské touhy.

Ačkoliv nápad „mormonského porna" působí až příliš konkrétně, má to svůj důvod. „Videa s obecnou tématikou seženeš úplně všude," řekl Stephen Yagielowicz, zaměstnanec portálu pro dospělé XBIZ. „Obrovské záplavě „tube" stránek, které nabízí neomezené množství porna zdarma, nelze konkurovat." Neexistuje tedy mnoho způsobů, jak s těmito weby soupeřit, a pornoprůmysl má de facto jen tři možnosti. Vytvořit kvalitní film pro dospělé (který následně musí střežit jako oko v hlavě proti případným krádežím a uploadům na tube-stránky), točit mnohem tvrdší a šílenější filmy (které škodí průmyslu a bývají v rozporu se zákonem), nebo se soustředit na velmi specifické touhy (pokud někoho vzrušuje jednonohá stepující Bulharka, jsou za to ochotní platit neuvěřitelné peníze).

Je proto naprosto logické, že někdo platí 30 dolarů za pornostránky, kde si „Starší Buckley" a „Vysoký kněz Kanón" vzájemně rvou kouzelné spoďáry do úst.

Podle Wolfa stránky zastávají i jinou funkci. „Většina Američanů si myslí, že jsou mormoni podivíni a že skrývají svou sexualitu. Poté, co se Joe Smith tajně oženil s několika manželkami, mormoni působili jako příliš sexuálně-liberální, a tudíž byli hrozbou pro normální společnost."

Církev polygamii zakázala na konci devatenáctého století a nyní se intimní život mormona až tak neliší od života běžného člověka. Mormonská víra zahrnuje rituály, které mají mírně erotický nádech. Když je mladý mormon uveden do chrámu a pomazán, má na sobě bílé prostěradlo. Starší poté omývá tělo nováčka, včetně vnitřní strany stehen a rozkroku. Pak si oblečou staromódní bílé spodní prádlo, které od té doby musí nosit pořád a všude.

Porna s motivem tohoto rituálu se pochopitelně na webu objevují poměrně často. Lidem ani nevadí, že se téma stále opakuje. Wolf říká, že první dva roky byly pro jeho pornostránky krušné. V posledních dvou letech se však byznys rozjel a o stránky je velký zájem.

Zájem je tak velký, že Wolfova kamarádka z Univerzity Brighama Younga založila dívčí odnož – MormonGirlz.com. Brooke Hunter (opět pseudonym) vyrostla v Provo. Byla vychována v pobožné rodině a se všemi rituály a symboly byla dobře obeznámena. Svou zkušenost proto zasadila do příběhů lechtivých filmů. Tvrdí, že tento neznámý svět probouzí v nezasvěcených zvědavost a vzrušení. „Web navštěvují i lidé, kteří nejsou mormoni. Pravděpodobně se jim líbí ten malý uzavřený vesmír s dokonalým příběhem," říká Hunter. „A pokud mormoni jsou… no… řekněme, že je to pro ně dost autentické."

Samotná Brooke Hunter je lesbička a první zkušenost zažila rovněž s jednou ze svých „společnic" z církve. Oblíbenou tématikou scénářů je „seznam stížností" – pravidelný proces, při kterém si všichni mormoni postěžují na to, co je štve. „Při koupání si zpíváš moc nahlas a já se nemůžu soustředit na učení," a podobné. Do budoucna se nicméně Hunterová chystá vytvořit už o něco složitější zápletku.

„Momentálně se naše příběhy točí jen okolo sester misionářek. Do budoucna bych ráda zapojila pár klasických postav, třeba mormonskou MILFku. To by mohlo mít úspěch."